16. dubna 2019 19:10 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Vykřesá Macron z Notre-Dame politické body? Projev k národu měl zachránit jeho klesající popularitu

Francouzský prezident Emmanuele Macron oznámil, že to nejhorší se podařilo... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Francouzský prezident Emmanuele Macron oznámil, že to nejhorší se podařilo... | foto: AP Photo

PAŘÍŽ/PRAHA Projev, který měl změnit obraz prezidenta Macrona v očích veřejnosti, musel být v pondělí kvůli požáru katedrály Notre-Dame odsunut, přestože jej Macronův tým do detailu připravil. Nakonec v úterý přednesl jiný. Prezidentovi by přitom paradoxně mohla tragédie pomoci ve stmelení národa.

„Katedrálu postavíme znovu a bude ještě krásnější. Zvládneme to do pěti let, věřím, že na to máme,“ uvedl v úterním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Pochválil za práci hasiče, policisty i všechny spoluobčany, kteří nabídli pomocnou ruku. Požár známé památky nicméně podle Macrona poukázal na schopnost Francouzů se „mobilizovat a sjednotit, abychom zvítězili“.

Ačkoliv Francie očekávala, že se prezident postaví k otázce rekonstrukce státu po protestech „žlutých vest“, nestalo se tomu tak. Macron suše oznámil, že neuzrál čas a po takto závažné události nemůže zacílit na tyto motivy. 

Přitom se k národu měl obrátit již v pondělí večer. Namísto plánovaného šestadvacetiminutového televizního projevu o výsledcích celonárodní debaty se ale francouzský prezident objevil před hořící katedrálou. „Pařížská Notre-Dame je obětí plamenů. Myslím na všechny katolíky a Francouze. Jako všichni naši spoluobčané i já jsem dnes večer smutný při pohledu na požár části nás všech,“ napsal krátce předtím prezident na Twitter.

Poté již v doprovodu premiéra Édouarda Philippa a pařížského arcibiskupa Michela Aupetita zamířil k novinářům a pronesl několik slov k národu.

Macron již v pondělí hovořil o tom, ke komu všemu směřují jeho myšlenky. Zmínil hasiče, kteří si zaslouží „poděkování od celého národa“, „katolíky z Francie a celého světa“ i „spoluobčany“. Kladl důraz na víru ve Francouze a naději, že katedrálu „znovu postaví, neboť je bez pochyb součástí francouzského osudu“. A jeho slova sklidila chválu.

Na druhou stranu takto v pondělí večer hovořila k národu celá plejáda francouzských politiků – Macronova věčná soupeřka Marine Le Penová, předseda krajně levicové strany La France insoumise Jean-Luc Mélenchon i zástupci pravicové strany Les Républicains. Z politického důchodu se dokonce ozvali i bývalí prezidenti Francois Hollande a Nicolas Sarkozy, aby sdělili národu, že jsou v těžkých chvílích stále s ním. Zdálo se, že se Francie opět pod tíhou krize sjednotila.

Z pařížské katedrály stoupají plameny.
Dopoledne byl požár zcela uhašen, informovali hasiči.

Řada komentátorů tak již začala spekulovat, jak by prezident Macron mohl z požáru Notre-Dame vytěžit politické body. Ostatně by to nebylo poprvé, kdy se Francouzi při krizi obrátili směrem k prezidentovi, který, pokud je schopen rychle zareagovat, získá na popularitě. Stalo se tak po teroristických útocích v Charlie Hebdo i v Bataclanu za vlády prezidenta Hollanda, jenž pokaždé poskočil na žebříčcích oblíbenosti a důvěryhodnosti o deset procentních bodů. Ne všichni však vzestupu Macronovy popularity věří. „Obávám se ale, že to nevydrží,“ uvedl anonymně jeden z ministrů současné administrativy pro deník Le Monde.

Projev měl zařídit popularitu

Macron by přitom zvýšení popularity uvítal. Od začátku volebního období, kdy jej podporovalo 62 procent Francouzů, se jeho image značně zhoršila a podle průzkumů z konce března jej pozitivně vnímá jen 29 procent spoluobčanů. Tento trend měl zvrátit projekt „Velké národní debaty“.

Macronův tým poradců jej vymyslel v reakci na násilné protivládní protesty tzv. „žlutých vest“ - hnutí namířeného proti prezidentovým daňovým a sociálním reformám. Ačkoliv se Macron měsíce snažil veřejnost uklidnit, stáhl své původní návrhy a dokonce přišel s několika změnami – zvýšením minimální mzdy či daňovými úlevami – veřejnost spokojená nebyla.

Z výsledků debaty vyplynulo, že Francouzi chtějí snížit daně a upravit valorizaci důchodů. Macronova pondělní promluva k národu měla ukázat Francouzům, že je prezident vyslyšel a připravil potřebné změny. Podle informací rádia Europe 1 byl již celý proslov natočený a dodělávaly se jen zvukové detaily, když se šéf Elysejského paláce dozvěděl o požáru v pařížské katedrále Notre-Dame.

Nachystaný velký třesk

Podle informací deníku Le Monde a televize RTL připravoval šéf francouzského státu do pondělního projevu „opravdový institucionální velký třesk“. Chtěl změnit počet zastupitelů v Národním shromáždění i senátu, změnit systém volby na proporcionální, aby v parlamentu byly zastoupeny i menší strany, zjednodušit pravidla pro zavedení referenda i umožnit teoretickou možnost zavedení referenda na základě žádosti občanů, což požadovali zástupci „žlutých vest“.

Macron se měl zároveň zavázat, že během jeho vlády nebude zavřena kvůli úsporám žádná škola, ani nemocnice. Francouzům pak chtěl ustoupit i v otázce daně z příjmu. Nejvíce kontroverzní záležitostí v elitářské francouzské společnosti se pak mohlo stát omezení vlivu studentů a absolventů elitní školy Ecole National d’Administration (ENA), jejímiž strukturami prošli v posledních letech téměř všichni vysocí vládní úředníci a prezidenti.

Výsledkem celonárodní debaty byl i požadavek na valorizaci nízkých důchodů, což Macron měl ve svém projevu také přislíbit. Mezi lety 2019 a 2020 by důchody měly vzrůst o 0,3 procenta.

Na tato slova však nakonec nedošlo.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz