Futuristické šály a nominace na Czech Grand Design. Za umělkyni se nepovažuju, říká Cindy Kutíková
Grafická designérka Cindy Kutíková se dostala do širšího povědomí díky vzorům na svetrech a šálách, které vytvořila s módní návrhářkou Natálií Nepovímovou.
| foto: Salim Issa
Premium
Seznamte se s grafickou designérkou Cindy Kutíkovou (28). Má za sebou nominaci v soutěži Czech Grand Design, spolupráci na módní kolekci a tvorbu nejednoho face-filtru. Poznávací znamení? Ujeté futuristické motivy a bláznivé barvy.
Tahle rodačka z Pardubic se nezdá. Je tichá, skromná a první, co řekne, když vyslovím slovo umění, je: „Počkej, já se za umělkyni rozhodně nepovažuju.“ O to zajímavější je celá její tvorba, která letos zaujala porotu soutěže Czech Grand Design. Cindy Kutíková byla nominovaná v kategorii Objev roku a vedle designérského dua IHOR s kolekcí bytových doplňků, o kterých jsme psali v jednom z minulých čísel Espritu, a Lappa Studia s akustickými panely zářily na výsledkové listině její futuristicky vyhlížející šály Infinity Scarfs (Nekonečné šály), které vytvořila na základě předchozí spolupráce s módní návrhářkou Natálií Nepovímovou z pražské UMPRUM.
Když se Cindy Kutíkové ptám na to, co pro ni nominace znamená, odpovídá s pokorou v hlase. „Abych byla upřímná, nenapadlo mě, že nominace může přijít za šály. Zcela otevřeně říkám, že jsem s tímhle projektem neměla velké ambice. Účast v Czech Grand Design je ale pro mě hodně důležitá. Ukazuje, že to, co dělám, se lidem líbí a dává jim smysl,“ říká mladá grafická designérka v prostorném ateliéru na UMPRUM.
Autor:
Petra Šimůnková
V sestřiných šlépějích
Umělecké zázemí bychom v rodině Cindy Kutíkové hledali jen těžko. „Rodiče mají firmu s dětským zbožím a umění nebo nějaké tvorbě se u nás nikdo nevěnoval. Vymkla jsem se jenom já a moje sestra, která vystudovala Volné umění na AVU,“ popisuje s úsměvem na tváři. „I když se v naší rodině nikdo o umění aktivně nezajímal, bydleli jsme hned vedle základní umělecké školy, kam jsme se sestrou chodily na výtvarku. Tak asi proto nás to obě k umění táhlo.“
Cesta ze zušky do ateliéru grafického designu na UMPRUM pak byla až na pár odboček relativně přímá. „Šla jsem na střední uměleckou školu do Jihlavy, kde jsem si zkusila všechno – fotku, produktový design, sochařinu, malbu a právě i grafiku. Ta mi byla nejbližší, takže jsem po střední škole studovala jeden rok grafického designu na univerzitě v anglickém Lutonu. Potom přišly kurzy na Scholastice a pak konečně vyšla přihláška na UMPRUM,“ popisuje Cindy Kutíková. „Grafika je pro mě způsob, jak dělat to, co chci, a zároveň obor, ve kterém se cítím komfortně. Potřebuju mantinely. Volné umění, které zvolila sestra, by pro mě bylo až moc volné,“ přiznává s trochou nadsázky.
Propojení grafického designu a módní tvorby, díky kterému Cindy Kutíková prorazila, má na svědomí právě její alma mater. „Spolupráce s Natálií Nepovímovou vznikla tak, že se spojily ateliéry Petra Krejzka, u kterého studuju já, a ateliér Liběny Rochové, kde zase působí ona,“ popisuje. „Jako úkol pro tuhle meziateliérovou spolupráci jsme vytvořily módní kolekci s názvem Infinity Icon.“ Cindy Kutíková vymyslela vzory na pleteniny a grafiku na látku, Natálie Nepovímová se zase postarala o návrhy modelů a střihy. Vznikly tak jedinečné a na první pohled vyčnívající kousky včetně bundy, rozevlátého topu nebo dlouhých pletených šatů, které obě designérky představily minulý rok na Mercedes-Benz Prague Fashion Week.
Šály, za které získala tato mladá grafická designérka nominaci v letošním ročníku Czech Grand Design, se zrodily v rámci navazujícího komerčního projektu. „Už více než rok jsem dělala pletené šály, které jsem rozdávala po rodině a po kamarádech. A tak jsem si založila e-shop, abych mohla produkty z této spolupráce nabízet i mimo okruh přátel,“ popisuje.
Šály se všem líbily, a tak nechala Cindy Kutíková vyrobit i svetry se stejně bláznivými barvami. „Dělá mi to malá pletárna z Jihomoravského kraje a funguje to tak, že jejich program převede grafiku do jazyka pletacího stroje,“ říká a názorně mi ukazuje jednotlivá očka na svetru, jehož vzor sama navrhla. „Každé očko se rovná jednomu pixelu v návrhu,“ dodává.
Mezivrstva
Poznámka o pixelech není náhodná. Provázanost její tvorby s digitálním světem je klíčová a tvoří jakousi červenou linku všech projektů. „Systém, ve kterém tady na škole fungujeme, nás vede k tomu, abychom více přemýšleli o nás samých, o tom, co děláme a proč. Nutí nás to jít hodně do hloubky,“ vysvětluje Cindy Kutíková. „Vzor pro kolekci Infinity Icon a pro šály samotné proto není nahodilý a má větší ambici než se jen zalíbit,“ doplňuje.
Propracovanost celého konceptu je po bližším zkoumání zřejmá. „Při tvorbě vzoru jsem vycházela z estetiky postinternetu a myšlenky, že lidé tráví spoustu času se svými telefony a jinými chytrými zařízeními, a kladou si tak na svou fyzickou vrstvu další, virtuální,“ popisuje. Z toho vychází i název celé kolekce. „Internet je plný vyprázdněných ikon, všichni píšou rychlé emotikony, používáme nesmyslné zkrášlující filtry. Proto jsou na svetrech a šálách asijské symboly, smajlíci a srdíčka,“ říká a dodává, že jednou z hlavních inspirací pro kolekci Infinity Icon byl módní návrhář Bernhard Willhelm, jehož kolekce se záměrně pohybuje na hraně parodie.
Že zmíněné smajlíky a emoji na šálách nevidíte? „Nechtěla jsem, aby byl vzor příliš explicitní a popisný, tak jsem všechny tyhle ikony dekonstruovala.“ Výsledkem je unikátní futuristický motiv vycházející z mísení barevných ploch a rozkladu typografických prvků, který může připomínat glitch na monitoru počítače nebo v televizi.
Navíc šály a svetry z kolekce nejsou jen prostým objektem, který vás má v chladných dnech zahřát. Ač to nebyl hlavní záměr, kousky můžete vnímat jako mezivrstvu mezi virtualitou a realitou, tedy jako vrstvu mezi námi samými a našimi digitálními světy, ve kterých, ruku na srdce, trávíme všichni čím dál tím více času. Hezké tváře
Ať už vás svetry a šály z kolekce Infinity Icon donutí k reflexi svých digitálních návyků, nebo vás zkrátka jen uchvátí svým jedinečným vzorem, Cindy Kutíková ukazuje, že propojení digitálního světa s tím reálným je pro ni stěžejní téma. Grafický design pro ni totiž neznamenají „jen“ hezky zlomené knížky, nové přístupy k typografii nebo design webu. Její tvorba má široký záběr, což potvrzuje i záliba v instagramových face-filtrech.
„Cítila jsem, že by v tomhle oboru mohlo být hodně příležitostí,“ říká. „Filtry jsem se ale učila dělat sama, a jelikož nejsem programátorka, dost jsem se u toho natrápila,“ vzpomíná.
Hodiny u softwaru pro rozšířenou realitu Spark AR se ale vyplatily. „Filtry se staly běžným prostředkem komunikace a jsou velmi populární. Používají se i na módních přehlídkách jako doplněk show,“ říká grafická designérka. Kultura face-filtrů má ale i stinnou stránku. „Face-filtry jsou extrémně povrchní věc. Jejich používání má fatální dopady na mladou generaci, protože stále přibývá žádostí o plastické operace s explicitním přáním: ,Chci vypadat jako na tomhle face-filtru.‘“ popisuje Cindy.
Právě proto raději než prvoplánové beauty filtry, které deformují obličej a mají jediný cíl, a to udělat vás na sociálních sítích hezčími nebo přitažlivějšími, dělá ty zábavné. Spolupracovala například se šperkařským studiem BOLD Markéty Kratochvílové, pro něž společně se spolužákem Jakubem Koubkem vytvořila face-filtr s pohyblivými metalickými plochami, jež na obličeji tvoří jakousi bojovou masku. Dalším počinem je její neonový face-filtr Infinity Icon s asijskými znaky, který doprovázel výše zmiňovanou kolekci.
Jelikož se ale i z tvorby face-filtrů stal vcelku lukrativní byznys a na světě je několik umělců, kteří se jejich tvorbou živí, spolupracovala i s českým Vogue, pro který vytvořila obličejový filtr k fotoeditorialu s Kim Kardashian, nebo s kosmetickým řetězcem Douglas.
Vztyčný bod nejen pro módu
I když sama neumí oděv tvořit, móda je vedle grafiky její druhou vášní. Kromě Natálie Nepovímové spolupracovala například s českou oděvní značkou Vanda Janda, pro niž navrhla logo, ale právě i face-filtr. Cindy Kutíková stojí také za vizuální identitou úspěšného českého návrháře Adama Kosta, kterému navrhla nejen web, ale i obalové materiály a další grafické produkty. Vizuální koncepci dělala taktéž pro návrhářku Miu Jadrnou, jež stojí za projektem Textile Mountain, nebo pro Terezu Rozálii Kladošovou, pro kterou společně s přítelem, taktéž grafikem, vytvářeli speciální typografii.
V rámci spolupráce s konceptuálním sklářem Lukášem Novákem ale Cindy Kutíková nakoukla i do světa designu. „Od Lukáše jsem kupovala jednu z jeho krásných váz a on mě při jejím předávání oslovil, jestli bych se mu nepostarala o vizuální identitu. Tak jsem mu udělala všechno od vizitek, lepicích pásek nebo ceníku až po design webu,“ popisuje Cindy Kutíková.
„Teď se kromě psaní diplomky, v rámci které zpracovávám plakáty ze skleněných broušených korálků, jimž se říká ohňovky, věnuju tvorbě několika e-shopů, přičemž dva z toho jsou opět pro fashion designéry. Ale protože mám pocit, že jsem měla minulý rok dost práce a strávila jsem ho celý před počítačem, dost se teď upínám k manuální části diplomky. Navlékám korálky a je to pro mě meditace,“ říká. „Myslím, že kromě plakátů by mohlo vzniknout i něco nositelného,“ prozrazuje, když mi na telefonu ukazuje, jak vypadá „výplet“ ze skleněných korálků v prostoru.
Tak nezbývá než doufat, že Cindy Kutíková v rámci poslední školní práce naváže na svůj úspěch s originálními šálami, a obohatí tak šedé české ulice o další nepřehlédnutelný módní doplněk.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
