Dláždí si Saúdové cestu k jaderné zbrani? Číňané pro ně neúnavně hledají ložiska uranu na jejich domácí půdě |
V březnu přijala nejsvětější místa muslimské víry drastická opatření. Kromě uzavření mešit v Mekce a Medině se pozastavily i náboženské poutě, přičemž ta větší - Hadždž - je součástí pěti pilířů islámu. Král Saúdské Arábie Salmán tehdy uvedl, že království přijme opatření k omezení šíření koronaviru a vyzval občany, aby čelili pandemii společně. Nyní saudskoarabská média informují o tom, že na počátku října bude za určitých restrikcí možné provést alespoň menší z posvátných poutí - Umra, píše agentura AP.
Kába v předchozích letech (vlevo) a v roce 2020 (vpravo).
Návštěvníci mešity Al-Masdžid al-Harám si budou muset požádat o rezervaci skrze internetovou aplikaci, pokud budou chtít vykonat menší náboženskou pouť. Má se tak zajistit, že nedojde k přeplnění a že budou dodržovány zásady distancování se. Umra je specifická tím, že za standardních podmínek může být vykonána v kteroukoli roční dobu. Druhá fáze otevírání bude následně spuštěna 18. října a kapacita se rozšíří na 15 tisíc poutníků denně a 40 tisíc lidí v modlitbách na základě přidělených časů prostřednictvím aplikace. Navíc půjde pouze o krajany, muslimové mimo Saúdskou Arábii budou dle ministerstva vnitra moci znovu začít cestovat z náboženských důvodů do Mekky nejdříve od listopadu.
Hadždž 2020  |
Začala muslimská pouť do Mekky, letos kvůli koronaviru s výrazně menší účastí |
Nemožnost vykonat pouť pro cizince je známá již z července, kdy se Hadždže - tedy velké cesty do Mekky, kterou by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim - mohli zúčastnit rovněž pouze obyvatelé království. Navíc až poté, co byli testováni na koronavirus a umístěni do karantény. Šlo o první moment, kdy se v moderních dějinách nemohli zúčastnit všichni muslimové.
Místo více než dvou milionů poutníků, které Saúdové každoročně hostí, se jich letos zúčastnilo jen mizivé množství. Termín uskutečnění Hadždže se orientuje dle lunárního kalendáře.
Přestože více jak 34milionová Saúdská Arábie přijala včasná a rozsáhlá opatření k zabránění viru, zaznamenala více než 330 tisíc případů nákazy a více než 4500 úmrtí.
Pět let stará tragédie
Muslimové v Turecku se radikalizují, vytvoření mešity z Hagie Sofie je toho projevem, říká pravoslavný diákon |
Nejhorší katastrofa při muslimské pouti do Mekky v historii se udála před pěti lety, 24. září 2015. Počet obětí tlačenice na jedné křižovatce se odhaduje na více než 2400, oficiální počet uváděný saúdskoarabskými úřady se zastavil na čísle 769, Rijád od té doby počty zemřelých již neupřesnil. Po pěti letech také nejsou známy výsledky vyšetřování neštěstí, ani přesný důvod katastrofy. Při neštěstí zahynulo nejvíce poutníků z Íránu, Mali a Nigérie.
Pouť do Mekky 2015.
Neštěstí se tehdy událo během různých konfliktů v muslimském světě (války v Sýrii, Iráku, Jemenu či Libyi) a za nejvyšších teplot za posledních 20 let v Mekce (údajně bylo až 42 °C). Katastrofa vedla ke zhoršení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který tragédii označil za důkaz „nekompetentnosti“ Saúdů.
K tragédii došlo v údolí Míná, kde leželo obří stanové město. Od Mekky je vzdáleno asi pět kilometrů. Smrtící tlačenice se strhla na křižovatce ulic 204 a 223, odkud poutníci mířili na most Džamarat. Na něm pak vykonávají tzv. rituál kamenování Satana.
Vše začalo asi v devět hodin ráno místního času. „Šli jsme k mostu Džamarat, když se poutníci najednou zastavili. Do několika minut se vytvořily vlny, jak lidé zezadu tlačili na ty vpředu. Propukla děsivá tlačenice, ženy hlasitě křičely, staří lidé padali na zem,“ popsal situaci jeden z poutníků.
„Lidé šplhali na hlavy druhých, aby se dostali do bezpečí. Někteří provolávali Alláhovo jméno, jiní včetně dětí a kojenců plakali. Poutníci padali na zem a prosili o pomoc, ale tu jim nikdo neposkytl. Zdálo se, že každý je tam jen sám za sebe,“ přiblížil neštěstí další svědek.
Neštěstí se nepodařilo zabránit, ačkoli se podobné případy v minulosti již udály a ačkoli země investuje do bezpečnostních opatření značné sumy. Již v červenci 1990 zahynulo v tunelu v údolí Miná 1426 poutníků, kteří byli ušlapáni ve zmatku, jenž vznikl po výpadku ventilace. Dalších asi 700 lidí nepřežilo tlačenice v letech 1991-2005 (například 364 lidí bylo ušlapáno při podobné tragédii 12. ledna 2006).
Německé město zůstává v zajetí viru. Úřady tvrdí, že k šíření nákazy došlo při oslavách muslimského svátku |
Od té doby začala Saúdská Arábie zlepšovat infrastrukturu města a cest. Za více než 60 miliard dolarů zvětšila prostranství u Velké mešity, pořídila na 150 000 stálých nehořlavých stanů, které jsou vybaveny klimatizací, vybudovala širší přístupové cesty, instalovala na 5000 kamer na různé cesty či dvojnásobně rozšířila kilometr dlouhý most Džamarat, z něhož poutníci vrhají oblázky.
Příčiny tragédie nejsou ani po pěti letech známy, místní ministerstvo vnitra se kloní k tomu, že se jedna ze skupin nedržela pokynů a vyrazila mimo stanovený harmonogram. Jiní uváděli, že možnou příčinou bylo uzavření východní části ulice 2006, což donutilo poutníky se vtlačit na ulici 223, kde se střetli s davem z ulice 204. Podíl na katastrofě mohla mít prý i únava poutníků z již zmíněných vysokých teplot.
Pouť do Mekky 2015.
Podle odhadů tvoří největší skupinu mrtvých Íránci (přes 460), které následují Malijci (přes 300), Nigerijci (na 270 obětí), Egypťané (skoro 200), Bangladéšané (asi 130), Indonésané (130), Indové (110) či Kamerunci (100).
V reakci na tragédii některé země vyzvaly, aby organizace pouti přešla na mezinárodní instituce, protože Saúdská Arábie nedokáže poutníkům zajistit bezpečnost. Ta to ale odmítla.
Britský analytik Keith Still z Manchesterské metropolitní univerzity k tomu řekl: „Lidé neumírali, protože panikařili. Oni panikařili, protože umírali“.
