Chci dál sloužit státu. Politiku nevylučuji, říká Šlachta v prvním rozhovoru po odchodu z Celní správy
Premium
Praha -
O bezprostřední budoucnosti má jasno. Chystá knihu a opatrně naznačuje i podstatně zásadnější veřejné angažmá. „Mám sice pracovní nabídky ze soukromé sféry za docela velké peníze, ale nedovedu si v současné době představit, že bych po třiceti letech státních služeb odešel do privátního sektoru,“ říká v rozhovoru pro LN Robert Šlachta, který o víkendu oficiálně skončil coby náměstek šéfa Celní správy a odešel do civilu.
Od policie odešel Robert Šlachta v létě 2016 kvůli rozprášení Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu, který tehdy vedl. Špatná kondice, v níž se nachází vyšetřování závažných kauz, podle něj od té doby trvá. „Dával jsem oznámení a žádali jsme o slyšení, abychom mohli říci, co se tu děje, ale nikdo nás nevyslyšel,“ říká Šlachta v prvním otevřeném rozhovoru po odchodu z Celní správy ČR. Ve sněmovně podle svých slov narazil stejně jako jeho předchůdce v protimafiánské jednotce Jan Kubice.
LN: Sliboval jste, že v prosinci prozradíte, proč opouštíte Celní správu ČR. Co vás tedy vedlo k odchodu do civilu?
Důvodů je víc. Působil jsem u Policie a u Celní správy ČR. Problémů, které se za tu dobu nahromadily, bylo hodně. Říkal jsem si také sám pro sebe, co všechno jsem pro bezpečnostní složky tohoto státu přinesl. To mě vedlo k závěru, že bych mohl vykročit jinou cestou a zkusit působit v jiné oblasti mimo bezpečnostní sbory. Nemám tedy jeden důvod, že bych byl tady nyní nespokojený. Vím, že mohu být v současné době a se svými zkušenostmi více nápomocný i v jiné oblasti.
LN: Kam vás to táhne?
Jediné, co vím jistě, je, že chci dál sloužit téhle zemi, potřebuji si dobře rozmyslet, kde budu nejvíc potřebný. Proto jsem se rozhodl napsat knihu, s níž mi pomáhá novinář Josef Klíma. Bude popisovat období devětadvaceti let, která jsem strávil v bezpečnostních složkách státu. Dávám si nyní za cíl popsat všechny okolnosti, které někteří politici a novináři pojímali zkratkovitě. Chci se také vrátit k některým velkým kauzám jako Nagygate (podezření ze zneužití tajné služby milenkou premiéra – pozn. red.) nebo Vidkun (vynášení tajných informací z policejních spisů –pozn. red.), kde se z nich vytvořil úplně jiný příběh a já ve své pozici nebyl schopný vysvětlit okolnosti případu. Období psaní o mém životě mi v rozhodnutí pomůže. Až knihu dopíšu, ohlásím, co bude dál.
Pro mě je důležité, že se potkávám s lidmi. Chodí mi e-maily, v nichž mi vyjadřují podporu. A jestli se ocitnu v akademické sféře, v politice, nebo budu expertem, se ukáže. Rovněž se v poslední době společně s kolegy, kteří odešli se mnou od bezpečnostních sborů, zúčastňujeme charitativních akcí pořádaných Bárou Nesvadbovou.
LN: Můžete vyloučit uplatnění v bezpečnostních sborech, a to včetně návratu k policii?
Asi hodně lidí ví, proč jsem s kolegy odešel od policie. Skoro 26 let jsem byl policistou. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) byl útvar, který podle mě zpracovával závažné kauzy. Odejít od policie bylo sice mé svobodné rozhodnutí, ale vycházelo z toho, že jsem nesouhlasil s tehdejší policejní reorganizací a reformou (Na základě rozhodnutí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, jeho náměstka Zdeňka Laubeho a ministra vnitra Milana Chovance se ÚOOZ v roce 2016 sloučil s protikorupční jednotkou a vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu /NCOZ/ – pozn. red.) a tím, co předvedli pánové Chovanec, Tuhý a Laube. Díky tomu jsem se ocitl na Celní správě ČR. Nikdy jsem se netajil tím, že bych se s lidmi, kteří šli se mnou, chtěl k policii vrátit.
LN: Takže za tři roky nabídka vrátit se k policii nepřišla?
Za celé tři roky se taková možnost návratu neobjevila.
LN: Řekl vám někdo, že Šlachta je persona non grata?
Nikdo mi nic takového neřekl. Jako soudný člověk vím, že není poptávka po tom, abychom odváděli policejní práci tak jako v minulosti. To je také důvod, proč úplně odcházím.
LN: Spekuluje se o vašem angažmá v politice. Láká vás?
Za 2,5 měsíce od chvíle, kdy jsem oznámil odchod, jsem už slyšel různé spekulace. Například to, že zakládám stranu s jihomoravským exhejtmanem Michalem Haškem, což šířily některé internetové deníky, až po to, že jsem obíhal sponzory mezi vinaři. Ti mi pak volali, co je to za nesmysl. To skutečně musím odmítnout. V současné chvíli nejsem rozhodnutý, kterou cestou se vydám, jediné, co vím, je, že chci pokračovat v tom, co dělám celý život – že chci sloužit téhle zemi, jak nejlépe dovedu.
LN: Nesměřujete tedy do politiky?
Je to téma, se kterým mě oslovujete nejen vy, ale také odborníci i lidé na ulici. Proto o tom logicky přemýšlím a je to jedna z věcí, která zůstává na stole. Určitě bych měl co nabídnout. Ale to i v akademické sféře nebo jako bezpečnostní expert.
LN: S politikou máte vlastní zkušenosti. Ocituji vám, co jste řekl po návštěvě ve sněmovně 30. června 2016: „Minulý týden pro mě byl teda velký zážitek se toho zúčastnit, vidět to a slyšet to. Takže já si odnáším do civilu fakt velkej zážitek.“ Co jste se o politice dozvěděl?
Do sněmovny jsme šli s tím, že zákonodárcům vysvětlíme, co jsme zachytili o policejní reorganizaci. Proto jsme žádali o slyšení. Pro mě to byl otřesný zážitek. Když vidíte dohadování poslanců, které vlastně absolutně nezajímají informace, jež jsme jim přinesli, tak je to strašné. Připadali jsme si tam jako páté kolo u vozu. Vnímali nás negativně: co že jsme se to vůbec odvážili udělat.
LN: Co jste si z toho odnesl?
Ve své profesi jsem vždy o informace stál. Chtěl jsem se dozvědět, co a jak se stalo, abych si mohl vyhodnotit, jestli jde o věrohodné informace. Šli jsme za poslanci, kteří by měli mít podobný zájem, ale oni to nechtějí slyšet, to je těžko pochopitelné. Dodám, že jsme říkali, že nesouhlasíme s postupy nadřízených v době, kdy jsme ještě byli ve služebním poměru, což nebyla sranda. Pro mě to byl děsivý zážitek. Takovým způsobem by podle mě politika fungovat neměla.
LN: To vypadá, že jste na politiku zanevřel.
V žádném případě jsem na politiku nezanevřel. Třicet let jsem pracoval pro stát. Říkalo se za tu dobu o nás mnohé. Jednu chvíli jsme byli lidé Ivana Langra, jindy Martina Peciny, později zase muži Milana Chovance a pak babišovci. Jednou mi řekl tiskový mluvčí, že je dobře, že si lidé venku myslí, že jsme „něčí“. Skončíme totiž až ve chvíli, kdy zjistí, že děláme věci, jak je cítíme a máme nezbytné poznatky, a vůbec nás nezajímá, z jaké je kdo politické strany. Jestli z modré, oranžové nebo zelené. A že pracujeme pro tento stát.
Mám sice pracovní nabídky ze soukromé sféry za docela velké peníze, ale nedovedu si v současné době představit, že bych po třiceti letech státních služeb odešel do privátního sektoru. Politika, tak jak ji vnímám, je pro mne služba občanům, podobně jako byla moje práce v policii.
LN: Cítíte se zklamán přístupem Andreje Babiše, který se vás v minulosti zastal při reorganizaci?
Beru to tak, že jsme možná byli zneužiti a útvar se stejně rozprášil.
LN: Kdybyste vstoupil do politiky, můžete slíbit, že byste sám nezneužil informace, které jste se dozvěděl u policie, v politickém boji?
Nikdy jsem to nedělal. Informace navíc rychle stárnou. Možná bych se v některých chvílích díky práci, kterou jsem dělal, zachoval jinak. Když vzpomenu na jednání bezpečnostního výboru, tak mohu slíbit, že tak bych se nechoval. Nenechal bych se svazovat. Vždy bych se chtěl dozvědět jádro problému. Pokud bych někdy vstoupil do politiky – a neříkám, že vstupuji –, tak bych své schopnosti určitě využil pro bezpečnost téhle země a jejích občanů.
LN: Nevaroval vás mimochodem před návštěvou sněmovny osud vašeho předchůdce Jana Kubiceho, který se se svými zjištěními rovněž obrátil na politiky a u policie skončil?
Věděl jsem, že ve funkci šéfa ÚOOZ si musím umět věci vyhodnotit. Ještě odbočím. Pobavilo mě, že jsem si podle politiků měl několikrát říci o post policejního prezidenta. Já měl ÚOOZ opravdu rád. Práce mě bavila. Dostal jsem nabídku, abych se stal náměstkem policejního prezidenta, ale odmítl jsem. Z ÚOOZ jsem nechtěl. Plně mě to tam naplňovalo. Kolem sebe jsem měl skvělé lidi. Věděl jsem, že sloužím občanům.
LN: A zpět k otázce, nevaroval vás příběh vašeho předchůdce v čele ÚOOZ?
Nevaroval. Už když jsem na ÚOOZ v roce 2008 přicházel, tak jsem si řekl, co by se muselo stát, abych šel do sněmovny jako Kubice. Po osmi letech jsem se dostal do stejné situace jako on. Dával jsem oznámení a žádali jsme o slyšení, abychom mohli říci, co se tu děje, ale nikdo nás nevyslyšel. Když jsem ještě pracoval v Národní protidrogové centrále, tak jsem nevnímal žádné tlaky. Máte zúžený pohled na jednu trestní problematiku a jediný paragraf. V ÚOOZ se mi rozhled podstatně rozšířil.
Systém by ale měl umět tlaky odstínit. Máme ho sice nastavený, ale v praxi jsem poznal, že funguje špatně. Věděl jsem, že ponesu odpovědnost. Nemohl jsem se ale nechat uplatit tím, že mi zvýší osobní ohodnocení. Osm let předtím jsem svým lidem říkal, že to děláme pro občany a nikoho se nebojíme. To bych úplně popřel. Po letech se ukazuje, že celá reorganizace byla účelová.
LN: Zajímavé je, že se tehdejší sněmovní strany shodly v závěrech vyšetřovací komise k reorganizaci – že se ÚOOZ s protikorupční jednotkou slučovat sice neměl, ale cílem prý nebylo vaše odstranění. Jak se zpětně díváte na politické strany?
Celou dobu ve službě jsem byl loajální tomuto státu. Nyní už ve státních službách nejsem. V knize se chci ještě k jednání komise podrobněji vrátit, tady na to není prostor. Jsme s kolegou Jiřím Komárkem přesvědčení, a je to i v protokolech z jednání komise, že tam nešlo o to, zjistit pravdu, ale vyřídit to tak, že bylo správně, aby ÚOOZ skončil. Uplynulo 3,5 roku od reorganizace a je zajímavé podívat se, kde jsou její architekti Chovanec, Tuhý a Laube. Ať se podívají, kolik kauz se nyní řeší. Kolik lidí od policie odešlo. V médiích se znovu mluví o dělení NCOZ. Kdo měl tedy pravdu?
LN: V jaké kondici je nyní vyšetřování skutečně velkých kauz?
Je to jedna z věcí, kvůli kterým odcházím. Z pozice Celní správy jsme u policie naráželi na velké problémy. Poslední tečka pro mě byla, když jsme zpracovávali kauzu rozsáhlé daňové trestné činnosti se škodou 200 milionů korun, kterou jsme předali policii. Ve dvě hodiny odpoledne byla pro policii instruktáž k chystanému zásahu a ve tři čtvrtě na osm večer podezřelí věděli, že si pro někoho přijdeme. Předtím to bylo rok na Celní správě a nic neuteklo.
LN: Ovlivnilo to zásah?
Vždycky to ovlivní další průběh, pokud o tom podezřelí dopředu vědí. Museli jsme pro ně jít urychleně. Měli už pro nás otevřené dveře, všude bylo rozsvíceno a vítali nás s úsměvem. Podal jsem podnět na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby se to prošetřilo. Velmi to zatíží vztahy mezi našimi lidmi a policií. Řešili jsme to s vedením dotčených útvarů. Lidem se ale těžko vysvětluje, že nechtějí táhnout za jeden provaz, ačkoli by měli. Bylo to pro mě velmi frustrující, protože ze své pozice jsem to nemohl ovlivnit. U Celní správy jsme změnili, co jsme mohli, ale u policie to bohužel nešlo. Informace, které mám od kolegů, kteří u policie zůstali, říkají, že velké množství zkušených policistů od sboru odchází, což je obrovská škoda.
LN: Čím to je?
Nebudete se vrhat do velkých kauz, když máte manželku, děti a nevíte, jestli vyšetřování nepovede k rozprášení vašeho útvaru. Po třech letech se znovu objevuje debata, že se NCOZ bude dělit. To jsou věci, které na vyšetřovatele skutečně doléhají. Řeknu to tvrdě, ale vymizela snaha zabývat se velkými ekonomickými zločiny.
LN: Vidíte to i v Celní správě?
Když případ zahájíme, v momentě obvinění si věc přebírá policie a my už nevíme, co se s tím děje a jak se případ dotáhne. Když se podíváte, jaké kauzy policejní orgán Celní správy za poslední tři roky rozjel, a to máme velmi omezený okruh případů, jimiž se můžeme zabývat, tak si myslím, že se toho hodně změnilo.
LN: V jaké kondici je tedy vyšetřování zásadních kauz?
Podle mne je to zmar. Zhoršilo se to i kvůli odchodu zkušených policistů, kteří dokázali získat informace. U vyšetřování je to stejné jako u operativy. Trvá mnoho let, než se stane policista zkušeným vyšetřovatelem – a ve chvíli, kdy si necháte tyto zkušené lidi odejít, projeví se to zásadně na kondici vyšetřování jako takového. Nejste schopni velké a zásadní kauzy vyšetřovat. A je to jeden z důvodů, proč to policie ani nechce. Zabývá se jen zpracováním trestních oznámení a nevyhledává vlastní případy. Policie ztratila kondici a nevidím, že by odhalování velkých kauz byla priorita. To je zásadní rozdíl oproti státnímu zastupitelství. To je v kondici.
LN: Myslíte si, že už neproběhne zásah na Úřadu vlády, jako se to stalo v červnu 2013?
Dotčení lidé by si tuto otázku měli položit. Ale nešlo jen o tento případ. Řadu kauz, jako je třeba Beretta (týká se rozsáhlého vynášení z policejních spisů – pozn. red.), začínal ÚOOZ. Dnes už to sleduji zvenku, protože ji zpracovává Národní protidrogová centrála. Ale vím, jak je těžké motivovat lidi, aby vyšetřovali tak těžký případ. Každý chce dělat násilnou trestnou činnost, která je jednoduchá – máte pachatele a oběť. Pohybovat se v prostředí ekonomického zločinu, klientelistických skupin a dokázat to popsat je neuvěřitelně těžké. Budu rád, když se do takových kauz policie pustí. Zatím platí hodnocení, které jsem řekl. Kroky policejního prezidia tomu nenasvědčují.
LN: Jak daleko je debata ohledně možnosti získat pro Celní správu pravomoc vést vyšetřování?
Zrovna nedávno se vyjádřil pan ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD – pozn. red.), že když odejde Šlachta od Celní správy, tak už nebude tendence získat vyšetřování od policie. Jako by se zapomnělo, že Celní správa mluví o tom, že chce získat tuto pravomoc pro oblast trestných činů, kterými se zabývá, už deset let. To s mým příchodem nesouvisí. Tlačil to někdejší ministr financí Babiš. Když jsem přišel do Celní správy, tak jsem tu debatu vedl taky, ale od policie zazníval jediný argument, že to povede k „vyluxování“ jejich zkušených lidí. Před rokem ale zase šly zkazky, že když Šlachta odejde, Celní správa tuto pravomoc získá. Podle mě současné vedení policie chce mít kontrolu nad tím, co se dostane do vyšetřování. Jiné argumenty považuji za úsměvné.
LN: V čem je největší problém, když Celní správa nemůže dovést případy až k soudu a musí je po obvinění předat policii?
Na něčem rok děláte a pak to musíte předat. Někdy jsme objížděli jednotlivé útvary, aby si to u policie vůbec někdo vzal. To bylo jako na trhu. Policie v Praze má sama kauz hodně a najednou se zjevíme my a řekneme jim, že máme rok rozpracovaný případ. Ani se těm klukům nedivím, že to nechtějí. Problém také někdy spočívá v tom, že přístup policie k případům, které pocházejí od konkurenčního bezpečnostního sboru, není takový, jaký by se od policejního vyšetřovatele očekával.
LN: Jak hodnotíte kauzu Čapí hnízdo, v níž byl stíhaný premiér?
Těžko to mohu hodnotit, protože jsem neviděl spis. Mohu ale říci, že za celou kariéru u policie a v Celní správě se mi nestalo, aby se po čtyřech letech dozoru státního zástupce kauza takto zastavila. Stalo se mi, že z deseti pachatelů se zastavilo stíhání například dvou lidí, protože se řeklo, že by to nemělo dojít k soudu. Státní zástupce je po sdělení obvinění pánem trestního řízení. Když to po čtyřech letech skončí, jak to skončilo, tak je odpovědnost primárně na státním zástupci a policejním orgánu, který to vyšetřoval. Nebudu hodnotit důkazy, protože je neznám. Je ale divná délka i způsob zakončení případu.
LN: V polovině listopadu proběhla velká demonstrace proti premiérovi. Spolek Milion chvilek požaduje jeho demisi a odvolání ministryně spravedlnosti. Jak se na to díváte?
Nedovedu si představit, že by někdo z politiky mohl do rozhodnutí státního zastupitelství zasáhnout a například zastavit kauzu Čapí hnízdo. Že by paní ministryně přišla za dozorovým státním zástupcem a řekla mu, že to má takto vyřídit. Navíc jsou tam pojistky v podobě přezkumu nejvyššího státního zastupitelství. Dělala tam dohled i paní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Pochybuji, že by si ministryně spravedlnosti mohla do tohoto procesu nějak prakticky vstoupit. To mi připadá nesmyslné.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
