22. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Žebrají na cestu kolem Asie. Baťůžkáři přitom po místních žádají až roční příjem

Žebraví baťůžkáři - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žebraví baťůžkáři - ilustrační foto | foto: Facebook/Begpackers in Asia

DENPASAR/PRAHA Asie se již několik let potýká s podivným trendem – žebravými baťůžkáři. Ti po místních žádají peníze na cesty po jihovýchodní Asii. Některé státy se tak rozhodly zakročit. Například Bali bude žebravé cizince vyhánět na ambasády.

„Zaznamenali jsme mnoho případů problematických turistů, v poslední době jsou nejčastěji z Austrálie, Británie či Ruska,“ uvedl pro hongkongský deník South China Morning Post Setyo Budiwardoyo, který vede imigrační úřad na letišti Ngurah Rai na Bali. Indonéský ostrov se totiž v poslední době začal potýkat s problémem tzv. „begpackerů“ - žebravých baťůžkářů.

Bali si postupně již od dvacátých let minulého století budovalo pověst turistického ráje, který nabízí něco pro každého. Tedy téměř pro každého. Imigrační úřad minulý měsíc uvedl, že rozhodně nebude vřele vítat begpackery. „Cizinci, kterým dojdou peníze a budou předstírat, že jsou žebráci, pošleme okamžitě na jejich ambasády,“ dodal Busiwardoyo.

Slovo „begpacker“ vzniklo z kombinací slov „to beg“ (žebrat) a „backpacker“ (turista s batohem) - a s žebravými baťůžkáři se zjevně v posledních letech v Asii roztrhl pytel. Od Bangkoku přes Kuala Lumpur až po Hongkong jsou na ulicích čas od času vidět bílí begpackeři. Povětšinou klečí u cedulí s nápisy v několika jazycích, kterými žádají místní o pomoc.

Nejde přitom o nový trend. Již v roce 2014 vznikla na sociální síti Facebook skupina Begpackers in Asia, do které cestovatelé i místní přidávají fotografie žebravých baťůžkářů, aby upozornili na jejich opovážlivost. Někteří begpackeři se snaží prodávat náramky, jiní hrají na hudební nástroje, aby od lidí získali fondy, aby mohli pokračovat na svých cestách.

„Cestuji kolem Asie bez peněz. Prosím podpořte mou cestu,“ žádají a nabízejí i fotografie, které pořídili v destinacích, které již navštívili. Za získané peníze pak chodí i do restaurací, které si místní nemohou dovolit.

Často jim nedochází, že finance, které potřebují na svou cestu, často přesahují roční příjem místních obyvatel, které žádají o pomoc. A na Bali se tak rozhodli, že podobné praktiky zarazí. Opatření proti žebravým cestovatelům připravuje i Thajsko.

Hotovost na stůl

Imigrační úřady podle serveru thaivisa prý již po cizincích při příjezdu požadují, aby u sebe měli v hotovosti přibližně 20 tisíc bahtů (přibližně 15 tisíc korun), aby prokázali, že mají dostatek peněz na svůj pobyt v zemi.

Většině lidí by se možná myšlenka na odcestování do cizí země bez finančních prostředků na bydlení či jídlo zdála nepředstavitelná. Obzvláště do zemí, které jsou na penězích od turistů prakticky závislé.

Podle článku magazínu Vice z loňského roku 80 procent celé ekonomiky Bali stojí na turismu. Peníze, které Evropané utratili, pomohly řadě regionů dostat místní obyvatele nad hranici chudoby, snížily nezaměstnanost i pomohly k růstu příjmů. Místní žijí mnohem lépe než před deseti lety, ale především díky zahraničnímu kapitálu. Cestovatelé, kteří nejsou ochotni platit, prakticky ostrov vysávají.

Řada žebravých baťůžkářů odhalených na Facebooku se často brání tím, že údajně ztratili doklady, nebo nemají na letenku domů. Na druhou stranu u mnohých se pak objevují komentáře jiných uživatelů, že jim již pomohli a daný baťůžkář se jen vydal do další destinace, namísto cesty domů. Navíc se ztracenými dokumenty mohou vždy pomoci konzuláty.

mhMartin Hampejs

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.