Mobilizace na ostrově Gotland začala už koncem srpna, v posledních dnech však nabírá na intenzitě. Na místo kromě tanků dorazily i hlídkovací letouny, po dálnicích pak jezdily vojenské transportéry.
Na švédském ostrově Gotlandu dohlíží na dodržování koronavirových opatření rytíři |
„Tím, co jsme udělali na Gotlandu, jsme chtěli ukázat, že jsme výrazně zvýšily naše vojenské kapacity,“ řekl šéf obnoveného gotlandského regimentu Mattias Ardin. V interview pro server Politico uvedl, že zmíněná akce dala všem na vědomí, že armáda udělala na ostrově velký pokrok. „Ukázali jsme, že jsme tady,“ dodal Ardin.
Bezpečnostní poplach byl zároveň pro Švédsko příležitostí v praxi otestovat, jak úspěšný byl pětiletý proces revitalizace místní armády. Ostrov Gotland byl totiž zhruba deset let (od roku 2005, pozn. red.) téměř úplně demilitarizován. Jak upozorňuje server Politico, pro oblast Baltského moře šlo o další ukázku toho, jak se bezpečnostní situace v místě zhoršila od roku 2014, kdy Rusko anektovalo oblast Krymu, což vyvolalo křehkou situaci na východě Evropy.
Záběry těžkých zbraní poskytujících krytí jednotkám, které na Gotland dorazily z pevniny, zaplnily v posledních dnech přední stránky novin a časopisů. Podle expertů se jedná o naprosto bezprecedentní akci od konce studené války.
„Jedná se bezpochyby o nejvyšší úroveň pohotovosti, kterou si pamatuji od roku 1991,“ uvedl pro švédský deník Aftonbladet historik Johan Wiktorin, který pracuje v místní Královské akademii válečných studií. Média začala o situaci reportovat ve chvíli, kdy byli vojáci spatřeni na civilním trajektu, který ale doprovázely vojenské lodě a stíhačky. Na facebookovém profilu gotlandského regimentu se objevily i záběry, na nichž jsou vidět mimo jiné také tanky a vojáci v ulicích.
Šéf švédských vojenských operací Jan Thörnqvist v oficiálním prohlášení uvedl, že cílem mise je především zvýšit dohled nad oblastí Baltského moře. „V oblasti probíhají vojenské operace jak ze strany Ruska, tak ze strany západních mocností. V některých směrech se nic podobného nestalo od dob studené války,“ uvedl Thörnqvist.
Švédský deník Dagens Nyheter už 25. srpna informoval o tom, že kolem Gotlandu proplula tři ruská plavidla, což spustilo poplach. Švédské vojenské úřady odmítly tuto informaci potvrdit. Hned další den však došlo k uzavření přístavu na severozápadním pobřeží Gotlandu pro civilisty.
Strategické místo
Ačkoliv se již minulé pondělí zdálo, že se situace kolem ostrova uklidnila, armáda podle serveru Politico uvedla, že operace nadále pokračuje. Na místě podle dostupných informací nadále zůstávají některé jednotky včetně hlídkujících letadel. Místní obyvatelé přitom podle švédských médií vojenskou operaci obecně schvalují i proto, že za ní podle nich stojí podezřele zvýšená ruská aktivita v oblasti. Ruská ambasáda ve Stockholmu celou situaci pro Politico odmítla komentovat.
Švédsko ekonomiku nezachránilo, propadne se až o šest procent. Země má přitom více mrtvých než okolní státy |
Odborníci se shodují, že nynější švédská operace je výrazným milníkem v historickém vývoji po studené válce, minimálně pro baltský region. Server Politico připomíná, že Švédsko (podobně jako sousední Finsko) není členem NATO, přesto je severoatlantickou aliancí považováno za spojence. Naopak během studené války bylo Kremlem považováno za nepřítele.
K opětovné militarizaci ostrova Gotland došlo především po zmiňované anexi Krymu a také poté, co Rusko anektovalo část gruzínského území.
V říjnu 2014 proběhlo intenzivní pátrání po nepřátelské ponorce mezi ostrovy poblíž Stockholmu, což nakonec vyvrcholilo tím, že v roce 2015 bylo rozhodnuto o opětovném nasazení vojsk na ostrov.
„Počínaje Ukrajinou v roce 2014 jsme zaznamenali zhoršení bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře,“ uvedl Ardin, šéf armády na Gotlandu. „Viděli jsme zvýšenou vojenskou aktivitu, více vojenských cvičení, navíc provedených v krátké době; bezpečnostní situace se zhoršila a stala se nejistější,“ dodal.
Gotland je se svou polohou v Baltském moři mezi Stockholmem a ruskou enklávou Kaliningradem dlouhodobě považován za klíčové strategické místo. Místní přístavy jsou podle serveru Politico klíčové pro jakoukoliv armádu nebo obchodní flotilu, která by chtěla mít pod kontrolou vodní cesty spojující ruskou metropoli Petrohrad se šesti hlavními městy baltských států, stejně jako se severním Německem a Severním mořem. Experti se shodují, že není divu, že právě na Gotlandu Švédsko v posledních pěti letech upevňuje své vojenské postavení.
