15. června 2019 12:26, aktualizováno  17:01 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Čaputová složila slib a stala se první slovenskou prezidentkou. ‚Hanba,‘ volali někteří odpůrci

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová převzala Prezidentský palác po své... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová převzala Prezidentský palác po své... | foto: ČTK

Bratislava Necelé tři hodiny po složení slibu v sobotu nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová symbolicky převzala Grassalkovichův palác v centru Bratislavy, sídlo hlavy slovenského státu. Ústavou předepsaný slib Čaputová složila po poledni. Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v pořadí pátou hlavou státu od jeho vzniku v roce 1993. Prezidentský slib složila Čaputová do rukou šéfa ústavní soudu během slavnostní schůze parlamentu v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy.

Ceremoniálu se kromě poslanců, členů vlády, bývalých prezidentů zúčastnili diplomaté a další hosté. Stejně jako v minulosti ani tentokrát nebyli na inauguraci pozváni zahraniční státníci.

Při příjezdu Čaputové k budově Reduty, kde se ceremoniál konal, část přítomné veřejnosti tleskala, ozvaly se ale také výkřiky „hanba“.

Po složení slibu Čaputová převzala nejvyšší státní vyznamenání, které ji jako prezidentce náleží.¨

Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v...
Prezidentský slib složila Čaputová do rukou šéfa ústavní soudu během slavnostní...

„Potřebujeme překonat propasti, které jsme ve společnosti za uplynulá léta vyhloubili, a to mezi jednotlivými skupinami a názory, které reprezentují. Postoj k jinakosti, k jiné tradici, k jiné zkušenosti a k jinému názoru umíme vyjádřit i bez toho, abychom se dotýkali svobody a důstojnosti jiných,“ uvedla v projevu. 

Čaputová se v minulosti úspěšně angažovala proti plánům na vybudování nové skládky odpadů ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. V roce 2017 vstoupila do neparlamentní strany Progresivní Slovensko (PS) a loni se stala její místopředsedkyní. Po vítězství v březnových přímých prezidentských volbách se vzdala členství v PS, které v koalici s další neparlamentní stranou Spolu letos v květnu vyhrálo na Slovensku evropské volby.

Již příští týden Čaputová navštíví Česko. Dodrží tak tradici, podle které první oficiální cesta českého či slovenského prezidenta vede do druhé republiky bývalé československé federace.

Čaputová v rozhodujícím kole prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého podporovala nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie. Ve funkci prezidenta vystřídala Andreje Kisku, který se o znovuzvolení na další pětileté funkční období neucházel a v předvolební kampani podpořil právě Čaputovou.

Podle nové hlavy slovenského státu se musí stát minulostí, že si instituce a lidé nedokážou poradit s korupcí a s nedotknutelností vybraných osob. „Dokázali jsme se již velmi daleko posunout v transparentnosti, ale zaostali jsme a stále zaostáváme v uplatňovaní zodpovědnosti,“ řekla. Příliš mnoha lidí na Slovensku oprávněně nabylo dojmu, že neplatí beze zbytku, že nikdo není tak důležitý a vlivný, aby stál nad zákonem, dodala.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Při vytváření vlády je výběr premiéra na prezidentovi, byť dosavadní praxe respektovala výsledky voleb. Kiska ale při loňské výměně vlády využil zmíněné pravomoci k tomu, aby ovlivnil složení nového kabinetu Petera Pellegriniho.

Slovensko potřebuje překonat rozdělení společnosti

Čaputová prohlásila, že chce pokračovat v nekonfrontačním stylu politiky, který prosazovala již v prezidentské kampani, kdy se vyhýbala osobním výpadům. „Budu se aktivně zajímat o nové právní normy, aby přispěly k důstojnosti života lidí, k ochraně životního prostředí a k vyvážení nezávislosti veřejné moci její zodpovědností,“ řekla.

„Pocit společenské nespravedlnosti zesílil a nabyl dvou podob - podoby volaní po změně a po slušnosti, ale i podoby hněvu na systém. Tento hněv je v mnohém oprávněný, ale pokud bychom mu jako společnost podlehli, vůbec bychom si tím nepomohli,“ uvedla.

Slovensko podle Čaputové zvládlo rozdělení československé federace, nutné ekonomické reformy i začlenění do EU, byť v integračním procesu zaostávalo za Českem, Maďarskem a Polskem, a dnes jako jediná ze čtyř středoevropských zemí je členem eurozóny. Při výčtu důležitých historických okamžiků prezidentka opakovala heslo „Zvládli jsme to“.

Ocenila, že k zásadním změnám ve společnosti došlo vždy bez násilí a nepokojů, a to včetně loňských protestů v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, které byly největší od takzvané od sametové revoluce v roce 1989. V zájmu řešení politické krize po zmíněné dvojnásobné vraždě odstoupil z funkce předsedy vlády Robert Fico.

V projevu Čaputová označila Evropskou unii za životní a hodnotový prostor Slovenska a NATO za obranný a bezpečnostní pilíř země. „Musíme jako země udělat všechno, co je v našich silách, aby se tento prostor a jeho opěrný pilíř uchovaly a posilovaly. Nejdůležitější globální problémy, které se nás týkají, nemůžeme vyřešit jen vlastními silami a samostatně,“ řekla. Vyslovila se rovněž pro zpomalení a zvrácení globální změny klimatu.

V závěru svého projevu Čaputová řekla „Děkuji“ nejen ve slovenštině, ale i v jazycích národnostních menšin včetně češtiny a romštiny. Stejným způsobem vyjádřila vděk občanům země již po vítězství v rozhodujícím kole březnových prezidentských voleb.

ČTK

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?