Úterý 27. října 2020svátek má Šarlota, Zoja, Zoe 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Mekka se uprostřed pandemie znovu otevře tisícům muslimů. Před pěti lety tam došlo k obrovské tragédii

Prázdné okolí Káby v Mekce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prázdné okolí Káby v Mekce. | foto: Reuters

Rijád/Praha Od 4. října za omezených podmínek budou poutníci moci přijít do Mekky, kde leží posvátná Kába, informoval Rijád. Kapacita Velké mešity bude z počátku omezena na 6000 lidí za den, ti si navíc budou muset rezervovat svou návštěvu předem. Během první fáze znovuotevírání navíc půjde jen o saúdskoarabské muslimy.

V březnu přijala nejsvětější místa muslimské víry drastická opatření. Kromě uzavření mešit v Mekce a Medině se pozastavily i náboženské poutě, přičemž ta větší - Hadždž - je součástí pěti pilířů islámu. Král Saúdské Arábie Salmán tehdy uvedl, že království přijme opatření k omezení šíření koronaviru a vyzval občany, aby čelili pandemii společně. Nyní saudskoarabská média informují o tom, že na počátku října bude za určitých restrikcí možné provést alespoň menší z posvátných poutí - Umra, píše agentura AP.

Kába v předchozích letech (vlevo) a v roce 2020 (vpravo).

Kába v předchozích letech (vlevo) a v roce 2020 (vpravo).

Návštěvníci mešity Al-Masdžid al-Harám si budou muset požádat o rezervaci skrze internetovou aplikaci, pokud budou chtít vykonat menší náboženskou pouť. Má se tak zajistit, že nedojde k přeplnění a že budou dodržovány zásady distancování se. Umra je specifická tím, že za standardních podmínek může být vykonána v kteroukoli roční dobu. Druhá fáze otevírání bude následně spuštěna 18. října a kapacita se rozšíří na 15 tisíc poutníků denně a 40 tisíc lidí v modlitbách na základě přidělených časů prostřednictvím aplikace. Navíc půjde pouze o krajany, muslimové mimo Saúdskou Arábii budou dle ministerstva vnitra moci znovu začít cestovat z náboženských důvodů do Mekky nejdříve od listopadu.

Hadždž 2020

Roušky a rozestupy musí všichni dodržovat.
Roušky a rozestupy jsou povinné pro všechny.

Nemožnost vykonat pouť pro cizince je známá již z července, kdy se Hadždže - tedy velké cesty do Mekky, kterou by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim - mohli zúčastnit rovněž pouze obyvatelé království. Navíc až poté, co byli testováni na koronavirus a umístěni do karantény. Šlo o první moment, kdy se v moderních dějinách nemohli zúčastnit všichni muslimové.

Místo více než dvou milionů poutníků, které Saúdové každoročně hostí, se jich letos zúčastnilo jen mizivé množství. Termín uskutečnění Hadždže se orientuje dle lunárního kalendáře.

Přestože více jak 34milionová Saúdská Arábie přijala včasná a rozsáhlá opatření k zabránění viru, zaznamenala více než 330 tisíc případů nákazy a více než 4500 úmrtí.

Pět let stará tragédie

Nejhorší katastrofa při muslimské pouti do Mekky v historii se udála před pěti lety, 24. září 2015. Počet obětí tlačenice na jedné křižovatce se odhaduje na více než 2400, oficiální počet uváděný saúdskoarabskými úřady se zastavil na čísle 769, Rijád od té doby počty zemřelých již neupřesnil. Po pěti letech také nejsou známy výsledky vyšetřování neštěstí, ani přesný důvod katastrofy. Při neštěstí zahynulo nejvíce poutníků z Íránu, Mali a Nigérie.

V úterý začnou obřady pouti do Mekky, jíž se má aspoň jednou za život zúčastnit...

Pouť do Mekky 2015.

Neštěstí se tehdy událo během různých konfliktů v muslimském světě (války v Sýrii, Iráku, Jemenu či Libyi) a za nejvyšších teplot za posledních 20 let v Mekce (údajně bylo až 42 °C). Katastrofa vedla ke zhoršení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který tragédii označil za důkaz „nekompetentnosti“ Saúdů.

K tragédii došlo v údolí Míná, kde leželo obří stanové město. Od Mekky je vzdáleno asi pět kilometrů. Smrtící tlačenice se strhla na křižovatce ulic 204 a 223, odkud poutníci mířili na most Džamarat. Na něm pak vykonávají tzv. rituál kamenování Satana.

Vše začalo asi v devět hodin ráno místního času. „Šli jsme k mostu Džamarat, když se poutníci najednou zastavili. Do několika minut se vytvořily vlny, jak lidé zezadu tlačili na ty vpředu. Propukla děsivá tlačenice, ženy hlasitě křičely, staří lidé padali na zem,“ popsal situaci jeden z poutníků.

Podle údajů saúdskoarabského statistického úřadu se pouti v roce 2014 do Mekky...

„Lidé šplhali na hlavy druhých, aby se dostali do bezpečí. Někteří provolávali Alláhovo jméno, jiní včetně dětí a kojenců plakali. Poutníci padali na zem a prosili o pomoc, ale tu jim nikdo neposkytl. Zdálo se, že každý je tam jen sám za sebe,“ přiblížil neštěstí další svědek.

Neštěstí se nepodařilo zabránit, ačkoli se podobné případy v minulosti již udály a ačkoli země investuje do bezpečnostních opatření značné sumy. Již v červenci 1990 zahynulo v tunelu v údolí Miná 1426 poutníků, kteří byli ušlapáni ve zmatku, jenž vznikl po výpadku ventilace. Dalších asi 700 lidí nepřežilo tlačenice v letech 1991-2005 (například 364 lidí bylo ušlapáno při podobné tragédii 12. ledna 2006).

Od té doby začala Saúdská Arábie zlepšovat infrastrukturu města a cest. Za více než 60 miliard dolarů zvětšila prostranství u Velké mešity, pořídila na 150 000 stálých nehořlavých stanů, které jsou vybaveny klimatizací, vybudovala širší přístupové cesty, instalovala na 5000 kamer na různé cesty či dvojnásobně rozšířila kilometr dlouhý most Džamarat, z něhož poutníci vrhají oblázky.

Příčiny tragédie nejsou ani po pěti letech známy, místní ministerstvo vnitra se kloní k tomu, že se jedna ze skupin nedržela pokynů a vyrazila mimo stanovený harmonogram. Jiní uváděli, že možnou příčinou bylo uzavření východní části ulice 2006, což donutilo poutníky se vtlačit na ulici 223, kde se střetli s davem z ulice 204. Podíl na katastrofě mohla mít prý i únava poutníků z již zmíněných vysokých teplot.

Pouť začíná obcházením svatyně Kaby v Mekce a vrcholí dlením na pahorku Arafát,...

Pouť do Mekky 2015.

Podle odhadů tvoří největší skupinu mrtvých Íránci (přes 460), které následují Malijci (přes 300), Nigerijci (na 270 obětí), Egypťané (skoro 200), Bangladéšané (asi 130), Indonésané (130), Indové (110) či Kamerunci (100).

V reakci na tragédii některé země vyzvaly, aby organizace pouti přešla na mezinárodní instituce, protože Saúdská Arábie nedokáže poutníkům zajistit bezpečnost. Ta to ale odmítla.

Britský analytik Keith Still z Manchesterské metropolitní univerzity k tomu řekl: „Lidé neumírali, protože panikařili. Oni panikařili, protože umírali“.

,

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...