Středa 1. dubna 2020svátek má Hugo -6 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Státníci jsou ohledně nového unijního rozpočtu skeptičtí. Babiš chce dosáhnout na peníze pro ‚chudé‘ státy

Setkání u kulatého stolu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Setkání u kulatého stolu. | foto: ČTK

BRUSEL (od naší zpravodajky) Vzal jsem si s sebou pět košil, nevím, kdy se vrátím. Snad to bude nejpozději v sobotu,“ prohodil ve čtvrtek před odletem na mimořádný unijní summit český premiér Andrej Babiš (ANO). Svými slovy dal jasně najevo, že v brzkou dohodu lídrů států evropské sedmadvacítky na podobě víceletého finančního rámce EU příliš nevěří.

Summit, který začal ve čtvrtek vpodvečer a ani do dílčího výsledku se včera nedobral, byl plánován bez stanovení jeho konce; dopředu se počítalo i s tím, že ani to k „upečení“ dohody stačit nemusí.

„Návrhy rozpočtu, už od toho prvního, který předložila Evropská komise, pro nás nejsou přijatelné. Byť proběhly konzultace se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem, nedošlo pro nás k žádnému významnému posunu,“ zdůraznil předseda vlády. Vyčíslil, že návrh by pro Česko znamenal v příštích sedmi letech ztrátu ve výši asi 180 miliard korun. „A to je pro nás nepřijatelné,“ dodal.

Vytyčený cíl mimořádného summitu – tedy nalezení jednomyslné shody na víceletém finančním rámci EU na období let 2021 až 2027 – se jeví na pohled jednoduše. Jenže jde o příliš velké sumy peněz a zájmy se liší. I proto většina státníků dorazila do belgické metropole s neskrývanou skepsí. Ideu unijní jednoty vystřídal zákopový pat, kdy nikdo nejevil ochotu ke kompromisům.

Maďarský premiér Viktor Orbán přichází na summit.
Finská premiérka Sanna Marinová.

Česko spolu s ostatními chudšími státy z východního a jižního křídla unijního svazku přijelo do Bruselu s úmyslem smést ze stolu především navrhovaný odliv balíků eur na kohezi, tedy na politiku pomáhající stírat rozdíly právě mezi chudšími a bohatšími regiony EU.

Oproti tomu bohatší země evropské rodiny, například Rakousko, Nizozemsko či Dánsko, odmítají peníze v kolonce „koheze“ zvyšovat; argumentují, že unijní rozpočet je potřeba více orientovat na nové priority, v té souvislosti zmiňují boj s klimatickými změnami, digitalizaci či bezpečnost. To Praha odmítá; požaduje tentýž objem europeněz na investice do regionálního rozvoje, jaké z Bruselu doposud putovaly.

„Pro mě jsou nejdůležitější zájmy naší země, chce získat co nejvíc financí na investice,“ řekl Babiš těsně před jednáním. Připustil, že v minulosti republika neoplývala zrovna dobrou strategii čerpání europeněz. „I proto dodnes chybějí kilometry dálnic a železnice nejsou ani zdaleka v takovém stavu jako kupříkladu ve Španělsku, jež si právě za unijní peníze vybudovalo kvalitní dopravní infrastrukturu,“ uvedl ministerský předseda.

Babiš kritizoval i systém rozpočtových slev, které mohou využívat někteří čistí plátci do evropského rozpočtu, tedy například zmíněné Rakousko, Nizozemsko, Německo, Švédsko či Dánsko. Tyto rabaty nepovažují zástupci Česka za spravedlivé. Předseda Evropské rady Charles Michel navrhl slevy zachovat, neupřesnil však, v jaké výši. Podle Komise by to mělo být 14,5 miliardy eur, v přepočtu 362,5 miliardy korun. „Tu částku by musely zaplatit státy, které slevu nemají, takže i Česko. Stálo by nás to zhruba 800 milionů korun za rok,“ podotkl premiér.

Záplaty po Britech

Přetahovaná o podobu rozpočtu se odehrává krátce po lednovém odchodu Britů z EU, který do jisté míry podkopal sebevědomí „zbytku“ Evropy. A samozřejmě se propsal i do cifer: v unijní pokladně bude po brexitu ročně scházet přes deset miliard eur. Michel navrhl financovat tento výpadek prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či z tučnějšího přísunu peněz získaných prodejem emisních povolenek. Jenže i tyhle „záplaty“ jsou pro ČR nepřijatelné.

Dohodu na finální podobě víceletého rozpočtu hledaly špičky zemí EU již vícekrát, naposledy v závěru loňského roku a prozatím vždy bez úspěchu. Ve čtvrtek jim na stole ležel návrh z dílny předsedy Michela, který počítá s celkovým objemem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND). V řeči peněz jde o 1,094 bilionu eur, téměř 28 bilionů korun, na následujících sedm let. Minulá Evropská komise navrhovala 1,11 procenta; bohaté státy však zopakovaly, že nechtějí jít přes jednoprocentní hranici. S nejštědřejším návrhem se vytasil europarlament (EP), přišel se sumou 1,3 procenta HND. A bude to právě europarlament, kdo o finální podobě rozpočtu spolurozhodne.

Český premiér po čtvrteční schůzce se zástupci frakce Renew Europe, jejíž součástí jsou i čeští europoslanci za ANO, uvedl, že v EP rezonuje hlavně rozpočtová podmínka respektování principů právního státu. Jasný políček Polsku a Maďarsku, které Brusel právě v této oblasti kritizuje.

Premium

KOMENTÁŘ: Koronavirus je hrou o čas. Do roka onemocníme všichni

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni. Jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během...

Premium

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

Lidé v ochranných rouškách během ranní dopravní špičky v Pekingu (9. března... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Inspirace pro svět: Jak se vlastně Číně podařilo silně zkrotit zákeřnou chorobu? Zatímco pro většinu Západu se...

Premium

Koronavirus nám vletěl do imunitně naivní populace, tvrdí parazitolog Ježek

Petr Ježek, primář laboratoře klinické mikrobiologie a parazitologie nemocnice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tým primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Petra Ježka z příbramské oblastní nemocnice je jedním z...