Poslední slovo Ondřeje Neffa: Úspěšné Vánoce?
Premium
PRAHA -
Vánoce ještě neskončily, předvánoční zběsilost vrcholí dneškem, a přece tu už máme statistiky. Letos jsme prý utratili za vánoční dárky o patnáct procent víc než loni. A to, prosím pěkně, do statistiky nezapočítali mě, protože já se na vánoční nákupní výpravu teprve chystám. O patnáct procent víc, je to hodně nebo málo?
Další statistika praví, že si sedm procent Čechů na vánoční dárky půjčilo a že převažuje částka do deseti tisíc korun. A zase, je sedm procent málo, nebo moc? S ohledem na všudypřítomné reklamy, které obyvatelstvu vtloukají půjčky do hlav, je to docela málo. Na každém rohu billboard a na něm šťastní lidé, kteří dostali v podstatě okamžitě půjčku, aniž se jich někdo zeptal, jaké jsou jejich příjmy a zdali budou moci půjčku splácet. Neviděl jsem billboard s vyobrazeným bezdomovcem vybírajícím popelnici s nápisem „KLIENT NAŠEHO ODDĚLENÍ PŮJČEK“. Takže těch sedm procent je docela málo. A co těch deset tisíc?
Výzkumné agentury tvrdí, že to je víceméně průměrná částka za dárky pro průměrnou rodinu. Češi si podle statistik průměrně dávají z výplaty tisíc korun na mimořádné případy. To by dalo dvanáct tisíc ročně. Jsou Vánoce mimořádný případ? Rozhodně to není případ nepředvídatelný.
Zkrátka, statistiky nám moc nepomohou v odhadu, jak moc jsou letošní Vánoce úspěšné.
Nicméně narazil jsem letos na nový jev. V naší samoobsluze jsem kupoval běžné potraviny, chleba, sýr, mléko. Sýr v bločku, nesnáším plátkovaný sýr, ten chutná jako polystyren. Jenže ten čárkovaný kód byl na rohu bločku a nešel načíst. Paní u kasy konala divy, aby kód narovnala a sýr bezmála ztratil svoji uhlíkovou stopu, než se jí to podařilo. Podařilo se. Nastrčil jsem mobil, abych zaplatil. A ono nic. „Jde to dneska pomalu,“ pravila paní u kasy.
Dočkali jsme se oba, paní u kasy i já. Odnesl jsem si nákup do auta, zapnul rádio a tam zrovna říkali, že se vinou předvánočních návalů sekly platební terminály. Tolik lidí platí kartou a mobilem, že nastal nával nul a jedniček, takže se dráty ucpaly a na jedno zaplacení se čekalo i dvě minuty.
Tak to jsem z toho vyšel docela dobře, pomyslel jsem si s pochmurným zadostiučiněním. To je ten pocit, když se o vás nějaká obecně platná pohroma otře, takže jste sice účastník, ale jiní to odskákali víc. Máte mrazení v zádech a cítíte účast s postiženými i jakousi zvrhlou radost, že to odskákal někdo jiný.
Zhroutily se terminály. Tak to je nový etalon úspěchu. Ano, úspěch se nejednou měří bizarními metodami. Tak například popový zpěvák je zvědavý, kolik náctiletých holek při koncertu omdlí rozrušením. Zrodilo se měřítko? Ba ne. Oni určitě ty terminály napřesrok posílí a já budu se svým chlebem, mlíkem a sýrem bezradně přemýšlet, jak to s těmi Vánoci zase je.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
