Radikální změna v rodičovské. Bude se odvíjet od výše příjmu, plánuje Maláčová
Premium
Původní zpráva
PRAHA -
Když se pár rozhodne založit rodinu, musí počítat s tím, že načas se stane živitelem jen jeden z nich, zpravidla otec. Rodiny jsou pak opatrné na každou korunu, jak ukazuje i vzrušená debata okolo zvýšení rodičovské z 220 tisíc korun na dítě na 300 tisíc. Ti, komu spadá porod před leden 2020, se cítí finančně bití. A chystá se radikálnější změna.
Nedávno schválená evropská směrnice žádá, aby si členské země ujasnily, jak podporu pro rodiče chápou – jde o dávku na dítě, či náhradu příjmu? V České republice je to nyní obojí. Mateřská, která se odvíjí od výdělků rodičky a na niž má nárok jen žena, která si platila nemocenské pojistné. Na to navazuje rodičovská, pro všechny stejná částka. Takže to první je náhrada příjmu, to druhé příspěvek na dítě. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chystá na vládu varianty, ale sama má jasno, co bude prosazovat.
Systémové změny, které budou muset nastat
K jakému řešení se přiklání ministryně MaláčováMATKA VS RODIČV ČR jsou dvě různé dávky: MATEŘSKÁ - Nárok na ni má opravdu jen matka, a sice ta, která před nástupem na mateřskou aspoň 270 dní odváděla nemocenské pojistné. Nárok tedy není automatický.
- Výše dávky se počítá jako 70% předchozího rozhodného příjmu, ale aplikují se redukční pásma. To znamená, že nejvýše může mateřská být 34 470korun, nejméně pak 7,6 tisíce.
- Lze ji čerpat nejdřív 8 až 6 týdnů před porodem a pak trvá 28 týdnů, v případě vícerčat 37.
RODIČOVSKÁ - Nárok je automatický pro matku nebo otce, jenž pečuje o narozené dítě. Navazuje na mateřskou nebo začne běžet hned po porodu.
- Dávka činí pro všechny 220 tisíc na dítě, čerpat ji lze v délce šesti měsíců až čtyř let, vyplácí se měsíčně; projde-li vládní návrh Senátem, od příštího roku bude dávka ve výši 300 tisíc.
- Je vázána na nejmladší dítě, narodí-li se rodině další, zbytek dávky se nevyčerpá.
|
„Preferuji řešení, aby se rodičovská odvíjela od předchozího příjmu jako současná mateřská. Včetně redukčních hranic. Čím nižší příjem, tím je systém solidárnější,“ řekla LN. Solidarita spočívá v tom, že výpočet mateřské zohledňuje, kolik si žena vydělá, ale na jisté mezi se zastaví – nikdo nedostane měsíčně víc než 34 470 korun. A zároveň žádná matka, která pracovala, respektive platila odvody, nedostane méně než 7,6 tisíce korun.
Obecně se mateřská počítá jako 70 procent hrubého příjmu. Nově by se stejně konstruovaly dávky v rodičovské, se stejným efektem – zvýraznil by se rys solidarity. Délku rodičovské a její pružnost ministryně měnit nechce. Pořád bude možné takto trávit s dítětem čas v délce šesti měsíců až čtyř let. Státy musejí směrnici zapracovat do svých zákonů do tří let. Novinek je tam víc a v některých bodech nedává unijní regule na vybranou. To se týká třeba dvou měsíců z rodičovské, které mají být mezi rodiči nepřenosné. Tedy jestliže typicky otec nepobude dva měsíce doma, propadnou.
Rodičovská podle příjmů
Evropa nediktuje dopodrobna, co mají státy s rodičovskou provést, ale jedno stanovuje neprůstřelně: má být vázaná na výpadek ve výdělečné činnosti, nahrazovat ztrátu v příjmech. Z toho je jasné, že tak jak dávka v Česku stojí nyní, zůstat nemůže. Výsledkem může být i to, že z toho budou dávky dvě: jedna jako náhrada ušlých výdělků, druhá coby příspěvek na náklady spojené s péčí o dítě.
Ještě předtím, než se odehrají systémové změny, jak ze směrnice plynou, prochází legislativním procesem vládní novela, která rodičovskou zvedá o 80 tisíc korun na dítě. Sněmovna ji před prázdninami schválila v prvním čtení hlasy všech sněmovních stran. Ty opoziční by rády přidaly rozsáhlou sbírku pozměňovacích návrhů, ale to ministerstvo práce odmítá – právě proto, že do parametrů se bude „kutat“ při implementaci. Senát pravděpodobně nechá novelu projít pro závěrečný prezidentský podpis, ale otázka je, jestli se to stihne tak, aby změna platila od ledna příštího roku.
Česká vláda stejně jako ostatní evropské kabinety hledají různé cesty, kterými by přiměly obyvatele k četnějšímu množení, do toho zapadá i skokové navýšení rodičovské. Na prostou reprodukci – čili aby se rodilo tolik lidí, kolik jich zemře – je potřeba průměrně 2,1 dítěte na ženu. Česká republika je na hodnotě 1,7, přičemž demografické prognózy překročení dvou dětí nevěští. To má dopady na stabilitu celého sociálního systému. Ministerstvo práce hodlá ve zrychleném gardu odbourat tři překážky, které Maláčová považuje za nejzlověstnější, když dojde na úvahu, zda z dvoučlenné domácnosti udělat tříčlennou.
Prvním je popsané navýšení rodičovské, aby zhoršení finanční kondice nebylo tak velké. Druhé na řadě je rozhojnění míst, kam může prácechtivá matka dát potomka. Před pár dny zveřejnilo ministerstvo plán na návrat jeslí od přespříštího roku, a to transformací dětských skupin. Stát bude dotovat přímo místa v nich, na každé méně než čtyřleté dítě lidí, kteří pracují či studují, obdrží zařízení pět tisíc korun. Rodina přispěje maximálně třetinou minimální mzdy, což aktuálně odpovídá 4450 korunám. Pro novelu má Maláčová i souhlas ministerstva financí. Posledním z urgentních úkolů je dostupné bydlení, protože ceny nájmů i nákupů nemovitostí se v Česku vymkly z kloubů.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
