Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu a umění. | foto: ČTK
„Koronavirus ještě může překvapit,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz v poslední únorový den minulého roku molekulární imunolog a virolog Karel Raška. Už tehdy odmítal teorie o banální chřipce a nabádal k razantním opatřením, přestože covid-19 ještě tehdy do Česka prakticky nedorazil. I po roce podle něj platí, že koronavirová infekce má stále mnoho otazníků.
Lidovky.cz Před rokem jste na stránkách LN řekl, že o nemoci Covid-19 nemáme přesnější zprávy a víme jen to, co čínské úřady pustí ven. O co víc ale o té nemoci víme?
Víme mnohem víc, byly publikovány tisíce sdělení, známe nejrůznější detaily mechanismu té nemoci. Ale vzhledem k tomu, že ji způsobuje RNA vir, který často mutuje, se charakter nemoci ovlivněný různými variantami viru může lišit.
KAREL RAŠKA (* 1939)
|
Zdá se, že nakažlivost některých variant je mnohem vyšší a průběh mnohem horší. Víme také, že pokud dojde k nárůstu koncentrace některého z cytokynů (označení pro skupinu menších signálních proteinů účastnících se významně v imunitní odpovědi – pozn red.), znamená to špatnou prognózu vývoje nemoci.
Máme už fungující vakcíny, jenže na některé z mutací nemusí být tak účinné. Všechno se stále mění a množství informací i tlak, pod jakým se objevují, vedou ke generalizacím, které nejsou podložené skutečnými fakty.
Lidovky.cz: Jsou tu třeba určité informace od zdravotníků, že se vir mění, zabíjí často lidi kolem padesátky či že potíže mají i děti, o nichž se říkalo, že mají bezpříznakový průběh. Jak se na tyto informace dívat? Jde o postřehy, nebo napovídají něco o chování viru?
Jsou to postřehy, ale i ty, pokud jsou objektivní, jsou relevantní k chování viru. Ze začátku skutečně platilo, že děti jsou jsou rezistentní, teď vidíme, že s některými zmutovanými formami to tak úplně není. Stále ale platí, že u seniorů, lidí s nadváhou či dalšími chorobami je riziko závažného průběhu mnohem vyšší.
  |
Lidovky.cz: Je možné předem indikovat lidi, u nichž těžký průběh hrozí?
Mohlo by to jít předpovědět odběry krve. Zkoumaly by se změny hladin celé rady působků (v lékařské terminologii faktor neboli látka vznikající v organismu a působící na jeho různé části – pozn. red.). Už na začátku pandemie se mluvilo o takzvané cytokinové bouři. Zvýšené hladiny jednoho z cytokinů, interleukinu-6, identifikovali vědci už před rokem, stejně jako snížené hladiny interferonu.
Únava po vakcíně nemusí vadit. Teplota nebo bolest svalů značí, že tělo na očkování dobře reaguje, tvrdí odborníci |
V poslední době se poukazuje na klíčovou roli interleukinu GM-CSF. Dalším faktorem je přítomnost autoprotilátek. Vyhodnotit vzorek krve by ale rozhodně nebylo jednoduché, protože faktorů je opravdu hodně. Tady je výzkum teprve na začátku.
Lidovky.cz: V rozhovoru před rokem jste také vyjádřil naději, že virus dříve či později sám vyhasne. Myslíte si to pořád?
Doufal jsem v to na základě zkušenosti, kterou jsme měli s dalšími dvěma koronaviry SARS a MERS. V tom jsem se mýlil. Teď se obávám, že s virem budeme žít dlouho, protože čísla nejsou povzbuzující nikde.
Na druhou stranu třeba v našem státě New Jersey jsme měli zpočátku katastrofální situaci, umíralo poměrně velké množství lidí, teď se to ale podařilo zkrotit a New Jersey je při srovnatelném počtu obyvatel statisticky daleko lepší než Česko jak v počtu nakažených, tak ve smrtnosti.
Lidovky.cz: To je zajímavé, protože v USA není zdravotní péče o běžné obyvatelstvo nijak horší než u nás.
Je tu několik faktorů. Zaprvé počet očkovaných je vyšší než v Česku. Kvalita nemocnic je skutečně srovnatelná. Do jaké míry k tomu přispívá únava personálu v tzv. covidáriích, jak jim říkáte, nedovedu posoudit. Ale určitě to hraje roli, protože lidé tam dřou doslova do úpadu.
Dalším extrémem bylo, že protiepidemická opatření se u vás pohybovala ode zdi ke zdi, od úplného lockdownu do naprostého rozvolnění. O opatřeních by měli rozhodovat odborníci, kteří musí svá rozhodnutí zakládat na faktech a počítat s tím, že opatření mohou být nepopulární. Zkušenost epidemiologů vždycky byla taková, že politika do protiepidemických opatření nepatří.
Lidovky.cz: Z mého pohledu ale v současné situaci není příliš prostoru ke zpřísňování omezení, snad kromě uzavření průmyslu, které ale nevidím jako rozumné. Myslíte, že se ještě něco udělat dá?
Zavřít průmysl na krátkou dobu a důsledně asi jde, na dlouho by to ale bylo problematické. Problém vidím v tom, že každé opatření vstupuje v platnost po určité pauze několika dnů. To je chyba, protože během této doby se situace dále zhorší. Pak se udělá opatření a okamžitě se z něj hledají výjimky, což značně snižuje jeho účinnost. Na druhou stranu jsou problémy všude v Evropě, objevují se nové mutace, v Číně už izolovali i nové koronaviry. Je zkušenost, jakou svět od epidemie španělské chřipky po první světové válce neměl.
Lidovky.cz: Jak dlouho koronavirová pandemie ještě může trvat?Klíčové bude, jak rychle půjde očkování. Vakcíny se podařilo vyvinout v rekordně krátké době. Dnes si nikdo nevzpomene, že to byla zásluha prezidenta Donalda Trumpa, který vyhlásil takzvaný Operation Warp Speed, což vývoj významně urychlilo (program mobilizoval k výzkumu soukromé firmy, vládní instituce i armádu, poskytl také státní záruky na financování – pozn. red.).
Jedna věc je vakcínu vyvinout, druhá ale pak vyrobit miliardy dávek. Tady se Trumpově administrativě podařilo donutit konkurenční firmy, aby na výrobě navzájem spolupracovaly, to je věc nevídaná. Očkovací tempo je ale zatím pomalé jak ve světě, tak v Česku zvlášť. Nijak mě netěší, když vidím, že můj blízký lékařský kolega z Prahy ve věku vysoko přes sedmdesát byl očkován teprve teď, zatímco já už mám svoji dávku od ledna. Farmaceutické firmy snižují nasmlouvané dodávky vakcín, protože je nestíhají vyprodukovat.
Lidovky.cz: Pokud si vezmeme očkovací látky, které jsou schválené v Evropě – od firem Moderna, Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Johnson&Johnson –, můžeme říct, že některé jsou horší a lepší?
Podle publikovaných studií a hodnocení americkou agenturou pro potraviny a léčiva (FDA) i evropskou lékovou agenturou (EMA) mají velmi podobný účinek. Mechanismus imunitní odpovědi je jiný, Moderna a Pfizer/BioNTech jsou založené na přenosu RNA, AstraZeneca funguje na bázi adenoviru, ale šimpanzího, aby to neblokovalo reakce na případné prodělané adenovirové infekce.
Lidovky.cz: Mají potíže AstraZeneky reálný základ, nebo vycházejí z toho, že se touto vakcínou očkují miliony lidí a u zlomku z nich se mohou zdravotní problémy objevit náhodně, bez souvislosti s použitím očkovací látky?
Touto vakcínou se neočkuje o moc víc než dalšími látkami, ale přitom se zdá, že množství komplikací je vyšší, zvlášť v souvislosti s krevní srážlivostí. To, že celá řada zemí omezuje použití, je zneklidňující. Rozhodovat je ale třeba velmi opatrně, protože každá vakcína především zachraňuje životy.
Lidovky.cz: Nechal byste se naočkovat ruskou vakcínou Sputnik, která teprve čeká na schválení EMA?
Sputnik je velice podobný AstraZenece, rozdíl je, že nepoužívá šimpanzí, ale dva druhy lidských adenovirů. Teoreticky by ta vakcína měla být v pořádku. Vyvinul ji moskevský institut Nikolaje Gamaleji, kde zkušenost a znalost s přípravou vakcíny nepochybně je.
Jak svět očkuje? Bohaté státy rozdaly téměř polovinu vyrobených vakcín, chudé země se dočkají na konci roku 2022 |
O čem ale nemám informace a netroufám si činit jakákoli prohlášení, je masová výroba. Tam může být řada potíží a komplikací. Na druhou stranu tuto vakcínu aplikovali už v řadě zemí a mnohé další státy jednají o licenční produkci. Před časem jsem řekl, že bych se bál si nechat Sputnik naočkovat, od té doby jsme ale neslyšeli o žádných potížích.
Lidovky.cz: Někteří lidé Sputnik odmítají ne kvůli pochybnostem o kvalitě, ale proto, že Rusko jeho šířením prosazuje politické zájmy.
U boje proti koronaviru a u vakcinace bohužel tyto tendence vidíme všude. V USA se traduje, že výsledky testování vakcín byly záměrně posunuty až na dobu po volbách, což mohlo hlasování ovlivnit v neprospěch Donalda Trumpa, jehož administrativa měla na vývoji vakcíny klíčovou zásluhu.
Lidovky.cz: Je tedy možné, že ani západní vakcíny nebyly dostatečně odzkoušené, jak argumentují ruští vědci při obhajobě Sputniku?
U schválených vakcín se testovalo poctivě. V USA k tomu FDA přistupuje pečlivě, protože za případné problémy by se musela zodpovídat. V paměti ještě přetrvává kauza z 60. let, kdy se přišlo na to, že německý lék Thalidomid používaný jako sedativum a hypnotikum pro těhotné ženy způsobuje deformace u novorozenců.
Následovala série žalob a výrobce musel postižené odškodnit. FDA přitom v USA tento lék nikdy nedovolila. Stalo se tak na základě technických nedostatků, chyběla určitá data a tehdejší komisařka FDA Frances Kelseyová schválení zdržela. Mezitím se už objevily informace o problémech a Kelseyová dostala od prezidenta Kennedyho nejvyšší státní vyznamenání. Od té doby si každý pracovník FDA myslí, že pokud něco zdrží, také dostane metál… Ale FDA je při posuzování opravdu nadmíru důkladná.
Lidovky.cz: Jak vakcíny reagují na různé mutace koronaviru?
Myslím, že alespoň zabraňují těžkému průběhu nemoci a to je důležité. Zatím. Dá se ale čekat, že se objeví mutace, proti níž vakcína chránit nebude. Různé mutace se objevují denně, a ne všechny se daří odhalovat, takže záleží na tom, jak rychle se budou rozšiřovat. Zde hraje roli testování, jež se nedělá vždy důsledně.
Lidovky.cz: Šlo o antigenní testování?
Tyto testy mají nízkou spolehlivost a vysoké procento falešně negativních výsledků. Je možné je používat, ale jen za okolností, že pouze pozitivní výsledek lze brát jako určující. Pokud antigenní test vyjde negativní, je třeba ho zopakovat metodou PCR.
Jak časté jsou po covidu onemocnění mozku a psychické potíže? Vědci představili rozsáhlý výzkum |
Za dobře kontrolovaných podmínek máme 65 až 75 procent falešně negativních testů, protože dobře funguje jen v prvních dnech infekce, kdy je vysoká virová nálož. Po sedmi dnech detekce pozitivity mizí. To lze ostatně vyčíst i z instrukcí výrobce. Antigenní testy jsou dobré tam, kde je třeba rychlost, třeba v ambulancích nebo v porodnici. To, že se jimi v Česku testuje plošně, považuji za velký problém.
Lidovky.cz: Dají se dělat PCR testy masově?
Určitě ano, existuje automatizace tohoto procesu. Velký pokrok v tom udělal i Ústav organické chemie a biochemie v Praze, dá se na to spoléhat. Bylo by to dražší, ale když dostáváte špatné výsledky, taky se to prodraží. Proč se v Česku netestuje metodou PCR hromadně, opravdu nevím. Považuji to za zásadní příčinu, proč je v Česku situace tak špatná.
Lidovky.cz: Jak spolehlivé jsou tzv. samotesty?
Ty, které byly k dispozici v loňském roce, jsem zkoušel a všechny odmítl. Se současnými ale zkušenost nemám.
Lidovky.cz Podařilo se za rok od pandemie najít skutečně účinné léky na covid-19?
Určitě zabírají monoklonární protilátky, které zabraňují viru vstoupit do buněk. Jsou to určitě bamlanivimab či regeneron, dále rekonvalescenční séra, ta ale účinkují jen na samém počátku nemoci. A je tu třeba i hodně diskutovaný ivermektin, o němž řada odborných publikací tvrdí, že má účinek minimální či žádný, v Česku ale mnozí tvrdí, že zabírá. Někdy politické tlaky ovlivňují rozhodování odborníků a ti se nechají zviklat.
