Egyptská vláda zvýšila bilanci středečních násilností při likvidaci dvou protestních táborů na 525 mrtvých a přes 3700 zraněných. V Káhiře nacházejí stále další těla, v jedné mešitě jich bylo 250. Na televizních záběrech bylo vidět těla naskládaná do řad.
Novou bilanci zveřejnilo egyptské ministerstvo zdravotnictví a je založena na identifikaci těl v nemocnicích a márnicích. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o mrtvých či zraněných Češích.
Vláda v reakci na nepokoje vyhlásila výjimečný stav a pro Káhiru a několik provincií zákaz vycházení. V několika provinciích včetně Káhiry či letovisek Šarm aš-Šajch a Nuvajba vyhlášen noční zákaz vycházení, který platí od 21:00 do 6:00 místního i středoevropského času.
Výjimečný stav panoval po 30 let za bývalého prezidenta Husního Mubaraka, jehož vláda skončila předloni.
Egyptský viceprezident Muhammad Baradej rezignoval.
ČTĚTE VÍCE: |
Muslimské bratrstvo: v protestech budeme pokračovat. Mírovou cestou
Muslimské bratrstvo, k němuž se většina protestujících hlásí, prohlásilo, že bude proti "vojenskému převratu" bojovat. Zdůraznilo přitom, že navzdory neobyčejné brutalitě vládního zásahu hodlá v protestech pokračovat nenásilnou cestou.
"Budeme vždy nenásilní a mírumilovní. Zůstaneme silní a jsme odhodlaní vzdorovat," napsal na Twitteru mluvčí Bratrstva Džihad Haddád. "Nevzdáme se, dokud tento vojenský převrat nerozbijeme," dodal podle agentury Reuters.
Na odpoledne svolali islamisté do Káhiry nový pochod. Má začít odpoledne u jedné z městských mešit.
Zásah změnil Káhiru ve válečnou zónu
Zásah egyptských pořádkových sil začal ráno kolem sedmé hodiny středoevropského letního času. Podle americké stanice se oba tábory během několika hodin proměnily ve válečnou zónu. Nejprve policisté vyháněli lidi ze dvou tábořišť v centru Káhiry slzným plynem, poté egyptské ministerstvo vnitra oznámilo, že menší z obou shromaždišť, tábor na náměstí Nahda, je "plně pod kontrolou" bezpečnostních sil.
Ačkoliv egyptské ministerstvo vnitra se hájí, že demonstranty rozhánělo pouze slzným plynem, opozice tvrdí, že policisté a vojáci na ně od počátku stříleli ostrou municí. Za pravdu demonstrantům dávají i novináři agentury Reuters, kteří prý slyšeli ostrou palbu. Vojsko se údajně snažilo zastavit ty, kteří se chtěli dostat na vyklízená shromaždiště zvenčí. Mursího stoupenci prý na policisty házeli kamení a zápalné bomby.
Útěk stoupenců svrženého prezidenta
Prozatímní premiér Házim Bibláví večer v televizním prohlášení tvrdil, že policie postupovala s "maximální zdrženlivostí". Přechodná vláda však podle něj také musela zajistit pořádek a bezpečnost obyvatel.
Ministr vnitra Muhammad Ibráhím pak prohlásil, že vládní síly nepřipustí tvoření dalších protestních táborů v zemi. Rovněž připustil, že by ještě měli být zatčeni někteří politici Muslimského bratrstva blízkého exprezidentu Mursímu.
S použitím síly zjevně nesouhlasili všichni členové vedení země.
Viceprezident Baradej, který je v zahraničí znám především jako bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), rezignoval s tím, že existovala jiná možnost, jak situaci řešit.
Svět vývoj v Egyptě sleduje se znepokojením, turisty vyzývá k opatrnosti
Většina zemí na situaci v Egyptě reagovala se znepokojením a výzvami ke zdrženlivosti. Washington neschvaluje výjimečný stav, protože to podle něj zkomplikuje Káhiře normalizovat situaci po Mursího svržení.
Dokonce i Írán, jenž s Egyptem od roku 1979 neudržuje oficiální styky, poukázal na možné "vážné a nebezpečné důsledky" zásahu bezpečnostních sil, odsoudil krveprolití a vyzval všechny strany k umírněnosti.
Stoupenec Mursího kříčí hesla před policií v Káhiře.
Nervozita se projevuje na finančních trzích, egyptská burza i banky zůstanou ve čtvrtek zavřené. Protože násilnosti byly hlášeny i z turistické destinace, jakou je Luxor, platí určitá omezení i pro turisty. České cestovní kanceláře například zrušily nebo posunuly zářijové i říjnové termíny poznávacích zájezdů. U poznávacích zájezdů plánovaných na září a říjen se termíny pravděpodobně změní nebo budou zrušeny, řekl ČTK místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Situace ovlivní i nabídku fakultativních výletů.
Varování před cestou do velkých egyptských měst vydala mimo jiné ministerstva zahraničí Velké Británie, Německa i České republiky. Shodují se ale, že v turistických centrech při Rudém moři je klid. České ministerstvo zahraničí odpoledne varovalo návštěvníky Egypta před cestami do Káhiry, Alexandrie, Suezu a dalších míst, kde lze očekávat násilnosti.
Nedoporučuje se ani cestovat na sever Sinajského poloostrova.
Hlavní události v Egyptě po vypuknutí srážek mezi odpůrci a příznivci svrženého prezidenta28. června - Začaly srážky mezi odpůrci a příznivci Mursího; opozice mu vyčítá islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci. 3. července - Armáda zbavila funkce prezidenta Mursího; ministr obrany Abdal Fatah Sisi oznámil, že Mursí nenaplnil očekávání národa. Byla pozastavena platnost ústavy. 4. července - Funkce hlavy státu přešla na předsedu ústavního soudu Adlího Mansúra, který složil přísahu. 8. července - Přestřelka u armádního objektu v Káhiře, kde byl zřejmě zadržován Mursí, si vyžádala nejméně 57 obětí. Muslimské bratrstvo vyzvalo po krvavém aktu k povstání. 9. července - Prozatímním premiérem se stal exministr financí Házim Bibláví a viceprezidentem bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej. 15. července - Prokuratura nařídila zatčení sedmi vysokých představitelů Muslimského bratrstva kvůli podezření z podněcování násilí, mimo jiné Isáma Irjána, který působil jako Mursího poradce, a Muhammada Biltagího. Již dříve byl zatčen muž číslo dvě Muslimského bratrstva Chajrát Šatir. 24. července - Velitel armády a ministr obrany Abdal Fatah Sisi vyzval Egypťany, aby vyšli do ulic, a dali tak armádě mandát zakročit proti terorismu a násilí. Vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badí na to reagoval výzvou k manifestacím. 26. července - Prokuratura uvalila vazbu na Mursího kvůli údajnému spiknutí s palestinským Hamasem a jeho zapojení do útoků na policejní stanice a věznice v lednu 2011. Vypukly avizované demonstrace, jež v Káhiře a Alexandrii přerostly v krvavé střety. 27. července - Násilnosti si vyžádaly desítky mrtvých; při srážkách mezi policií a stoupenci Mursího jen v Káhiře zahynulo přes 80 lidí. 31. července - Vláda nařídila policii zakročit proti stoupencům bratrstva, jehož demonstrace podle ní ohrožují bezpečnost Egypta. 4. srpna - Armádní šéf, generál Abdal Fatah Sisi se údajně sešel s islamistickými předáky, aby se pokusil nalézt východisko z krize. 6. srpna - Se členy egyptského vedení i členy Strany svobody a spravedlnosti, která je politickým křídlem Muslimského bratrstva, se sešli američtí republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham. Vyzvali obě strany konfliktu k zahájení národního dialogu a upuštění od násilí. 11. srpna - Vedení káhirské mešity Al-Azhar, která má významné slovo v sunnitském islámu, oznámilo, že chce zahájit rozhovory s oběma stranami občanského konfliktu. 12. srpna - Egyptská justice prodloužila o dva týdny vazbu svrženému prezidentovi Mursímu. 13. srpna - V centru Káhiry se střetli příznivci svrženého prezidenta Mursího se stoupenci vlády. 14. srpna - Při vládním zásahu proti stoupencům svrženého prezidenta Mursího v Káhiře i v dalších místech zahynulo na 280 lidí, přes 1400 bylo zraněno. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav, rezignoval viceprezident Baradej. |
