„Na základě těchto informací chceme poznat, kdo to jsou ti uchazeči, jaké mají zájmy a do jaké míry jsou aktivními pozorovateli života,“ vysvětluje význam pohovoru nad takzvaným portfoliem žáka během přijímacích zkoušek ředitelka gymnázia Jitka Kmentová.
Jenže středních škol, které při nabírání prváků letos nespoléhaly jen na centrálně hodnocené jednotné přijímací zkoušky, bylo podle odborníků na vzdělávání příliš málo. Výsledkem podle nich je, že se konzervuje současný nedobrý stav středoškolského vzdělávání.
Ředitelé středních škol se tomuto tvrzení brání. „Samozřejmě bychom lépe identifikovali, jestli má žák skutečně zájem o obor, na který se hlásí, osobním pohovorem. Přijímací zkoušky jsou ale nyní vlastně správním řízením. Potřebujeme tedy jasné indikátory, podle kterých uchazeče hodnotíme. Rodiče jsou schopni odvolat se kvůli čemukoliv a co se portfolií týče, mohli by mé rozhodnutí napadnout lehce,“ obává se Jiří Zajíček, předseda Asociace průmyslových škol.
Podle zákona se výsledek přijímaček musí na celkovém hodnocení podílet minimálně 60 procenty.
To, že bylo náročné zorganizovat a posuzovat stovku uchazečů o studium ve třídě ALT, ve které se studenti učí podobně jako na vysoké škole (na začátku pololetí dostanou sylabus, na konci mají zkouškové období), ředitelka Kmentová potvrzuje. „Neumím si představit, že bychom to dělali pro všechny uchazeče o studium na našem gymnáziu. Bylo jich přes 400,“ sdělila Kmentová. Ale i ve zbylých třídách, které toto gymnázium otevírá, musí adepti prokázat studijní předpoklady. Píší například esej na dané téma.
Jeden dva testy a je tu budoucnost. Odstartovaly jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory |
Česko má za sebou nyní třetí ročník jednotných přijímacích zkoušek. V jeden den a v jeden čas tak přes 60 tisíc páťáků, sedmáků a deváťáků otevřelo arch s testovými otázkami. Poté jejich odpovědi boduje organizace Cermat, spadající pod ministerstvo školství.
„Zákon stanovuje, že výsledek jednotných přijímacích zkoušek se na celkovém hodnocení uchazečů podílí minimálně 60 procenty,“ potvrzuje LN mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
A to je další z kruciálních důvodů, proč podle některých ředitelů nemá smysl soustředit se více na školní přijímací část. „Kvůli tomuto faktu je zoufale málo alternativ a konzervuje se současný stav,“ sdělil Miroslav Hřebecký z odborné společnosti EDUin.
Zbylých 40 procent, která jsou v gesci škol, ve většině případů může uchazeč získat také za účast na olympiádách nebo výborný prospěch. Někdy dostane například test cílený na všeobecné znalosti nebo anglický jazyk. Osobní pohovor s žákem je ale ojedinělý.
„Dcera se připravovala zhruba od Vánoc. Zkoušeli jsme různé testy. Zjistili jsme totiž, že v tom spočívá základ celé přípravy. Příliš se nezohledňuje, jestli uchazeč má, nebo nemá studijní předpoklady,“ svěřila se před začátkem přijímacího klání Hana Zahradníčková, maminka páťačky Amálie.
Že tuto strategii volí drtivá většina uchazečů, ukazuje i přeplněnost kurzů, kde si mohou vyzkoušet testy nanečisto. Rodiče to stojí nejen úsilí přesvědčit potomka, aby se často o víkendu testování účastnil, ale i nemalé peníze. Cena za lekci se pohybuje okolo dvou set korun. Pokud rodiče kurzy platí od začátku školního roku až do dubnových termínů zkoušek, mohou je vyjít i na desítky tisíc korun.
Nemá rozhodovat jeden test
Někteří ředitelé škol mají dílčí výtky k centrálnímu testování, jiný systém si ale neumí představit. „Jsem češtinářka, a jak je strukturován v přijímacích zkouškách test z češtiny, se mi líbí. Na úvod mají text a v něm musí hledat informace. To ověřuje čtenářskou gramotnost. Jestli tedy někdo tvrdí, že jde jen o gramatiku, nemá pravdu. Někdy bych zvolila třeba jinou úlohu, ale to je jen otázka názoru,“ říká Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou. Podle Zajíčka je plošné testování potřebné, přijít by mohlo již na druhých stupních základních škol. Dříve by se podle něho ukázalo, kdo skutečně má na to, studovat maturitní obor.
Že by se přesto mohly jednotné testy v blízké budoucnosti měnit, není vyloučeno. Opakovaně tuto možnost připouští i ministr školství Robert Plaga (ANO). „Opravdu si myslím, že nemá smysl rozhodovat o budoucnosti dětí na základě jednoho nebo dvou testů z češtiny a matematiky,“ uvádí Plaga.
LN oslovily poslance ze sněmovního školského výboru s otázkou, zda jsou pro změnu centrálních přijímaček. „Naopak, potřebujeme jednotné standardy a určitou úroveň, podobné je to i se státní maturitou. Bavit se máme spíše o obsahu, aby přijímací zkoušky i maturity měly smysl,“ myslí si Petr Gazdík (STAN). Martin Baxa z ODS, který odkazuje na svoji kariéru středoškolského učitele, by změnu podpořil: „Musíme se soustředit na to, jestli má uchazeč předpoklady ke studiu, nebo ne.“
