V USA se neděje nic překvapivého, konstatuje velvyslanec Kmoníček. Vášnivým reakcím demonstrantů se nediví
Premium
Praha/Washington -
Podle českého velvyslance v USA Hynka Kmoníčka se zdá, že tamní společnost přestává věřit na společenskou smlouvu. Nemalá část Američanů je přesvědčena, že je potřeba vytvořit novou. Tak vnímá aktuální protesty v USA klíčový český diplomat ve Washingtonu. A má srovnání. V letech 2001 až 2006 pracoval v New Yorku coby český velvyslanec při OSN.
V rozhovoru pro LN dále popsal, s jakými obtížemi se potýkají demokraté, kteří by rádi udělali z aktuálního dění ústřední téma v nadcházejících prezidentských volbách. A Donaldu Trumpovi už podle něj nepomáhají ani kontroverzní kroky.
LN: Nemine den, aby zpoza Atlantiku nepřišla zpráva o podivném zastřelení Afroameričana bělošskou policejní hlídkou. Co se to v Americe děje?
Vlastně nic překvapivého. Rasové nepokoje jsou součástí amerického politického života a propukají opakovaně z totožných důvodů. Ty současné jsou stále ještě menší než nepokoje z konce 60. let, méně násilné než rabování z roku 1992 v Los Angeles a více politické, a tudíž i organizované než násilnosti ve Fergusonu v roce 2014.
Nemáme historickou paměť, a proto objevujeme stejný jev znovu a znovu. Přitom je zřetelné, že sociální, ekonomické, rasové i kulturní rozdíly různých částí americké společnosti v čase jen narůstají. Jako by společnost v USA přestávala věřit na dosavadní společenskou smlouvu, nevyřčeně definující vztah občana a jeho státu, jakož i to, co sama považuje za dostatečně americké. Cítí dnes potřebu nějaké nové smlouvy, která by odrážela skutečnou realitu na ulicích. To, že je to maskováno debatou o policejním manuálu pro chování policie ve vysoce kriminálním prostředí, je jenom projev tohoto hledání nového manuálu dnešní Ameriky.
LN: V Minneapolisu po smrti George Floyda chtějí rozpustit policii a nahradit ji jiným systémem bezpečnosti. Jak by to vypadalo?
Myslíte, že oni to vědí? Je to samozřejmě nesmysl, motivovaný jenom okamžitou situací a předvolební náladou. Jestliže máme v Česku za poslední rok 81 dokonaných vražd, ve Washingtonu je to už 166, v sousedním Baltimoru 368. Rozpustit policii pro přílišnou agresivitu a nahradit ji dosud nenalezeným a v praxi neověřeným mechanismem je cesta do pekel. Jediná věc se na tom dá odhadnout. Každý by si pak obratem pořídil zbraň a bohaté čtvrti i vlastní domobranu. Ta by byla jistě méně agresivní a profesionálnější než dnešní policie, chtělo by se dodat s českou ironií. Mimochodem, v Minneapolisu byla loni nejnižší kriminalita za 25 let. To v diskusi o jejich policii nějak nezaznělo.
LN: Centrum Seattlu už několikátý den ovládají komunity a policie tam nechodí. Kam se vytratil smysl pro soukromé vlastnictví, který byl v Americe vždy svatý?
Asi do centra Seattlu nechodí, podobně jako policie. Konec ironie – policie tam už s demonstranty vyjednává a starosta slíbil požadované změny, například pravidla pro nošení kamer na těle policistů, zvláštní komisi pro vyšetřování smrtelných případů s účastí policistů a podobně. Berte to jako projev občanské společnosti. Když v USA ročně zahyne při střetech s policií něco přes 3000 lidí, nemůžete se divit vášnivé reakci.
LN: Obchody ve městech hlídají domobrany se samopaly, což vypadá jako scéna z apokalyptického filmu. Bourají se pomníky objevitelů Nového světa kvůli rasismu. To nevypadá na projev občanské společnosti. Hněv musel v lidech doutnat dlouhou dobu. Kde vidíte příčinu?
V dlouhodobě neřešených a pro jednu americkou administrativu i neřešitelných problémech nerovnosti. Navíc, často platí, že co jeden zavede, druhý mu po volbách hned zase zruší. Udělejte to párkrát za sebou a změřte si pak velikost frustrace. Dám příklad. Když na covid-19 umírali teď ve Washingtonu občané černé barvy pleti dvaapůlkrát častěji než ti barvy bílé, zcela jistě to bylo také tím, jakou mají nebo nemají zdravotní pojistku, jaký byl jejich předchozí zdravotní stav, jakým způsobem života žili, ve které části města a s jakou infrastrukturou.
Chcete-li z toho cokoliv změnit k lepšímu, musíte najít řešení, které bude mít podporu napříč politickými stranami. Jinak vám to příští administrativa zruší a skončíte jako s místním povinným zdravotním pojištěním. Nejdříve léta nebylo, pak bylo prosazeno stranicky, tudíž špatně ve formě Obamacare a teď po jejím zrušení/nezrušení už zase buď je, nebo není. Celkem dlouho vám tedy bude trvat najít si informaci, jestli si jako Američan máte letos zaplatit Obamacare, která vám nic nepokryje, anebo raději pokutu za to, že ji nemáte, jako tomu bylo minulý rok, anebo nedělat vůbec nic, nebo si najít nějakou soukromou pojistku. Jak tohle vyřeší někdo z washingtonské vyloučené lokality s covidem v plicích, je vám asi jasné.
Dvakrát v Americe- Hynek Kmoníček (57) se narodil v Pardubicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, poté angličtinu a arabštinu na FF UK.
- Od roku 1995 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Byl velvyslancem Česka při OSN v New Yorku, poté v Indii, Nepálu, Bangladéši, na Šrí Lance a v Austrálii. Dvakrát také zastával post náměstka ministra zahraničí.
- V březnu 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Čtyři roky nato ho čekal další kariérní posun.
- Od dubna 2017 je českým velvyslancem ve Spojených státech amerických.
|
LN: Existuje nějaký jasně formulovaný cíl, čeho chtějí demonstranti dosáhnout?
Vědomě nového policejního manuálu a změny chování policie. Bez ochoty si uvědomit, že nevzniklo samo o sobě a že bylo výsledkem dlouhodobého procesu reakcí na nebezpečnost pohybu v některých nemalých částech této společnosti. Podvědomě pak směřují k potřebě nového manuálu nové Ameriky.
LN: Kdo jsou vlastně lidé v ulicích? Mají nějakou ústřední tvář nebo nejdůležitější proud?
To je různé v různých místech protestu. V Minneapolisu chtějí zrušit policii, tady chtějí po starostce jenom to, aby ji neplatila. Jednotlivé protesty se pokoušejí různé skupiny zorganizovat a tím podpořit svoji vlastní agendu, ale moc se jim to zatím nedaří. Třeba v New Yorku to chvíli zkoušela demokratická kongresmanka Ocasio-Cortezová a vesele tvrdila, že jádrem protestů je zdravotnická reforma. Protestujících bych se na to raději neptal.
LN: Je možné říci, jaké společenské skupiny sympatizují se stranou demonstrantů?
Obecně se dá říci, že větší sympatie mají demonstranti na levicové části amerického politického spektra a u organizací reprezentujících menšiny. Demokratická strana se pokouší demonstrace využít ve svůj politický předvolební kapitál, ale vůbec to nemá jednoduché. Třeba předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová teď celý demokratický poslanecký klub převlékla do ghanských šál kente na podporu požadavků demonstrantů a vysloužila si hodně kritiky od černošských organizací za zneužívání jejich symbolů a takzvanou kulturní apropriaci (situace, v níž majoritní společnost necitlivě přejímá prvky od menšin – pozn. red.).
LN: Slyšel jsem, že jsou mezi protestujícími i proudy hlásající radikální společenskou proměnu včetně například propuštění vězňů. Je to pravda?
Je. Každý větší společenský pohyb vyláká na světlo boží ledacos z místních lesů. Některé ikony americké ultrapravice ostatně již léta hlásají nutnost rozdělení Spojených států na jedny rasově čistě bílé a druhé „levicové“. Při natolik emocionálních otázkách, jako jsou beze sporu věci rasy, si musíte stále dávat pozor, aby vás vaše vlastní reakce po malých krůčcích nezatáhly do některé z připravených intelektuálních bažin. Jakmile se k vám hlásí lidé, kteří mají ve všem jasno, asi už v ní jste.
LN: Už poněkolikáté prošel menší průvod demonstrantů i v Praze. Jak moc je dění v USA koordinované s evropskými radikálními hnutími?
Tady bych viděl jen na myšlenkovou inspiraci. Ono na americké straně není moc s kým koordinovat.
LN: Kdo naopak patří mezi podporovatele policie a třeba i Donalda Trumpa, který prosazoval nasazení armády?
Rozhodně ne armáda sama. Ta byla naopak mocným hlasem proti použití jednotek na domácím území ve chvíli, kdy je toho schopna Národní garda, jakýsi mezistupeň mezi policií a armádou. V zásadě, kdo podporuje prezidenta Trumpa, podporuje i většinu jím navrhovaných řešení.
LN: Proč tentokrát armáda nebyla na straně silového řešení, jak by se mohlo očekávat?
Protože armáda byla naposledy na straně domácího silového řešení za války Severu proti Jihu. To, myslím, stačilo.
LN: Kdy odhadujete, že protesty skončí?
Až začnou být nudné i pro samotné účastníky a politici jim v té chvíli dají nějaký tvář zachraňující ústupek. A ten už se na půdě Kongresu a Bílého domu snaží vyjednat.
LN: Jak ovlivní výsledky prezidentských voleb? Bude to podle vás ústřední téma?
Demokrati by ho z něj rádi udělali. Jestli se jim to povede, mohl by to být ten jimi hledaný a trochu překvapivý jazýček na váze. Až dodnes neměli centrální téma pro listopadové volby. Jestli se ale ekonomika znovu rozběhne, nadále platí, že ta tu za normální situace rozhoduje vše. A tak si myslím, že demonstranti jsou sice výrazný, ale v praxi nepoužitelný volební potenciál.
LN: V posledních průzkumech prezident Donald Trump ztrácí. Čím to je?
Kontroverzností jeho kroků. Momentální módou. Neviditelností Joea Bidena, protože v politice neviditelnost vyvolává nejmenší reakci, tudíž i nejmenší zápornou reakci v krizových situacích.
LN: Proč není Biden vidět?
Musím jen spekulovat, protože volební týmy se s velvyslanci zásadně nestýkají, aby zas nikdo pak neřekl, že někdo ovlivnil volby. Řekl bych ale, že se jeho poradci rozhodli, že takhle udělá nejméně chyb. Joe Biden pod tlakem umí docela dobře padat do vlastních orátorských pastí. V téhle situaci je neviditelnost prostě bezpečnější.
LN: Jak se podepsala na ztrátě Trumpovy oblíbenosti vzrůstající nezaměstnanost?
Obtížné analyzovat. Viděl jsem, jak v době pandemie americké společnosti okamžitě vyhazovaly svoje zaměstnance, tak aby je neplatily doma samy a převzal to stát. Zároveň jim říkaly, že je obratem najmou zpět, jakmile otevřou. Skutečný stav asi teprve uvidíme po prázdninách.
LN: Je pravda, ze se kvůli vystoupení Trumpa s biblí v ruce během protestu ve Washingtonu od něj odvracejí katolické a církevní kruhy?
Katolické by mu nevadily. Ty byly vždycky rozdělené minimálně na irské demokraty a italské republikány. Zato evangelická hnutí, která často žijí z Trumpovy agendy a současně afroamerických přívrženců, tohle vnitřní napětí již delší dobu vybalancovávají – a ono to úplně nejde.
LN: Jak se proměnila Amerika od doby, kdy jste žil v New Yorku a sloužil jako velvyslanec při OSN? Co vás nejvíce překvapilo?
New York není typické místo USA, takže se to nedá moc porovnávat. Rozhodně ale USA mají po těch letech o dost větší byrokracii, pomalejší služby a mluví mnohem více španělsky.
LN: Co na Americe milujete?
Schopnost vstát z popela s nezdolným pocitem optimismu, že to ještě stojí za to.
LN: Co naopak opravdu nemusíte?
Politickou korektnost.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
