Šéf BIS Koudelka: V akci zemřelo několik našich důstojníků, všechny jsem je znal osobně
Premium
Rozhovor
Praha -
Co ho zlákalo ke službě u zpravodajců? Proč dostal cenu George Teneta v CIA? A jaká jsou současná rizika v oblasti terorismu, špionáže, migrace, ale i korupce, řekl serveru Lidovky.cz v unikátním rozhovoru Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby.
Lidovky.cz: V únoru jste oslavili 30 let existence. Jak se za tu dobu změnila BIS?
BIS se za těch 30 let změnila výrazně. Na začátku jsme byli službou, která vznikla na zelené louce. Potýkali jsme se s řadou problémů a chyb daných naší nezkušeností. Za tu dobu jsme se ale vyvinuli ve službu, která je moderní, silná, respektovaná a velmi efektivní. Jsem na to nesmírně pyšný, protože jsem se na tom mohl částečně podílet.
Za ty roky prošla služba obrovským personálním vývojem. Samozřejmě, že technické prostředky, které používáme dnes, nelze srovnávat s tím, co jsme měli tehdy. Hodně se změnilo i vnitřní cítění lidí. Důstojníci jsou mnohem více sebevědomí a hrdí na službu. Mnohem lépe vědí, proč tu práci dělají.
Jediné, co se nezměnilo, je obsahem prvního názvu služby těsně po revoluci – pro ochranu ústavy a demokracie (na začátku roku 1990 vznikl Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, z nějž se vyvinula BIS – pozn. red.). Této oblasti věnujeme maximální pozornost stále. Nemysleli jsme si původně, že to bude i po třiceti letech stále vážná věc. My to tak ale vnímáme.
Lidovky.cz: Co byly pro BIS zlomové momenty?
Zlomový moment je vždy nástup nového ředitele. Každý z nich BIS nějakým způsobem ovlivnil. Všichni se zapsali do její historie. Zlomovým okamžikem bylo i rozdělení Československa, kdy se BIS stala službou České republiky. V každém případě bylo zlomem také udělení velmi prestižní Tenetovy ceny.
Jako důstojník a ředitel kontrašpionáže jsem měl zlomové momenty spojené s konkrétními případy a jejich úspěšným završením. Dnes, z pohledu ředitele BIS, jsou to i případy jiných pracovišť, které jsou dovedeny do zdárného konce. Bývám v takových chvílích nadšený. Každý takový případ je zlomem a bodem, na který se nedá zapomenout. Ovlivňuje další kroky služby.
Lidovky.cz: Zemřeli nějací důstojníci BIS při výkonu služby?
Ve službě zemřelo několik důstojníků. Všechny jsem je znal osobně. Pracoval jsem s nimi a strávil s nimi nějaký čas. Nezapomene na ně nikdy celá služba ani já. Jsou to lidé, kteří položili životy v akci za tuto zemi a její bezpečnost. To by si měl každý uvědomit.
Lidovky.cz: Bylo to v Česku?
Všechny případy byly na našem území, kde máme působnost.
Lidovky.cz: Můžete to nějak přiblížit, kdy se taková tragická událost stala naposledy?
Zaplať pánbůh se to naposledy stalo před relativně delší dobou. V takto tragických případech je to ale vždy, jako by to bylo včera.
Lidovky.cz: Padli v boji s nepřáteli Česka?
Ti lidé zemřeli při akci a to je vše, co k tomu mohu říci.
Lidovky.cz: Aktuálně světem i Českem hýbe šíření koronaviru. Vyplývají z rozšíření nákazy nějaké úkoly i pro BIS?
BIS se řídí tím, co říká Bezpečnostní rada státu. Mám tu čest být účasten na všech jejích zasedáních. Postupujeme podle jejích doporučení. Snažíme se, aby důstojníci služby byli co nejlépe chráněni. Není ale důvod propadat panice. Vidím, že se dělá vše pro to, aby se země před virem ochránila.
Lidovky.cz: Předpokládám, že se staráte i o bezpečnost ústavních činitelů. Jak se díváte na skutečnost, že nejbližší spolupracovníci prezidenta republiky odcestovali do Číny a po návratu ekonomický poradce hlavy státu Martin Nejedlý nedodržel karanténu?
K tomu se nemohu vyjadřovat, protože nejsem lékař ani hygienik. Obecně mohu říci, že BIS předává informace oprávněným adresátům. Je mi úplně jedno, o kom tyto informace jsou. Jakmile je pro tuto zemi nějaký člověk problém, informuji toho, komu ta informace patří. Jako občan této země musím říci, že by se měl každý chovat zodpovědně, slušně a měl by dodržovat zásady, které platí pro každého z nás.
Kritika od hlupáků
Lidovky.cz: BIS minulý týden získala anticenu Big Brother za návrh zákona, který prý umožní nekontrolované využití technologie na rozpoznávání obličejů. Jak vnímáte tuto kritiku?
Je to spíš projev neznalosti a hlouposti nebo naivity od těch, kteří cenu udělují. V odůvodnění se mluví o novele zákona o zpravodajských službách, která se týká možnosti vytvářet digitální databáze fotografií. Už podle názvu zákona by ale měl každý poznat, že se to netýká jen BIS, nýbrž celé zpravodajské komunity a všech služeb. Možnost vytvářet digitální databázi fotografií znamená, že to bude databáze fotografií těch nejhorších zločinců, kteří ohrožují bezpečnost každého z nás. Týká se to teroristů, převaděčů, nelegálních obchodníků se zbraněmi, vrahů a těch, kdo mají za úkol zabíjet naše lidi. Takovou databázi chceme vytvářet, protože chceme tuto zemi chránit.
Každý by si měl také uvědomit, že zahraniční zpravodajské služby v rámci mezinárodní spolupráce neposkytnou informace policii. Poskytnou je jen zpravodajské službě. Bez této zákonné možnosti bychom tedy nemohli získávat informace od našich partnerů. To znamená, neměli bychom digitální fotografie zločinců. Nemohli bychom efektivně zemi chránit. Jestli jsme kritizování za toto, pak nás kritizují hlupáci.
Lidovky.cz: Jak moc jsou pro službu důležité informace a digitální fotografie vozů, které měl umožnit schraňovat systém na elektronické dálniční známky? I za to se na BIS snesla kritika.
BIS chtěla, podotýkám naprosto v souladu se zákonem, získávat informace o pohybu konkrétního vozidla v případě, že bude existovat riziko teroristického útoku či jiného vážného zločinu. Kampaň, která byla kvůli tomu proti nám vedená, byla velmi zlá a neuvěřitelně lživá. Dovídali jsme se z médií, že na kamerovém systému má být nasazen systém na rozpoznávání obličejů. Že chceme monitorovat posádky uvnitř vozidel a další nesmysly. To ale nebyla pravda. Jediný požadavek, který jsme měli na technické rozlišení, se týkal státní poznávací značky vozu. To nám stejně nebylo umožněno. Chtěli jsme to proto, aby služba nebyla slepá. Abychom mohli sledovat pohyb konkrétního vozidla po dálnici. Berte v úvahu, že Česká republika je poměrně malá. Když k nám někdo přiletí, dopraví se vozem za pár hodin na druhou stranu země či do Německa. Musíme být schopní reagovat rychle. Proto jsme chtěli systém využívat.
Známka kvality. Loni v březnu odcestoval ředitel BIS Michal Koudelka na pracovní jednání do USA. Vrátil se s prestižním oceněním od CIA pojmenovaným po jejím bývalém řediteli Georgovi Tenetovi.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte vystupování exministra dopravy Vladimíra Kremlíka a kritiků, kteří naznačují, že jste nekonal dostatečně razantně, když vám oznámil údajnou snahu ho korumpovat?
Co se týká pana Kremlíka a celého případu, o kterém mluvíte, k tomu se nemohu vyjadřovat, protože se jím zabývají orgány činné v trestním řízení. Mohu říci jen to, že BIS postupovala zcela podle zákona. Udělala kroky, které byly v danou chvíli potřebné. Jak jsme uvedli společně s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), předali jsme informaci policii.
Lidovky.cz: Je pravda, že jste panu Kremlíkovi nabídl, aby BIS jeho schůzku s advokátem Martinem Janouškem, kde měla korupční nabídka zaznít, zmonitorovala?
O tom už nebudu mluvit.
Lidovky.cz: Loni jste v USA získal medaili George Teneta od ředitelky CIA Giny Haspelové. To se hned tak někomu nepoštěstí. Jak probíhal ceremoniál udílení?
Byli jsme tomu přítomni já, pan premiér, ředitelka CIA a její zástupce. A předali mi cenu.
Lidovky.cz: Co bylo důvodem, proč jste cenu dostal?
Důvodem ceny bylo, že BIS je kvalitní a silnou službou, která velmi tvrdě a jasně hájí demokratické principy a stojí na straně práva. A výsledky naší práce jsou takové, že si to naši partneři uvědomují. Je to obrovské ocenění, protože jsme byli teprve druhou službou ve světě, která ocenění získala. I když je na ní napsané moje jméno, jde o ocenění celé služby. Bez všech mých kolegů bychom ji nedostali.
Lidovky.cz: Souviselo to s nadcházející schůzkou českého premiéra s Donaldem Trumpem v Bílém domě loni v březnu?
To já vlastně ani nevím, protože udělení ceny nebylo předem nijak připravované. Já jsem s tím byl konfrontován až na místě. Předem jsem o tom vůbec nevěděl. Bylo mi ctí cenu získat i to, že u toho byl premiér.
Lidovky.cz: Rok a půl po nástupu do funkce jste se dostal do vážného sporu s prezidentem Milošem Zemanem kvůli kauze novičok. Prezident vás později označil za čučkaře a i přes opakované žádosti vlády o vaše povýšení do generálské hodnosti se k tomu Hrad nemá. Posunul se váš vztah s prezidentem? Viděli jste se od té doby osobně?
Neviděli jsme se od té doby. Já k tomu ale nemám co říci. Jsem rád, že v dobách, kdy se jedná o generálském povýšení, se k tomu vláda jednoznačně vyjádří. To je jasná podpora. Všechno ostatní má v rukou prezident.
Lidovky.cz: Jak s Hradem komunikujete, když klíčoví spolupracovníci včetně kancléře Vratislava Mynáře a pověřeného ředitele odboru bezpečnosti Jana Nováka nemají bezpečnostní prověrku?
Komunikaci s prezidentem republiky nám ukládá zákon. Podle něj se řídíme. To je všechno.
Lidovky.cz: Myslíte si, že za otravou Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury stály ruské tajné služby?
Jednoznačně. Dnes už nemůže nikdo pochybovat, že za pokusem o vraždu Sergeje Skripala stáli Rusové. Od té doby se objevilo více případů, kde se hovoří o přímé ruské účasti.
Lidovky.cz: Nebyla to ale z profesionálního hlediska vlastně zpackaná akce, když se přišlo na strůjce otravy, našel se i flakonek od „parfému“, kde byl jed umístěn, a Skripal útok přežil?
I když Rusům akce nevyšla, určitě nešlo o zpackanou operaci. Ruské služby jsou vysoce profesionální. Nikdo z nás neví, co se odehrávalo na tom místě. Nikdo z nás si neumí představit, co zažívali důstojníci, kteří tu akci šli spáchat. Říci, že ji zpackali, že to neuměli udělat, to je velmi zjednodušující a já si to nemyslím. Rusové jsou ve svém oboru špičky. Práci, kterou dělají, umí velmi dobře.
Lidovky.cz: Skripal i jeho vrazi pobývali nějaký čas v Praze. Byli ve vašem hledáčku?
K tomu nebudu říkat vůbec nic.
Mrtvé schránky i verbování
Lidovky.cz: Na působení ruských tajných služeb v Česku a Evropě dlouhodobě upozorňujete ve svých výročních zprávách. V minulosti se několikrát opakoval scénář s vyhošťováním zpravodajců, kteří využívali diplomatické krytí ruské ambasády v Praze. Klesl podle vás za poslední roky počet ruských diplomatů na ambasádě?
Ruská zpravodajská přítomnost v Česku je vysoká. Rusové jsou velmi aktivní. Kromě lidské síly používají velmi kvalitní techniku. Jak jsem už zmínil, ruská špionáž je jedna z nejlepších na světě. Přítomnost u nás je daná sovětským a dnes ruským pojetím špionáže, které je jiné než na Západě.
Dnešní svět se navíc změnil. To, co bylo tajné před čtyřiceti lety, je dnes veřejně dostupné. Mnoho z těchto informací je velmi dobře využitelných každou zpravodajskou službou. Rusové mnoho takových informací získávají běžnou komunikací s politiky, novináři a byznysmeny. Lidé jim říkají informace, které nejsou utajované. To znamená, že nejsou postižitelní trestně. Rusům tím přitom pomáhají vytvořit si mozaiku dění v Česku s minimálními náklady a nulovým riziky. Čím více jich u nás je, tím lepší přehled mají.
Lidovky.cz: Zkusil byste to přiblížit? Co má zpravodajská služba z toho, když mluví s novinářem nebo politikem o věcech, které nejsou tajné?
Aby bylo jasno, Rusové a jiní u nás dělají tajné operace, jak je známe z románů. Používají mrtvé schránky, tajná spojení a agenty. Kromě toho získávají také informace, které popisují určitý jev, a tím jejich zpravodajské služby získávají přehled o dané zemi. Umožňuje jim to také získat informace o konkrétních osobách, které sice nejsou utajované, ale pomůže jim to k přiblížení a potažmo i k získání daného člověka ke spolupráci.
Když bude soubor informací o vaší osobě takový, že bude služba vědět, jaký typ žen se vám líbí, jestli máte finanční problémy a jestli máte rád určitý druh psa, tak je docela jednoduché se k vám přiblížit. Když budu vědět, že se vám líbí blondýny, tak za vámi nepošlu zrzku. Každá služba, dříve než na takový kontakt jde, si vytváří seznam informací o dané osobě.
Lidovky.cz: Varovala někdy BIS politiky před rizikovými kontakty, které na první pohled nemusely vypadat nijak problematicky?
BIS dělá různé typy školení pro diplomaty, státní správu, akademickou obec a pro soukromé i polostátní firmy. Každý program je trochu odlišný. Z tohoto varování to vždy vychází. Chceme, aby ti lidé věděli, jakým rizikům mohou čelit. Chceme také, aby věděli, na koho se mají obrátit v případě potřeby. Myslet si, že si poradím sám, je dosti naivní. Pokud získáme informace ke konkrétní osobě, pak jdeme za ní a informujeme ji. Dostane informaci i varování.
Lidovky.cz: Kdo je lepší? Ženské, nebo mužské typy zpravodajců?
To se podle mne nedá říci. Ve službě máme velké procento žen. Některé z nich jsou špičkové důstojnice. Měl jsem tu čest s některými z nich spolupracovat v kontrašpionáži. Jde o velké profesionálky, které dělají svoji práci naprosto excelentně. To samé mohu ale říci i o mužích, s kterými jsem spolupracoval.
Lidovky.cz: V čem jsou lepší agentky?
Z mého pohledu mají větší cit pro chování cíle. Odhadnou ho lépe než muži. Když jsme se v minulosti nějakému objektu věnovali několik let, jak už to v kontrašpionáži bývá, věděli jsme o něm velmi mnoho. Děvčata, která na případu pracovala, dokázala odhadnout, co ten objekt udělá. To bylo neuvěřitelné. Tím se lišila od mužů. Jsou ale oblasti jako terorismus, kde je využití ženských důstojnic velmi problematické. Až na výjimky to nelze.
Lidovky.cz: Aktuálně je vzhůru nohama Německo kvůli vraždě Gruzínce Zelimchana Changošviliho. Podle týdeníku Der Spiegel stála za vraždou ruská tajná služba FSB. Francouzský deník na přelomu roku zase upozornil na výcvikové středisko GRU v Savojských Alpách, kde pobývalo patnáct ruských zpravodajců – mezi nimi i pachatelé Skripalovy otravy či organizátoři puče v Černé Hoře. Čeho jsme v Evropě svědky? Je to nějaký systematický plán Rusů, jak se zbavit nepohodlných lidí?
To je složitá otázka. Nemohu uvést citlivé informace, které známe. Obecně ale platí, že tyto vraždy jsou naprosto neakceptovatelným krokem. Začalo to vraždou Alexandra Litviněnka (zemřel po požití radioaktivní látky v Londýně v roce 2006 – pozn. red.), pokračovalo to pokusem o vraždu Skripalových – a byly i další případy. O některých média psala, o jiných ne. Je to něco, co překračuje rámec fungování normální špionáže v dnešním světě. Jsou to metody z padesátých let anebo z války. Reakce demokratického světa musí být jednoznačná a tvrdá – jako se to stalo po otravě Skripala. Napříč světem bylo okamžitě vyhoštěno 153 ruských zpravodajců ze všech služeb, které mají. To byl jasný signál. Navíc jim ve Spojených státech zavřeli konzulát v Seattlu. To jsou důležité kroky.
Lidovky.cz: Ve výroční zprávě BIS upozorňujete na hybridní hrozby a ovlivňování pomocí proruských webů. Registrujete nějaká rizika ve vztahu k podzimním krajským volbám?
Kdybychom to věděli, nebudeme o tom mluvit. Víme ale, že už v dobách Sovětského svazu se tajné služby snažily velmi pečlivě analyzovat systém demokracie a všechny jeho citlivé body, na které by mohly působit. Svobodné volby jsou jedním ze základních pilířů demokracie. Zároveň se dají relativně lehce ovlivnit. Proto se služby na tuto oblast zaměřovaly. S rozvojem sociálních sítí toho Rusové využívají ve velkém. To, že se pokusili ovlivnit volby v USA, ve Francii nebo referendum v Katalánsku, je dnes známé a nezpochybnitelné. Naše služba s tímto rizikem počítá a snaží se mu předcházet.
V oblasti dezinformací a šíření fake news zpravodajská služba v demokratické zemi nemá mnoho možností. Podle mého je to odpovědnost politiků a novinářů, aby říkali pravdu a vystupovali přesvědčivě. Aby jim veřejnost věřila. Jsem přesvědčen, že lži musíme čelit pravdou. Jiná možnost není. Viděli jsme po pokusu o vraždu Skripala, jak začala pracovat ruská dezinformační mašinerie – a chtěla do toho brutálně zatáhnou i Českou republiku. Stačilo jedno jasné vystoupení premiéra, které bylo nezpochybnitelné, a kampaň skončila, protože nebylo, jak v ní pokračovat.
Pět čínských jedů
Lidovky.cz: Druhým patrným rizikem, jež BIS ve výročních zprávách popisuje, je pronikání Číny. Lze zjednodušeně říci, že zatímco Rusové používají klasické zpravodajské praktiky, Číňané se soustřeďují na získání byznysového vlivu a ovládnutí klíčových technologií například pro síť 5G firmou Huawei?
Když srovnáme ruskou a čínskou špionáž ve vztahu ke středoevropskému prostoru, jsem přesvědčen, že zatímco pro Rusy je tento prostor cílem, pro Číňany je pouze cestou, jak se dostat někam dál. Liší se ve způsobu práce i v oblasti informací, o které mají zájem. Z mého pohledu čínské aktivity nejsou pro bezpečnost Česka zdaleka takovým rizikem jako aktivity Ruska. Díky své ekonomické i vojenské síle má Čína daleko vyšší cíle než jen ty v Česku. Důležitou oblastí zájmu čínských služeb je takzvaných pět jedů.
Lidovky.cz: Co to je?
Jde o Tchaj-wan, Tibet, Ujgury, Fa-lun-kung a demokratizační hnutí. U nás je problém s „pěti jedy“ na velmi nízké úrovni. Jinde ve světě jsou ale velmi aktivní.
Lidovky.cz: Minulý týden zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal velmi kritické stanovisko vůči Číně kvůli reakci na chystanou návštěvu nedávno zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wanu. Jak vnímáte čínský tlak, aby se cesta nekonala, a nevybíravý dopis od čínského velvyslance? Dle mnohých šlo o vydírání druhého nejvyššího ústavního činitele.
Pana předsedu Kuberu jsme měl rád. Hovořil jsem s ním čtyři dny před smrtí. Dohodli jsme se na dalším setkání v úterý, přičemž krátce předtím zemřel. Nemohu komentovat dopisy a další věci. Mohu ale říci, že Česko je svobodná suverénní země. Jakýkoli pokus o vměšování do našich záležitostí i pokusy o ovlivňování našich ústavních činitelů a zahraniční politiky jsou pro mě naprosto neakceptovatelné. Jsem připraven učinit vše, co je v mých silách, abych tomu zabránil.
Terorismus v „digi“ věku
Lidovky.cz: V roce 2018 provedla BIS bezpečnostní prověrku více než 1 800 000 žadatelů o schengenské vízum. Co pro BIS znamená uvolňování hranic Turecka, kde se tísní miliony migrantů z problematických regionů světa?
Pokud budeme hovořit o ilegálních migrantech, ti nebudou žádat o schengenské vízum. Riziko migrační vlny je ale pro nás zásadní ze dvou důvodů: jde o bezpečnostní problém nejen pro Česko, ale pro celou Evropu. A zadruhé, v migračním toku k nám mohou přijít osoby s přímou vazbou na teroristické skupiny jako jsou Islámský stát a al-Káida. Proto se tomu věnujeme s maximálním nasazení. Je to pro nás jedno z největších rizik.
V této oblasti je důležitá mezinárodní spolupráce. Ta je v Evropě a se zámořskými partnery na výborné úrovni. V rámci jedné platformy v Evropě získáváme informace o útocích prakticky online. Když k něčemu dojde, během několika hodin máme informace, kdo za tím stál. Můžeme informovat premiéra, ministra zahraničí a ministra vnitra. Díky tomu může vláda přijímat adekvátní bezpečnostní opatření. Sdílíme informace v rámci Stálé zpravodajské skupiny. Máme též velmi dobrou spolupráci s Úřadem pro zahraniční styky a informace i s Vojenským zpravodajstvím a policií.
Lidovky.cz: Obáváte se i vzrůstu bílého rasismu a útoků na cizince?
V oblasti pravicového i levicového extremismu je u nás nyní situace velmi klidná. Extremistické skupiny jsou roztříštěné a nejsou zatím schopné se zásadně konsolidovat. Vidím v tom ale veliké riziko do budoucna. A to také pod vlivem toho, co se děje v Německu. V některých spolkových zemích je nárůst pravicového extremismu značný. Dva útoky z nedávné doby, kdy došlo k vraždám německých občanů, jsou toho dokladem. Útok provedl osamělý vlk. Nešlo však o muslima, nýbrž o příznivce pravicové extremistické skupiny. To je nová věc. Musíme se tomu věnovat, protože do budoucna se tomu – obávám se – nevyhneme.
Když nejde zavřít ani špiona
Lidovky.cz: Prezident Zeman vás v minulosti nabádal, aby se BIS více soustředila na odhalování korupce. Ta je ale především v rukou policie. Vím, že s NCOZ spolupracujete na korupčních případech a kauzách klientelismu. Zlepšilo by podle vás situaci, kdyby se daly použít důkazy tajných služeb v trestním řízení, což dnes není legální?
BIS se věnuje ochraně významných ekonomických zájmů země. Z našich výročních zpráv jasně vyplývá, že zdaleka největší množství informací posíláme oprávněným adresátům právě v oblasti ochrany významných ekonomických zájmů. Kontrašpionáž je až na třetím čtvrtém místě.
V souvislosti se změnou zákona, o kterém mluvíte, se hovoří především o opatřeních proti terorismu. Já chápu oba postoje. Chápu ty, kteří říkají, že je to rizikové. Věřte mi, že si v této pozici velmi dobře uvědomuji, jak je demokracie křehká. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že by naše informace mohly být využity v trestním řízení. A to dnes nejde.
Lidovky.cz: Uvedl byste příklad?
Například se vám (tajné službě – pozn. red.) do kamery – skrytě instalované na základě povolení soudu – přizná člověk, že je špion. Vy ho ale nemůžete zavřít pro špionáž v rámci trestního řízení. Nechávám novelu na zákonodárcích. Jejich rozhodnutí budeme respektovat.
Lidovky.cz: Jak se vám spolupracuje s policií na potírání zločinu?
Spolupráce je na výborné úrovni. A to s mnoha jejími složkami. Jde o NCOZ, Útvar rychlého nasazení nebo Ochrannou službou. Ukazuje se, že si bezpečnostní komunita uvědomuje, jak je důležité předávání informací. Pro nás je ale hlavním partnerem NCOZ. Máme s centrálou excelentní spolupráci.
Lidovky.cz: Ředitel NCOZ Jiří Mazánek je tedy podle vás muž na svém místě?
Pana plukovníka Mazánka si velmi vážím. Je to velký profesionál a odvážný člověk – což neplatí pro každého. Naše spolupráce je opravdu velmi úzká. Zrovna tak je pro mě důležitá spolupráce se státním zastupitelstvím. Nesmírně si vážím spolupráce s nejvyšším státním zastupitelstvím a vrchními zastupitelstvími v Praze a Olomouci. Je to založeno na velké důvěře. Bez ní by to ani nešlo. To je pro tajnou službu, která pracuje uvnitř Česka, jedna ze zásadních věcí.
Dukovany a oběť královně
Lidovky.cz: Jak se vám spolupracuje s vládou?
Tato vláda a její ministři reagují na naše informace okamžitě a rychle. Řeší problémy, na které upozorňujeme. To jsme v minulosti nezažívali. Má to dopad i dovnitř služby. Některá pracoviště, jež posílala zprávy, na které se dříve nereagovalo, byla velmi demotivovaná. Dnes je to úplně jinak.
Lidovky.cz: Důstojníci BIS jsou součástí expertní komise ministerstva průmyslu a obchodu k dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Jaké bezpečnostní pojistky by měly provázet výběr dodavatele?Oblast energetické bezpečnosti státu je oblastí, jíž se věnujeme. Spolupracujeme na tom s dalšími institucemi a ministerstvem průmyslu a obchodu. Snažíme se, aby existovala jasná pravidla. Měla by určovat, které oblasti jsou pro Česko rizikové. To je náš úkol. Musím říci, že máme velmi dobrou spolupráci s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. Je velmi korektní, otevřená a oboustranně vstřícná. Toho si cením. Pan ministr velmi dobře vnímá naši situaci.
Lidovky.cz: Co vás osobně zlákalo ke službě u zpravodajců?
Po revoluci jsem byl nadšený tím, co se stalo. Chtěl jsem zemi i nově vznikající službě pomoci. Očekával jsem také dobrodružství. Nejprve jsem se v letech 1992 až 1994 věnoval terorismu. Tehdy panovala naprosto odlišná situace než dnes. V té době svět neznal Islámský stát nebo al-Káidu. Problémem byly klasické palestinské teroristické skupiny – Ahmada Džibríla či Abú Nidala. Některé měly vztah k Česku. Jak ale šel čas, vnímal jsem, že stále více rizik přichází z Ruska. Proto jsme požádal o přestup do oboru kontrašpionáže, kde jsem zůstal až do nástupu do funkce ředitele BIS.
Lidovky.cz: Věříte lidem, když jste tak dlouho působil v kontrašpionáži?Obecně platí, že riziko, že člověk propadne nekontrolované paranoii, existuje. Každý se s tím musí nějak vypořádat. Práce ve zpravodajské službě lidi z mnoha důvodů poznamená. Stejné je to u mě. Kdybyste se zeptal mojí ženy, popsala by vám to barvitě. Asi je člověk víc nedůvěřivý a opatrný. Jistě si všímám více věcí než někdo, kdo nežije ve zpravodajské službě.
Lidovky.cz: Jak vás ovlivnil případ ruského špiona v Česku Roberta Rachardža, který zde byl na přelomu tisíciletí odhalen?
O tom případu, ač ho znám do detailu, protože jsem do něj byl zapojen, nemohu mluvit. Byla to nesmírně úspěšná akce, která ukázala na různých místech světa, co BIS umí. I dovnitř služby to byl nesmírně silný motivační signál. Na tu operaci jsem velmi hrdý. Asi nikdy nebude zveřejněno vše, co jsme dokázali, ale věřte, že to bylo grandiózní. Tím jsme se zapsali do historie.
Lidovky.cz: Proč mluvíte veřejně, když velíte tajné službě?
Dnešní doba je prostě taková. Osobně bych byl daleko radši, kdyby nikdo nevěděl, jak se jmenuji, a nikdo neznal mou fotografii. Bylo by to lepší pro mě, pro mou rodinu a mé blízké. Vidíme ale příklady od Velké Británie až po USA, že je občas třeba, aby ředitelé komunikovali s veřejností. Ta by měla vědět, co pro ni služba dělá. A měla by to slyšet přímo z úst ředitel. Proto jsme se rozhodli takto vystoupit. Komunikaci se snažíme dělat na různých úrovních. Na webu i na twitterovém účtu. Toto je můj první rozhovor pro tištěné noviny.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
