Ani Izraelci se v otázce anexe neshodnou, plán na zabrání může vést až k válce
Ilustrační foto.
| foto: Pixabay.com/jdblack
Premium
Analýza
JERUZALÉM/PRAHA -
Po okupaci rozsáhlých území ve svém okolí před 53 lety už Izrael vyhlásil svou svrchovanost nad východním Jeruzalémem i Golanskými výšinami a vždy za to sklidil kritiku i odsuzující závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nyní se vláda chystá další oblasti anektovat s podporou USA.
Úvahy o anexi Západního břehu Jordánu se začaly objevovat krátce poté, co Izrael v červnu 1967 toto území vybojoval na Jordánsku.
S výjimkou anexe východního Jeruzaléma a dvou desítek okolních arabských vesnic však Izrael k tomuto kroku zatím nesáhl – na Západním břehu místo toho vytvořil systém dvojí legislativy, kdy postupně přibývající židovští osadníci (dnes jich už je přes půl milionu) podléhají izraelským civilním zákonům, zatímco původní palestinští obyvatelé jsou pod jurisdikcí vojenské okupační správy.
Autor:
Břetislav Tureček
Od 90. let pak byla na dvou pětinách Západního břehu vytvořena palestinská autonomie s omezenými pravomocemi, která rovněž v bezpečnostních záležitostech podléhá Izraeli a o níž se uvažovalo jako o zárodku budoucího palestinského státu.
S Bílým domem v zádech
Šedesát procent Západního břehu je pod plnou kontrolou Izraele. Mezinárodní společenství považuje za území okupované Izraelem celý Západní břeh i východní Jeruzalém. Od této pozice se navzdory dosavadním postojům odklonila administrativa Donalda Trumpa – uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele, přesunula tam ambasádu a dala najevo, že židovský osadnický projekt za hranicemi Izraele již nepovažuje za porušování mezinárodních konvencí.
Letos v lednu Bílý dům zveřejnil dlouho avizovanou „dohodu století“, která de facto přiděluje většinu dotyčných teritorií Izraeli s tím, že dosavadní palestinské enklávy by získaly status „nezávislého státu“ s omezenou svrchovaností.
V Izraeli mezitím vrcholily korupční skandály premiéra Benjamina Netanjahua a od předminulé zimy byla země kvůli trojím předčasným volbám ve stavu permanentní kampaně. Za této situace Netanjahu opakovaně prohlásil, že pokud volby vyhraje, část Západního břehu anektuje – plány oscilují od anexe židovských osad po legislativní zábor celého údolí řeky Jordánu.
Jeho čerstvě vytvořená koalice tak má toto „rozšíření svrchovanosti“ v programu a může přijít už během července, přičemž ze Spojených států zaznělo, že „půjde o rozhodnutí Izraele“, které budou Američané s Izraelci diskutovat nanejvýš za zavřenými dveřmi.
Plán rozšířit Izrael o další území ale zdaleka nemá podporu většiny veřejnosti. Opakují se komentáře, že na anexi nakonec možná i kvůli výhradám ze zahraničí vůbec nedojde a že šlo o další Netanjahuův politický tah, jak si posílit volební vyhlídky a odvést pozornost od svých kriminálních kauz. Zaznívají i výhrady, že by Izrael významně porušil mezinárodní právo – pod jeho svrchovaností by se mimo jiné podle některých údajů mohlo proti své vůli ocitnout až 300 tisíc Palestinců.
Daleko častěji jsou ale slyšet výhrady bezpečnostního rázu. Proti zabrání dalších území vystupují i ty země, které Izrael v posledních letech vykresloval jako své spojence v geopolitických soubojích s Íránem – tedy Saúdská Arábie, ale především Egypt a Jordánsko, s nimiž má židovský stát mírovou smlouvu. Egyptský ministr zahraničí Sámih Šukrí varoval, že anexe by „zmařila desítky let společného boje proti terorismu“.
Generálové proti premiérovi
Právě na rozladění v Káhiře a Ammánu poukázalo společně přes dvě stě izraelských penzionovaných generálů a bezpečnostních činitelů, včetně exředitele Mosadu Tamira Parda a Amiho Ajalona, bývalého šéfa tajné služby Šin Bet. „Jednostranná anexe poruší stabilitu Blízkého východu a uškodí Izraeli,“ varoval Ajalon. „Mírové smlouvy s Egyptem a Jordánskem jsou dva základní kameny naší regionální politiky a bezpečnosti,“ dodal.
Ajalon se domnívá, že pokud si Izrael přisvojí další arabská území, bude hrozit, že jak egyptský režim, tak jordánský král budou vzhledem k náladám a propalestinské solidaritě v ulicích muset v zájmu vlastního politického přežití svou politiku vůči Izraeli přehodnotit. Abdalláh II. už varoval, že by anexe vedla k „rozsáhlému konfliktu“ s Jordánskem, takže se spekuluje, zda by Ammán „jen“ zmrazil vztahy s jeruzalémskou vládou, nebo by dokonce přehodnotil celou mírovou dohodu.
Dubnový průzkum přitom ukázal, že mírové vztahy s Jordánskem považuje za důležité 96 procent izraelských Židů. Na otázku, zda má Izrael anektovat části Západního břehu i za cenu zhoršení vztahů s Ammánem, reagovalo kladně 28 procent respondentů, 36 bylo proti a 35 procent nedokázalo odpovědět.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
