LN: Jak na šíření koronaviru reaguje globální trh?’
Prudkým snížením poptávky – zejména například v oblasti turismu, cestování a s tím spojených sektorů. Naruší se dodavatelské řetězce, zejména z Číny, a kvůli očekávání ekonomického zpomalení a nejistotě klesají ceny akcií.
LN: Dá se vyčíslit dopad pro ekonomiky států v Evropě či USA?
Asi tak minus jedno až dvě procenta HDP. Doufejme, že ne více.
Na hraničních přechodech se tvořily dlouhé fronty. Na Folmavě řidiči čekali přes půl hodiny |
LN: A co rizika pro společnost? Na co by se měli lidé v nejbližších měsících připravit?
Spíš v nejbližších týdnech. Bude zapotřebí omezit mobilitu lidí a situace, kdy mohou být infekci vystaveni. Kvůli návalu pacientů jsou možné kolapsy zdravotnických zařízení.
LN: Nakažených koronavirem je po světě již přes 140 tisíc, zemřelo jich přes pět tisíc. Ve srovnání s jinými epidemiemi tato čísla nemusí působit významně, ale lze říci, v čem spočívá největší riziko nového koronaviru?
Že se bude dále rychle šířit a že vlády většiny zemí na to nejsou připravené.
LN: Jsou v dopadech první na ráně menší podniky?
To záleží. Ale je pravda, že subjekty, na něž to dopadá první – letecké společnosti či hotely –, nepatří mezi velké podniky.
LN: Může koronavirus ohrozit národní hospodářství evropských států vzhledem k schengenskému prostoru? Dává smysl zavřít hranice?
Zavírání hranic je daleko víc spíš politický tah než něco, co může snížit šíření nákazy. Protože když budou lidé hojně cestovat uvnitř svých zemí, budou ohroženi také.
  |
LN: Jaké ekonomické nebo finanční nástroje by podle vás měla Evropa použít, aby současnou nákazu zvládla? Například Itálie kvůli karanténám zaváděla odklady hypotečních splátek.
Podobná opatření budou nepochybně nutná, pokud ochrana před šířením viru vyvolá značné dopady.
LN: V Evropě jsou pořád státy, kde je jen velmi málo případů nákazy. Znamená to, že některé země postupují adekvátněji?
To, že se nákaza někde neprojevila či se dosud projevila málo, může znamenat taky jen to, že je tam slabý systém monitorování a testování.
LN: Jsou na případně vytvořenou paniku v populaci vlády a zdravotnické systémy dostatečně připraveny?
Špatně.
LN: Jak se podle vás s koronavirem vypořádala Čína, která nákazu nedokázala udržet v rámci svých hranic?
Čína zavedla drastická opatření, jež, doufejme, fungovala. Ale těžko říct, protože ani v Číně není systém monitorování, který dává jistotu, že se nákaza snížila. Totalitní režimy nemají spolehlivé statistiky.
Evropská komise se staví proti uzavírání hranic, jak tomu učinilo Česko. Varuje před důsledky |
LN: Zabývala jste se také ebolou a epidemií v rozvojových zemích. Dá se z minulých zkušeností nějak poučit a aplikovat opatření na současnou epidemii koronaviru?
Poučení zní, že bez důvěry obyvatelstva k autoritám se nákaza těžko kontroluje.
LN: V souvislosti s epidemií eboly jste kritizovala nástroj pandemických dluhopisů. Měl to být zdroj peněz na investice do vývoje, medicíny a dalších kroků, které zvýší prevenci a odolnost systémů před pandemiemi. V čem selhal?
Je to hujerský kousek, který jen stál obrovskou sumu peněz a je bezvýznamný v potírání rizik z nákazy.
LN: Jak je to s krizovými plány a projekty po odeznění epidemií? Zajímají pak ještě někoho?
Dosud byly nápravy systémů po každé epidemii vždycky částečné a nakonec zapomenuté.
LN: V USA se zatím nákaza plošně nerozšířila. Kdyby to mělo přijít, je Amerika z pohledu ekonomiky a zdravotního systému připravena?
Není připravena a má nevhodného prezidenta.
LN: Epidemie má podle odborníků kulminovat na přelomu dubna a května. Jak dlouho se může pak globální společnost a trh z této vlny vzpamatovávat?
Nevím, jak jistá je doba kulminace. Jiní odborníci simulují několik možných vln, kde se ukazuje, že epidemie by mohla trvat rok či dva. Normálně by vzpamatování bylo rychlé, nedojde-li k nepokojům a ničení institucí. V chudších zemích, kde bude vyšší úmrtnost mezi doktory a sestrami, se budou, třeba na úrovni zdravotnického systému, vzpamatovávat daleko déle.
Čelila nástupům virů i tsunami
Najít svoje jméno v encyklopedii nemůže hned tak někdo. Olga Jonas může, ve sborníku Pozoruhodné Američanky s československými kořeny. Podařilo se jí to, protože patří do špičky světových ekonomických vědců, kteří se nespokojili s teoretickým výzkumem. Její specializací jsou socioekonomické dopady pandemií.
COVID-19 v Evropě: Polsko uzavírá hranice a podniky. Otevřené zůstanou jen potraviny a banky |
Pětašedesátiletá pražská rodačka nejprve vystudovala geologii na Williams College, pak se však rozhodla, že se chce v životě vydat jinudy. Na prestižním Princetonu si doplnila vzdělání v oborech ekonomických politik, mezinárodního obchodu a financí, ekonomiky práce a měst. Poměrně záhy poté, co si převzala diplomy, začala pracovat pro Světovou banku.
Více než dekádu Jonas koordinovala globální tým, který měl přichystat plány pro zvládání naléhavých událostí, jako jsou pandemie, epidemie či katastrofy typu tsunami. Se zaměřením na to, jaké finanční nebo ekonomické mechanismy nasadit do hry, aby bylo dost peněz na lepší medicínu, hygienu, logistiku, a to hlavně v chudých zemích v Africe.
Hořká zkušenost
Z této fáze jí zbyla jedna hořká zkušenost: pandemické dluhopisy. Jde o speciální typ pojištění pro rozvojové země, kde se při vypuknutí nákazy nedostává peněz na okamžitá opatření, aby se ohniska nešířila. Světová banka je v roce 2017 prodala soukromým investorům a mělo to fungovat tak, že při vypuknutí pandemie o svoje peníze obratem přijdou.
A pak přišla předloni epidemie eboly v Kongu, zemřely skoro dva tisíce lidí, ale peníze majitele nezměnily. Ukázalo se, že smlouvy s investory mají klauzuli o tom, že v jedné zemi nákaza nestačí, musí přeskočit k sousedům a zabít tam aspoň dvacet lidí. Ebola přeskočila, do Ugandy, ale vzala životy „jen“ třem lidem. Od té doby Olga Jonas dluhopisy systematicky kritizuje.
