Národní památník hrdinů heydrichiády v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. | foto: Tomáš Krist, MAFRA
Turismus na méně obvyklých místech. Dny evropského dědictví zpřístupní okolo 1100 památek či událostí |
Všechny spojuje jejich role při významných dějinných událostech. Kromě krypty v „Resslovce“ by to měl být hrob Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech, studentská Hlávkova kolej, budova někdejšího Československého a dnes Českého rozhlasu, pardubická Larischova vila (na snímku) či hroby „živých pochodní“ Jana Palacha a Jana Zajíce.
V době, kdy si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadí zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem „bratrských vojsk“ Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. „Všechny vybrané památky dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii,“ uvádí materiál ministerstva kultury, který mají LN k dispozici a jejž má ještě projednat vláda.
  |
Třicet let po sametové revoluci vybraná místa připomínají, že svoboda není zadarmo. „V některých případech dosahují i mezinárodního významu,“ dodává dokument. Hrob TGM byl zařazen jako symbol úsilí o vznik samostatného Československa. Hlávkova kolej reprezentuje boj studentů proti německým okupantům v listopadu 1939 a Larischova vila je mementem poprav československých odbojářů za druhé světové války, stejně jako vyhlazení Ležáků v době Heydrichiády. Obyvatelé obce byli totiž násilně převezeni do sklepení vily, kde byli drženi až do svého zastřelení na místním popravišti.
Současný výběr se tak výrazně liší od zatím posledního velkého rozšíření seznamu národních kulturních památek před rokem. Na něj zamířily sakrální stavby a místa jako třeba poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou.
Pražské památky osvětluje 14 tisíc světel. První historické budovy se nasvěcovaly už ve středověku |
Jedinou památkou ve výběru, jež není bezprostředně spojená s nacistickou či komunistickou nesvobodou, je hrob prezidenta-zakladatele Tomáše Garrigua Masaryka. „Tatíček“ zemřel 14. září 1937, pohřben je v Lánech. Splnilo se mu přání ležet vedle své ženy Charlotty.
Lány jsou středobodem masarykovského „kultu“ v Česku a hrob TGM se stal určitým „poutním místem“. Dnes k němu míří turisté, kteří se o osobnost prvního prezidenta samostatného Československa zajímají, ale i vysocí političtí činitelé včetně hlavy státu Miloše Zemana. Uplynulou sobotu se na lánském hřbitově uskutečnil pietní akt k připomenutí 82. výročí Masarykova úmrtí.
Památka Jana Palacha se veřejně připomíná až od listopadu 1989. Student, který se 16. ledna 1969 upálil na protest proti poměrům po sovětské okupaci, byl pro totalitní režim komunistů pochopitelně tabu. Jeho hrob na pražských Olšanech proto střežila Státní bezpečnost, jež bránila lidem, aby k němu při výročí kladli květiny.
ZVĚŘINA: Kocourkovský most. Praha opět předběhla v péči o památky celý svět |
Komunisté nakonec nechali Palachovy ostatky převézt do Všetat, kde vyrůstal. Až v roce 1990 obnovil sochař Olbram Zoubek původní hrobku na Olšanských hřbitovech. Bronzový náhrobek s reliéfem lidského těla vytvořil podle svého prvotního modelu, který po desítky let uchovával.
Mezi národní kulturní památky by měla zamířit také Hlávkova kolej. První pražská ubytovna pro nemajetné studenty byla otevřena v roce 1904. Mladí mohli využívat knihovnu, hudební místnost, hernu, tělocvičnu, ale i fotografický ateliér. Kolej v hlavním městě je pravidelným místem konání pietních akcí, na nichž si lidé připomínají uzavření vysokých škol nacistickými okupanty 17. listopadu 1939, smrt studena Jana Opletala a dalších umučených a popravených studujících.
