Donald Trump na tiskové konferenci prohlásil, že Severoatlantická aliance je významnou obrannou aliancí, její členské státy ale musí spravedlivě přispívat na společnou obranu. Řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz, poznamenal šéf Bílého domu. Je to podle něj nefér vůči Spojeným státům, které tak na svých bedrech nesou velkou část zodpovědnosti za společnou obranu.
NATO: Očekáváme, že Turecko své problémy s Rakouskem vyřeší rychle |
Trump ve své prezidentské kampani již dříve důležitost NATO zpochybnil. Podle dohody by alianční státy měly odvádět na obranu dvě procenta HDP, což ale většina zemí včetně Německa či Česka nečiní.
„Jsem ráda za potvrzení role NATO,“ řekla na tiskové konferenci Merkelová, podle níž to má pro Německo velký význam. I spolková republika, která nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP, bude podle ní své výdaje zvyšovat. Zároveň německá kancléřka uvedla, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů. Patří k nim i rozvojová pomoc nebo podpora misím směrujícím ke stabilizaci zemí v Africe.
Kauza odposlechů
Donald Trump se vyjádřil i k údajným ospodlechům. Na otázku, zda byl sledován Obamou, odvětil se zjevným odkazem na dřívější zprávy o údajném odposlouchávání mobilního telefonu německé kancléřky americkými tajnými službami: „Pokud jde o bývalou administrativu, máme alespoň něco společného, možná,“ poznamenal Trump k pobavení novinářů.
Na jedné straně tak narážel na své tvrzení, že Obama nařídil jeho sledování či odposlechy uvnitř Trump Tower v New Yorku, kde před svým zvolením prezidentem Trump žil. Na druhé straně připomínal špionážní aféru, která v Německu vypukla v létě 2013, poté co někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky americké tajné služby NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané monitorovali i telefonickou komunikaci vrcholných evropských politiků, včetně Merkelové.
Americký prezident se vyjádřil i ke slovům svého mluvčího Seana Spicera, který nedávno na tiskové konferenci citoval komentátora televize Fox News Andrewa Napolitana, podle něhož se do sledování Trumpa zapojily britské tajné služby. Londýn takové nařčení důrazně odmítl a požadoval, aby jej členové americké administrativy neopakovali. Trump v pátek tvrdil, že jeho administrativa chybu neučinila. „My jsme nic neřekli. Všechno co jsme udělali, bylo, že jsme citovali talentovaného právníka,“ uvedl.
Poznamenal také, že jen velmi zřídka lituje tweetů, které napíše. „Můžu tím obejít média, když neříkají pravdu, takže to mám rád,“ řekl. Právě obvinění, že ho Obama nechal sledovat, bylo jedním z těch, které Trump zveřejnil pomocí tweetu. Obama to jasně odmítl a řada republikánů připouští, že neexistují informace, které by něco takového naznačovaly.
Trump v minulosti Merkelovou kritizoval také kvůli jejímu vstřícnému přístupu vůči uprchlíkům a opakovaně upozorňoval na riziko, které s sebou otevření hranic běžencům přináší. V této souvislosti připomínal teroristické útoky v Německu, ve Francii či v Belgii.„Přistěhovalectví je výsada, nikoli právo. A bezpečnost našich obyvatel musí mít vždycky přednost, o tom se nediskutuje,“ řekl na tiskové konferenci.
Lepší mluvit spolu než o sobě
„Je mnohem lepší mluvit spolu než mluvit o sobě,“ řekla kancléřka o návštěvě Bílého domu. Její cestu do Spojených států doprovázely komentáře médií o tom, že jednání kvůli vzájemným rozporům nebudou snadná. „Někdy je samozřejmě namáhavé dosáhnout kompromisu, k tomu nás ale zvolili,“ sdělila.
Merkelová po schůzce uvedla, že oba státníci zastávali zájmy svých zemí. Zároveň si pochvalovala atmosféru jednání, v níž se podle ní oba snažili hledat kompromisy dobré pro Německo i pro USA. V jednáních budou v dalších týdnech a měsících pokračovat experti obou zemí. Do případných dohod by ale podle ní musela být zapojená také Evropská unie. Čistě bilaterální obchodní dohodu s USA Merkelová nechce, na rozdíl od Trumpa, který takový model upřednostňuje.
Při svém projevu se Merkelová dotkla také Ruska a Ukrajiny. Vyjádřila naději na možnost zlepšení vztahů s Ruskem, nejdříve ale musí být učiněn pokrok v mírovém procesu na východní Ukrajině. „Jde o bezpečnější a suverénní Ukrajinu na jedné straně, ale také o možnost opět zlepšit vztahy s Ruskem, pokud se tamní problémy vyřeší,“ řekla Merkelová. Dodala, že takzvaný minský mírový proces je pro to dobrým základem, ačkoli dosud nebylo dosaženo významného pokroku.
Trump Merkelové před novináři odmítl podat ruku
Schůzka se měla konat již v úterý, cestu ale kancléřka kvůli špatnému počasí na východě USA odložila. Trump přivítal Merkelovou u vstupu do prezidentské rezidence. Poté, co vystoupila z vozu, se oba společně vyfotografovali. Německá zpravodajská televize n-tv, která příjezd Merkelové živě přenášela, poznamenala, že prezident i kancléřka mají očividně dobrou náladu.
Silná sněhová bouře přemohla státníky. Merkelová odložila cestu za Trumpem |
Merkelová o přijetí v Bílém domě prohlásila, že ji potěšilo přátelské a srdečné uvítání. Přestože Trump Merkelovou přivítal podáním ruky, před fotografy toto gesto znovu zopakovat odmítl. Poté, co se ho Merkelová na popud fotografů zeptala, jestli by si „chtěl potřást rukama“, zůstal sedět s rukama složenýma a hleděl místo na svého hosta před sebe, informoval deník The Independent. Trump poté při focení zavtipkoval. „Pošlete, prosím, do Německa pěkné snímky,“ obrátil se na fotografy.
První osobní schůzka vůdců USA a Německa byla ostře sledovaná zejména kvůli vzájemným sporům. Agentura AP tento měsíc s odvoláním na nejmenované představitele Bílého domu napsala, že hlavním cílem schůzky Trumpa a Merkelové bude navázání osobních vztahů. Vazby Merkelové s předchozím prezidentem Barackem Obamou byly označovány jako přátelské.
Trump si už před vstupem do úřadu dal za cíl narovnat výrazně zápornou obchodní bilanci Spojených států se zeměmi jako je Čína, Mexiko či právě Německo. Nevylučuje přitom použití cel a dalších prostředků, aby toho dosáhl, což ostatní země zneklidňuje.