Surikaty, lamy a medvědi vítali lidi v zoologických zahradách. Kterým zvířatům se naopak nestýskalo a jak žili v pandemii?
Mezi společenská zvířala patří i lamy
| foto: Zoopark Zájezd
Premium
Je to sotva pár týdnů, co se znovu otevřely zoologické zahrady. A zdá se, že spousta zvířecích obyvatel návštěvníky ráda vidí a jejich návrat před výběhy si užívá.
Surikaty, medvědi, lidoopi, ale třeba i papoušci nebo vydry s prvními návštěvníky v zoologických zahradách vysloveně pookřáli. „Některým sociálně žijícím druhům zvířat návštěvníci evidentně chyběli. Týká se to třeba lemurů, kterých chováme pět druhů, nebo dokonce i leguánů modravých, do kterých by to člověk neřekl. Pro lemury i leguány jsou návštěvníci vítaným zpestřením, protože i v přírodě se v jejich okolí pohybuje mnoho jedinců, se kterými různě interagují,“ popsal zvířecí dny bez návštěvníků Daniel Koleška, šéf vzdělávání a výzkumu v Zooparku Zájezd na Kladensku.
Vyloženě se podle něj stýskalo třeba samci leguána modravého Vašíkovi, který je velmi společenský a rád sleduje dění mimo expozici přímo u skla. Když tam návštěvníci chyběli, hltal doslova každý pohyb v zoo.
Autor:
Anna Příhodová
Podobnou zkušenost mají v jihočeské Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou, kde návštěvníci zjevně chyběli třeba opicím. „Primáti podobně jako my rádi sledují nové věci a návštěvníci jsou pro ně určitým obohacením. Ale podle reakcí zvířat na procházející zaměstnance se zdálo, že lidé nejspíš schází také medvědům nebo rosomákům,“ řekl za hlubockou zoo Roman Kössl, zástupce ředitele. Zdejší mladý medvěd plavý vítal každého, kdo šel kolem, vybíhal k plotu a válel se po zádech.
JAK OBOHATIT ŽIVOT ZVÍŘATZaměstnanci zoologických zahrad často ve vtahu ke zvířatům používají slovo enrichment, což by se dalo přeložit jako obohacení života zvířat. Před čtvrtstoletím věc neznámá, dnes – naštěstí pro zvířata – běžná. Enrichment vznikl jako reakce na to, že zvířata ve výbězích toho na rozdíl od života v přírodě, kde neustále bojují o živobytí, nemají moc na práci. A proto je dobré uspokojovat jejich fyzické a psychologické potřeby, zabavit je a navodit podmínky pro jejich přirozené chování. Enrichment se zaměřuje na několik kategorií: potravu, prostředí, hračky a smysly. Patří sem třeba potrava rozházená po výběhu, místo aby ji zvíře prostě dostalo v misce. Jiná zvířata ocení jídlo zamrazené v ledu. Pokud jde o hračky, třeba se vám vybaví opice, jež dovádějí na houpacích sítích, nebo obrovské balony u šelem. Prostředí by mělo co nejvíce odpovídat tomu přirozenému, žádné čtyři stěny klece a před ní pustý malý výběh. Zvířata se rovněž cíleně setkávají s novými vůněmi, jako jsou různé druhy koření nebo zředěné parfémy. Dokonce i nahrané zvuky mohou simulovat přirozené prostředí. |
Části zvířat je nicméně dle Kössla nejspíš jedno, zda tu návštěvníci jsou, nebo ne: patří mezi ně různí ptáci, klokani nebo syslové. Ale jelikož jsou zvyklá na to, že se kolem nich denně pohybují návštěvníci, patří lidé k jejich životu, i když si jich nijak zjevně nevšímají. „Bez návštěvníků některým zvířatům chybí stimulace,“ citovala stanice BBC Paula Rose, který se chování zvířat věnuje na univerzitě v britském Exeteru. „Některé druhy, jako jsou primáti a papoušci, vzájemné pozorování a interakce s návštěvníky hodně obohacují. Prospívá to pohodě a kvalitě života zvířat. Pokud tato stimulace zmizí, strádají,“ uvedl Rose.
Místo návštěvníků ošetřovatelé
Se zvířecím steskem po návštěvnících mají zkušenost i ve Farmaparku Soběhrdy. „Zvířata je vyhlížela a taky víc loudila krmení, což nemá nic společného s hladem. Farmapark je kontaktní, návštěvníci u nás smějí zvířata krmit z ruky – a to jsme museli hojně suplovat s ošetřovateli společně s pohlazením,“ popsala Nikola Gallová, marketingová manažerka, s tím, že i u nich jsou zvířata, jimž bylo odloučení od návštěvníků jedno. Patří mezi ně třeba kapybara nebo klokani Bennettovi, kteří běžně vyhledávají spíš soukromí.
Naopak jakmile se někdo objevil u výběhu lam, sledovali v Soběhrdech přímo cval těchto zvířat směrem k ohradě. Lamy jsou zkrátka kontaktní zvířata. Chovají je spolu s dalšími druhy také třeba v malé zoo u častolovického zámku. „Stačilo, aby kdokoliv z našich zaměstnanců vstoupil do zvěřince a jenom třeba hlasitěji promluvil nebo na zvířátka zavolal jménem, a v ten moment začal ruch. Všechna zvířata zpozorněla a ihned se vydala k plotům, které jsou u cestičky, aby člověka přivítala a dostalo se jim pohlazení a nějaké té dobroty za odměnu,“ popsal Zdeněk Bachman z častolovické minizoo. Také tam si návštěvníci běžně kupují krmení a dávají ho zvířatům sami. Nově se mohou těšit na upravený vodní příkop pro kachny a také novopečené obyvatele – sympatické kozlíky walliserské kozy, k nimž do konce roku přibudou ještě dvě mladé slečny lam alpak.
A jakou zkušenost mají větší zoologické zahrady? „Třeba plachá zvířata jako oba levharti čínští a oba šakali čabrakoví během uzavření prožívali období klidu a byli vidět prakticky neustále. Naši fanoušci nám ale vzkazují, že mají dojem, že se na ně zvířata těšila a více se jim ukazují. Je to určitě jev subjektivní a individuální jak u zvířat, tak u lidí,“ míní mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.
Kde je moje krmení?
Oblíbenou atrakcí zoologických zahrad je krmení zvířat v konkrétní čas, aby se na něj mohli přijít podívat návštěvníci, kteří rozvrh najdou v letáčcích a mapkách. Zvykla si na něj i zvířata – list The Guardian popisoval žirafy ze zahrady Orana Wildlife Park v novozélandském městě Christchurch, které přesně ve tři odpoledne marně čekaly na příděl potravy a návštěvníky. Kromě žiraf si tam lidskou přítomnost obvykle nejvíce užívají orangutani, surikaty, vydry a některé druhy papoušků. Podle chovatele Nathana Hawkeho nakonec zaměstnancům nezbylo než pracovat dvakrát usilovněji než obvykle, aby dokázali zvyky, na něž byla zvířata zvyklá, udržet a zároveň jim dodat dostatek podnětů. Kromě toho, že obcházeli jejich obydlí coby návštěvníci, některá zvířata přestěhovali, aby musela poznávat nové sousedy, zatímco třeba lvům stříkali do klecí feromonové parfémy, aby je rozpohybovali.
S VELKÝM, NEBO S MALÝM...?Z nápisů nad vstupy a z čepic zřízenců na obrázcích v dětských knížkách známe hlavně pravopisnou podobu ZOO. Jenže to je špatně. „Zkrácené slovo zoo přeci není žádná zkratka složená z prvních písmen, jako je třeba,ZOO = základní odborová organizace‘. S kolegy z ostatních českých zoologických zahrad se už několik let přimlouváme za to, aby se zkratka spojení slov,zoologická zahrada‘ psala obecně malými písmeny, tedy zoo. V případě spojení této zkratky s názvem zoologické zahrady pak s velkým Z – tedy v našem případě Zoo Ohrada,“ vysvětluje Roman Kössl ze zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou. Stejně to vidí i poradna Ústavu pro jazyk český. „ZOO psané velkými písmeny bychom považovali za přípustné v logu či reklamních textech,“ uvedli tamní odborníci, ovšem s tím, že přesně tak se v případě mnoha zoologických zahrad děje – slovo ZOO je součástí názvu, a jeho používání je tak v pořádku. |
Některá návštěvnická lákadla pokračovala, i když v zoo kromě zaměstnanců nebyli jiní lidé. Třeba cvičení lachtanů. Jak Lidovým novinám už dříve řekl jejich chovatel z pražské zoo Jakub Mezei, je důležité pro samotná zvířata, která si ráda hrají a nesmějí se nudit. Proto se musí s lachtany cvičit pravidelně třikrát až čtyřikrát denně, ať se někdo dívá, nebo ne.
Také gorilám se chovatelé snažili poskytovat podněty bez ohledu na to, zda za sklem někdo stojí, nebo ne. Ostatně možná si tamní rodinku pamatujete – návštěvníkům beztak obvykle moc pozornosti nevěnují. Teď je k jejich obydlí chodili pozorovat alespoň zaměstnanci zahrady, aby si primáti neodvykli na lidskou přítomnost.
Haló, rybo, jak se máš?
Je fér přiznat, že některá zvířata jako by si naopak užívala klidu, který se v zoologických zahradách rozhostil. V některých zahradách po otevření pozorovali, že zvířata se přívalů návštěvníků, na něž už pozapomněla, trochu lekla a schovávala se víc než dřív. Přesně to se stalo veverkám v průchozí voliéře v Zooparku Zájezd – zatímco před lockdownem bez obav lezly po návštěvnících, po otevření jsou zatím plaché, stejně jako jeřábi popelaví v Hluboké, kteří byli po návratu lidí před voliéry neklidní a nechtěli například sedět na vejcích.
Pracovníci zahrady v indickém Novém Dillí pak popsali, jak si tygři a hroši užívali bezstarostného koupání, zatímco jindy plaché lišky se bez obav pohybovaly po výběhu. Dostatek pohybu si užili také třeba tučňáci z chicagského Shedd Aquarium, které chovatelé vypustili i mimo jejich příbytek – včetně míst, kde se jinak shromažďují skupinky návštěvníků.
V populárním tokijském akváriu Sumida začali pozorovat, že ryby – které přitom vypadají tak netečně – si začaly odvykat lidské přítomnosti, takže se nakonec doslova vyděsily každého, kdo k nim byť jen vkročil, a v panice se snažily ukrýt. A proto to vyřešili po japonsku: zavedli videohovory a vyzvali fanoušky, aby ryby pozorovali a promlouvali k nim alespoň na dálku.
Něco podobného ale podnikli i v brněnské zoo. „V březnu jsme měli zajímavý projekt u šimpanzů. Přenášeli jsme stream z naší expozice nejprve do mateřské školy a pak rovnou k šimpanzům do zoologické zahrady ve Dvoře Králové. A tam jsme zaznamenávali vesměs pozitivní reakce šimpanzů, kdy reagovali zejména na cizí chovatele na obrazovce nebo se chlubili svým jídelníčkem šimpanzům z druhé zoo,“ vylíčil překvapivou zkušenost mluvčí brněnské zoo Martin Hovorka.
Surikaty ze Zooparku Zájezd
Mnohé malé zoo se během mnohaměsíční pauzy provozu dostaly na finanční hranici svých možností. „Pro malou soukromou zoo, která je z 90 procent závislá na příjmech od návštěvníků, je takhle dlouhé uzavření velmi drastickým zásahem do rozpočtu. Museli jsme odsunout nebo úplně zrušit některé plánované projekty a šetřit, kde se dalo. Nebýt podpory veřejnosti, nejsem si jist, zda bychom dokázali přežít až dosud. Díky nebývalému zájmu o adopce, materiálním i finančním darům, podpoře okolních menších obcí, sbírce na webu Donio a množství dalších menších sbírek, které pořádali a stále pořádají sami návštěvníci, jsme nemuseli zvířatům zasahovat například do krmných dávek a mohli jsme udržet stejně kvalitní standard,“ popsal Daniel Koleška ze Zooparku Zájezd.
Zoologické zahrady napříč světem jsou každopádně za zájem návštěvníků rády, zvláště pokud v době pandemie měla jejich podpora i finanční podobu, protože jim pochopitelně vypadly příjmy ze vstupného.
V Soběhrdech na to šli třeba formou prodeje lístků v předprodeji, Zoo Plzeň se zaměřila na nabídku adopce zvířat a za poslední měsíce přibylo přes 400 nových. V e-shopu plzeňské zoo jsou k mání také poukazy na služby pro zvířata jako třeba dárkový poukaz na levhartí seznamku pro levharty čínské.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
