Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Za důchody proti Macronovi. Železničáři chtějí ubránit odchod do penze v 50 letech

Svět

  19:33
PAŘÍŽ/PRAHA - Francouzské železničářské odbory ve čtvrtek opět zablokovaly Francii. Statisíce lidí v ulicích protestovaly proti zásadní reformě důchodového systému. Ubránit chtěly odchod do penze v 50 až 52 letech.

Revoltujme, vyzývá jeden z trasparentů. foto: Reuters

Jedenáct linek pařížského metra zůstalo uzavřených, přetížená byla doprava i v Nice, Bordeaux či Marseille. Odboráři státní železnice SNCF oznámili již předem, že nevypraví 90 procent všech souprav TGV a 80 procent regionálních vlaků. Všechny demonstrace, kterých bylo napříč Francií nahlášeno 245, měly za cíl jedinou věc. Ukázat vzdor proti chystané reformě důchodů.

Rok hněvu žlutých vest. Unavené hnutí bez struktury a jasných cílů pomalu mizí

Demonstrace a stávky již patří k francouzskému koloritu. Od studentských nepokojů v roce 1968 až po loňské pravidelné protesty „žlutých vest“ či nedávné manifestace zemědělců upadá země pravidelně do chaosu. „Asi žádná jiná západní demokracie nemá tak vysokou toleranci k zapáleným automobilům a rozbitým oknům,“ napsal deník Washington Post.

Čtvrteční protest byl ale mnohem větší než poslední demonstrace „žlutých vest“. Kromě zastavených vlaků byly zrušeny některé lety, zavřená Eiffelova věž a kolem poledne bylo ve francouzských ulicích na 180 tisíc odborářů. Připojila se i většina učitelů.

Demonstrující drží slogan „Bojujme dohromady.“
V pařízských ulicích se sešly desítky tisíc lidí.

Demonstrace probíhaly i v zámořských departmentech, jako je například Réunion. Zde se do stávky zapojili i učitelé. V ulicích Saint-Denis se podle informací deníku Le Monde objevilo 51 procent všech vyučujících. Úřady zároveň avizovaly, že na východě ostrova kvůli stávce řidičů nebudou schopny zaručit fungování veřejné dopravy.

Hra s ohněm

Současná stávka vznikla na protest proti avizované změně důchodového systému. Prezident Emmanuel Macron si podle komentátorů zahrává s ohněm. Naposledy si Francouzům na důchody dovolil sáhnout v roce 1995 tehdejší prezident Jacques Chirac a po třech týdnech stávek nakonec ze svého záměru ustoupil.

Macronova reforma se přitom nezdá nijak radikální. Ve Francii je průměrný důchodový věk v soukromém sektoru 62 let, což by Macron neměnil. Chce vytvořit jednotný systém penzí, který by určoval odchod do důchodu nezávisle na profesi. Zde ale narazil na extrémně silné odbory – železničáři a řidiči metra totiž ve Francii mohou odejít do důchodu již ve věku 50 až 52 let. A rozhodně nechtějí, aby jim šéf Elysejského paláce tuto výsadu měnil.

Demonstrace v Paříži proti důchodovým reformám.
Demonstrace ve Francii proti reformě důchodového systému.

Podobné protesty již Francouzi zažili začátkem Macronova prezidentského mandátu. Hlava státu je tehdy ustála a došlo na velké propouštění ze státních drah SNCF. Macron již v kampani sliboval, že omezí sociální stát, pokusí se vytvořit vyrovnaný rozpočet a Francii učinit více konkurenceschopnou. Tvrdil, že ve své snaze o zlepšení ekonomické situace bude neústupný a nezastaví ho protesty ani nevole odborů, což zatím platí.

Nutnost reforem

Francie ostatně potřebuje tvrdé reformy sociálního systému, aby zastavila téměř 20% nárůst veřejného dluhu, a to již od doby vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho. Nepřišel s nimi však ani jeho nástupce Francois Hollande, který se stejně jako Sarkozy zalekl revolt a demonstrací. A státní dluh neustále rostl.

Vstup do stanice metra u nádraží Gare de l'Est je uzavřen. V Paříži dnes nepojede 11 linek metra.

Cestující mluví se zaměstnanci státních drah před TGV.

Emmanuel Macron přišel do situace, kdy bylo potřeba snížit počet zaměstnanců státní správy a podle prezidenta i snížit daně pro bohaté a usnadnit firmám nabírání a propouštění lidí. Pokud by se tak nestalo, Francie by podle předpovědí ekonomů z institutu Sciences Po rychle dohnala v zadlužení Itálii. S reformami by mohlo zadlužení klesnout až o dvacet procent.

Macronovi pro úspěch a rychlou změnu ale stále chybí zásadní věc, a to podpora veřejnosti. Přestože tento bývalý investiční bankéř drtivě porazil svou protikandidátku Marine Le Penovou, nebyl pro většinu obyvatel první volbou. V druhém kole zvítězil právě díky tomu, že stál proti nepřijatelné Le Penové, nikoli proto, že by ho davy milovaly.

I proto mají Francouzi tolik problémů s Macronovými reformami, které mají ekonomice země pomoci. Sám prezident se navíc profiluje jako požitkář, který vydal mnoho peněz na obnovu prezidentského paláce. Pro občany je pak složité utáhnout si opasky bez protestů, obzvláště v zemi, jež má se stávkami a demonstracemi bohaté zkušenosti.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...