Stárnoucí Německo uprchlíky potřebuje, tvrdí sociální demokraté. A sklízejí potlesk

Pokračující příliv běženců do Německa může nejenom výrazně proměnit jeho vnější tvář.

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Migrační krize a Německo: kdo má šanci dostat azyl?

Proud uprchlíků znovu oživil i debatu o přijetí zákona o migraci. Ten by umožnil stanovit jasná kritéria, po jejichž splnění mohou cizí státní příslušníci žít a pracovat v Německu. Vláda v Berlíně přitom předpokládá, že v roce 2015 dorazí do Německa zhruba 800 tisíc žadatelů o azyl, což je čtyřikrát víc než v uplynulém roce.

Političtí vs. ekonomičtí

Za současné situace by imigrační zákon dovoloval rozlišovat mezi politickými a ekonomickými uprchlíky. Azylové řízení by tak bylo uplatňováno pouze vůči lidem prchajícím před pronásledováním nebo válkou.

Naopak ekonomicky motivovaní migranti by mohli být z řízení automaticky vyčleněni. Příkladem mohou být občané ze zemí západního Balkánu, kteří dnes nemají šanci azyl v Německu získat.

Pokud si ale navzdory tomu takovou žádost podají, musí ji formálně posoudit úředníci. Tím se protahují řízení i u uprchlíků, jejichž motivy nejsou ekonomické. Současně to vede ke snižování ubytovacích kapacit, kde mohou být žadatelé o azyl umístěni.

Diskusi o potřebě imigračního zákona otevřeli nyní sociální demokraté (SPD), kteří jsou součástí vládní koalice kancléřky Angely Merkelové.

Jako první se k tématu vyjádřil bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder v komentáři, který uveřejnil minulý víkend v deníku Die Welt.

An AFP team is following the Balkan migrant route, from the Greek border heading for Germany: http://t.co/ST9Hy10nTP pic.twitter.com/ux4UbSLIBs

— Agence France-Presse (@AFP) 2. Září 2015

SPD si od podobného zákona, kromě snazšího rozlišení ekonomicky motivované migrace slibuje také lepší integraci cizinců do většinové společnosti.

A potlesk za to sklízejí sociální demokraté ze sfér, které jejich požadavkům obvykle příliš nakloněny nejsou: od zástupců německého byznysu.

Země stárne, Němců ubývá

Jeho šéfové argumentují tím, že bez řízené migrace ze zahraničí v horizontu nejbližších let výrazně poklesne dynamika německého hospodářství.

Souvisí to s předpokládaným poklesem počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva o 6,5 milionu lidí během příštích deseti let. Za ně nebude vzhledem k negativnímu demografickému vývoji v Německu adekvátní náhrada.

I z toho důvodu vyzývají zástupci průmyslu vládu, aby urychleně připravila imigrační zákon.

Kancléřka Merkelová ovšem podobné iniciativy brzdí a prohlašuje, že nyní musí být prioritou vlády zvládnout aktuální nápor uprchlíků. Již zkraje týdne označila jako největší problém při řešení uprchlické krize nedostatek volných ubytovacích kapacit. Merkelová uvedla, že nyní je zapotřebí především větší míra flexibility při zřizování nových ubytoven, nikoli přísné dodržování všech úředních postupů.

V současné době přitom volné ubytovací kapacity docházejí. Ubývá prázdných kasáren a tělocvičen a pro ubytování uprchlíků mají být připravovány i další prostory ve vlastnictví státu.

Na podporu obcím, na jejichž území se tato zařízení nacházejí, letos spolková vláda poskytla již miliardu eur. Ministr financí Wolfgang Schäuble naznačil, že z rozpočtu uvolní v případě potřeby další prostředky. Některé odhady přitom hovoří o tom, že stát bude muset jenom letos poskytnout obcím až tři miliardy eur, pokud mají zvládnout očekávaný nápor 800 tisíc žadatelů o azyl.

Německý ministr hospodářství a předseda sociálních demokratů Sigmar Gabriel se kvůli uprchlické krizi znovu opřel do členských států Evropské unie, které se brání přijetí uprchlíků na základě předem stanovených kvót.