V současnosti na hranicích stojí kolem tří tisíc vojáků z Indie, kteří se překřikují a přetlačují s dalšími třemi tisíci čínských vojáků. Podle znalců není pravděpodobné, že by konflikt mohl přerůst v ozbrojený střet mezi dvěma jadernými mocnostmi, jedná se ale o nejvyhrocenější indicko-čínskou „situaci“ za posledních 30 let, píše hongkongský South China Morning Post (SCMP).
Čínští a indičtí vojáci se do sebe pustili na hranicích.
Sporné území se nachází v jižním Tibetu a je současně nárokováno Indií a z východu Bhútánem. O umístění hranic Čína s Indií bojovala již v roce 1962, přičemž Čína válku vyhrála, ale vztahy mezi oběma asijskými velikány byly silně poškozené. Skončila tak i představa, že by tyto dvě země snad mohly vytvořit mocenský blok, který by byl nezávislý na bipolárním rozdělení světa během studené války. Od 80. let se vztahy mezi Indií a Čínou stabilizovaly.
Jako by situace nebyla dostatečně komplikovaná, současný konflikt pravděpodobně vznikl kvůli čínskému počínání v Bhútanu. Čína na území, které si nárokuje také Bhútán, v doprovodu vojáků vystavěla silnici - následně Bhútán, dle dostupných informací, požádal Indii o pomoc. Kolem tří tisíc indických vojáků tak v druhé polovině června překročilo hranici vymezující území, které má Čína reálně pod kontrolou.
‚Provokace,‘ Čína protestovala proti americké lodi u sporného ostrova |
Patová situace trvá již déle než tři týdny, což je, srovnáváme-li podobné konflikty, nejdéle za posledních zhruba 30 let. Indický premiér Naréndra Módí ani čínský prezident Si Ťin-pching z něj nemohou jednoduše vycouvat.
Přestože jednotky dle oficiálních zdrojů nejsou ozbrojené, obě strany ve své rétorice „chřestí zbraněmi“. V Indii i v Číně nacionalistická rétorika proniká i do vyšší politiky, indický náčelník armádního štábu tak ohlásil, že Indie je připravená bojovat na „dvou a půl frontách“ - tedy souběžně i s Pákistánem - a ministr obrany Arun Jaitley Číně vzkázal, že „teď už je [Indie] jiná než byla v roce 1962“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang vyzval Indii, aby stáhla své jednotky a tak se vyhnula „tvorbě ještě vážnější situace vedoucí k ještě vážnějším důsledkům“. Podle Kenga má „Čína plné právo stavět silnice na vlastním území“, postup Indie označil za „absurdní“.
„Překročili jste hranice, prosím vraťte se,“ vyzývají čínští vojáci.
V čínském oficiálním tisku se můžeme setkat s názorem, že „Čína se vždy chovala ve vztahu k Indii rozumně“, ale pokud se indičtí vojáci brzy nestáhnou a Indie „nezmění své nepřátelské chování, Čína by také mohla začít poskytovat plnou podporu Pákistánu,“ píše oficiální deník Global Times. Naráží tak na desetiletí trvající kravé spory znepřátelených sousedů, kteří se přou o území Kašmíru.
Čína se rovněž dívá s nelibostí na diplomatické přibližování Indie ke Spojeným státům. Indie se totiž před několika dny zúčastnila námořního vojenského cvičení spolu s USA, Japonskem a Austrálií. Taková cvičení Čína vnímá jako vyhrožování a ohrožení vlastní bezpečnosti. Podle některých expertů zase Indie nechce vypadat slabě a oslabit vztahy s Bhútánem, který chce Čína dostat z indického vlivu. Indie také odmítá čínskou podporu Pákistánu, jak na půdě OSN, tak pomocí ekonomických projektů. Rovněž ji znepokojuje růst vlivu Číny v jihovýchodní Asii.
