Pondělí 9. prosince 2024, svátek má Vratislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Zelenskyj děkoval Rakousku. Ukrajinský prezident v projevu k poslancům řekl, že vůči zlu nelze být neutrální

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Záporoží. Zelenskyj cestuje do pohraničních oblastí a na frontové linie Ukrajiny, aby podpořil vojáky. (27. března 2023) foto: ČTK

Byla to čtvrthodinka, za kterou se ve skutečnosti bojovalo takřka celý rok. Přesně tak dlouho trvalo, než mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku skrze videopřenos promluvit k poslancům rakouské Národní rady.
  18:55

Jeho vystoupení v minulých měsících blokovali zástupci pravicové strany Svobodných (FPÖ). Tvrdili, že projev ukrajinského prezidenta by mohl porušovat rakouskou neutralitu.

Zelenskyj promluvil k rakouským poslancům přesně 400. den od okamžiku, co ruská armáda vtrhla koncem února 2022 na Ukrajinu. Ve zhruba patnáctiminutovém vystoupení poděkoval za humanitární pomoc, kterou Vídeň Kyjevu poskytuje. V narážce na skutečnost, že Rakousko je vojensky neutrální, Zelenskyj uvedl, že „vůči zlu nelze zůstat neutrální.“ Detailně také líčil situaci na Ukrajině, která, jak řekl, „čelí totální válce proti jejím obyvatelům“. Zelenskyj upozornil, že i v místech, kde se přímo nebojuje, jsou zabíjeni lidé, to kvůli nášlapným minám či nevybuchlé munici. Uvedl, že rozloha takto kontaminovaného území činí 174 tisíc kilometrů čtverečních, což je dvojnásobek rozlohy Rakouska.

Zelenskyj zve Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Pád Bachmutu zvýší volání po míru, tuší

„Jestliže se na vás obracím s žádostí o pomoc, prosím vás, abyste pomohli chránit lidské životy,“ řekl doslova. Připomněl, že již v dobách válek na Balkáně v devadesátých letech prokázali rakouští vojáci schopnost likvidovat miny.

Poslanci Svobodných odešli z jednacího sálu

Zelenského slovům ovšem ve čtvrtek nenaslouchali všichni rakouští zákonodárci. Část z nich prezidentovu řeč bojkotovala.

Hned na začátku projevu opustili jednací sál zákonodárci pravicových Svobodných (FPÖ). Ještě předtím, než se zvedli ze svých míst, umístili u nich cedulky se stranickými logem a nápisy „Místo pro mír“ nebo „Místo pro neutralitu“. Později vydali prohlášení, v němž kritizovali údajné „zneužití parlamentní půdy pro válečné štvaní“. Vedle Svobodných chyběla i polovina poslanců za opoziční sociální demokraty (SPÖ).

Předseda rakouského parlamentu, lidovec Wolfgang Sobotka, se v minulých měsících marně snažil Svobodné přesvědčit, aby se Zelenského vystoupením souhlasili. Proto také nakonec ukrajinský prezident nepromluvil během oficiální schůze Národní rady, nýbrž v rámci mimořádného pléna.

Rakouský parlament byl doposud jedním ze tří posledních zákonodárných sborů v rámci zemí Evropské unie, kde Zelenskyj nedostal příležitost vystoupit. Nyní už zbývají jedině parlamenty Bulharska a Maďarska. K českým poslancům promluvil ukrajinský prezident na dálku v červnu 2022.

Rakouská vláda tvořená konzervativními lidovci (ÖVP) a Zelenými podporuje Ukrajinu politicky i poskytováním humanitární pomoci. Od vypuknutí války našlo v Rakousku útočiště zhruba 90 tisíc ukrajinských běženců.

Ruské síly postoupily v okolí Bachmutu. Potřebujeme munici, naléhá Zelenskyj

Přímou vojenskou pomoc v podobě poskytnutí zbraní či odborného výcviku ovšem s ohledem na svou neutralitu odmítá. Princip vojenské neangažovanosti je zakotven v ústavě a těší se stabilní podpoře veřejnosti. V březnu 2022, čili měsíc po vypuknutí invaze, uvedlo 70 procent Rakušanů, že je pro ně neutralita „velmi důležitá“, dalších 21 procent ji označilo jako „spíše důležitou“.

Zejména ze Svobodných se po vypuknutí války na Ukrajině stali nejvýraznější obhájci neutrality. Varují vládu kancléře Karla Nehammera, aby nepřímo nezatahovala Rakousko do války. Mnozí politici FPÖ rovněž zastávají názor, že za válku na Ukrajině mohou ve skutečnosti Spojené státy a že Rusko svým útokem pouze předešlo údajně hrozícímu napadení.

FPÖ má těsné vazby na Rusko. V roce 2016 její zástupci podepsali partnerskou smlouvu s ruskou vládní stranou Jednotné Rusko, která je hlavní mocenskou základnou prezidenta Vladimira Putina.

Ekonomické zájmy v Ruské federaci

Před válkou měla řada rakouských firem silné ekonomické zájmy v Rusku. Polostátní energetický koncern OMV získal před lety podíl na nalezišti zemního plynu na Sibiři. Zároveň uzavřel dlouhodobý kontrakt na dodávku plynu s koncernem Gazprom.

V poslední době míří pozornost na rakouskou banku Raiffeisenbank International (RBI), jež zůstala v Rusku jako jeden z mála západních finančních ústavů i po vypuknutí války. Šedesát procent svého zisku vydělává právě v Rusku. Dle deníku Die Presse RBI nyní zvažuje své aktivity omezit. Ve hře je prý buď úplný prodej ruských podílů, anebo jejich vyčlenění.

Jak oblékat děti na podzim? Kvalitní softshellové kalhoty jsou základ
Jak oblékat děti na podzim? Kvalitní softshellové kalhoty jsou základ

Podzimní počasí je nevyzpytatelné, proto redaktorky eMimina otestovaly dětské softshellové kalhoty Wolf, které nabízí e-shop Olšákovi.cz. Jak si...