„Požádal jsem ministra zahraničí Pompea, aby se detailně podíval na zabavování a vyvlastňování půdy a farem v Jihoafrické republice a na rozsáhlé zabíjení farmářů. Jihoafrická vláda nyní zabavuje půdu bílým farmářům,“ napsal v noci na středu prezident Donald Trump na Twitteru.
I have asked Secretary of State @SecPompeo to closely study the South Africa land and farm seizures and expropriations and the large scale killing of farmers. “South African Government is now seizing land from white farmers.” @TuckerCarlson @FoxNews
Jeho tweet následoval poté, co televize Fox News zveřejnila reportáž právě o vyvlastňování půdy v JAR, ve které se hovoří o zabavování pozemků bez jakéhokoli odškodného pouze kvůli barvě pleti.
Podle agentury Reuters si okamžitě jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval amerického velvyslance, aby mu podal vysvětlení tweetu Donalda Trumpa ohledně reformy a zabíjení farmářů. Ramaphosova mluvčí nejprve odmítla celou záležitost komentovat. Následně uvedla, že celou záležitost bude prezidentova kancelář řešit prostřednictvím diplomatických kanálů.
JAR chce vyvlastnit až třetinu půdy bělošských velkofarmářů. Bez jakékoliv náhrady |
„Jihoafrická republika naprosto odmítá tento zúžený pohled, který má za cíl jen rozdělit náš národ a připomíná nám naši koloniální minulost,“ reagovala na twitteru jihoafrická vláda. Ministryně komunikací poté vyjádřila přesvědčení, že tweet nenaruší vztahy mezi Jihoafrickou republikou a Spojenými státy. Americká diplomacie zatím na vývoj situace nereagovala.
Trump zmínil i otázku rozsáhlého vraždění bílých farmářů. Ačkoliv bylo za poslední dva roky zabito 47 farmářů, jde podle statistik asociace AgriSA, která sdružuje stovky zaměstnanců v zemědělství napříč JAR, o nejnižší počet úmrtí za posledních dvacet let.
Násilné útoky na farmáře měly svůj vrchol v roce 1998, kdy zemřelo 153 zemědělců. Mezi 80 a stem jich zemřelo každý rok mezi lety 2003 až 2011. Přibližně dalších 60 zahynulo v roce 2016.
Běloši vlastní 72 % půdy
Rozdělení půdy v Jihoafrické republice dělí celou společnost. Bílí farmáři totiž vlastní 72 % veškerých pozemků, přestože běloši tvoří pouhých 8 % procent populace čítající 56 milionů lidí. Jde o pozůstatek politiky apartheidu, systému rasové segregace obyvatelstva, který skončil v roce 1994.
Od té doby se jihoafrická vláda snažila zajistit systém výkupu pozemků od bílých farmářů a jejich redistribuci černému obyvatelstvu na základě modelu „svolný prodat, svolný koupit“. Ten však skončil s nástupem vlády Ramaphosy a hrozí, že farmy budou vyvlastněny.
„Je nutné, abychom se postavili nespravedlnostem minulosti, přiznali si naše slabiny a chyby a nalezli cestu ke spravedlivé budoucnosti,“ uvedl minulý týden jihoafrický prezident v prohlášení k národu. „Je potřeba napravit chyby minulosti.“
Vyvlastnění půdy prosadila vládnoucí strana ANC jako jeden z vládních prostředků na zlepšení zaměstnanosti v roce 2016. Pozemky lze získat vykoupením od vlastníků, nebo i bez náhrady případě, že se jedná o veřejný zájem. Tento bod však v ústavě doposud není jasně specifikovaný.
