„Za vlády AKP se situace žen k lepšímu nezměnila. Veřejné projevy politiků a prohlášení postrádající genderovou vyváženost jen povzbuzují k útlaku žen ve společnosti,“ říká aktivistka Cigdem Özelçiová z organizace Uvercinka, která bojuje za práva žen ve východotureckém Gaziantepu.
Nepatřičný ženský smích
Žena nemá tlachat ani se nahlas smát, prohlásil turecký politik |
Ženské téma se v souvislosti s vládou premiéra a později prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana objevuje stále častěji. Loni například vyvolal poprask a celosvětový mediální ohlas vicepremiér a jeden ze zakladatelů AKP Bulent Arinc, když ženy vyzval, aby se na veřejnosti hlasitě nesmály. Kromě ostudy ale svým prohlášením vyvolal pravý opak – stovky Turkyní reagovaly tím, že vystavovaly své rozesmáté selfie na sociálních sítích.
Letos v zimě zase zástupkyně jedné ze středních škol v regionu Antalya vyzvala k vytvoření chlapeckých týmů, které by na škole měly za úkol sledovat dívky nosící krátké sukně tak, aby se cítily obtěžovány. Nápad se dostal i na jednání učitelské rady a celou záležitost nakonec řešilo ministerstvo školství. Konzervativní pedagožka poté musela změnit školu.
Zatímco Arincova slova nebo školní aféra vyvolaly v zemi spíše pobavení, letos v únoru zažilo Turecko otřesný případ vraždy, jež vyvolala šok a následné masové protesty v řadě měst. Dvacetiletá studentka Özgecan Aslanová z Mersinu na jihu země se stala obětí pokusu o znásilnění. Když se bránila, pachatel ji ubodal, tělo poté pohodil do říčního koryta a zapálil. Když policie o den později nalezla dívčino tělo, vyšly do ulic desítky tisíc lidí a nešťastné příbuzné přijely osobně utěšovat i dvě Erdoganovy dcery.
Özgecan Aslan cinayetinin ilk duruşması 12 Haziran’da
http://t.co/WHo6LtVPVM pic.twitter.com/3Frf6s46II
— imc tv (@imc_televizyonu) 16. Duben 2015Nepřítelem je vlastní kultura
„Vypadalo to, jako by se Turci sjednotili proti společnému nepříteli. Ve skutečnosti ale tím nepřítelem byla jejich vlastní kultura,“ napsal Burak Bekdil, komentátor listu Hürriyet, s odvoláním na konzervativní tradice, podle nichž jsou v pořádku takzvané vraždy ze cti a jejich ututlávání, problémem je ale například situace, kdy si muž vezme náušnice.
Odvážné Íránky touží po svobodě. Na Facebooku bojují za vítr ve vlasech |
Protesty proběhly po vraždě Aslanové i v Gaziantepu: „Zúčastnili se jich hlavně studenti a ženské organizace. První a druhý den se sešly dvě stovky lidí, pak už nás rychle ubývalo,“ vzpomíná aktivistka Özelçiová a připomíná, že vrah studentky zatím nebyl odsouzen. „Vrahové bývají často brzy propuštěni, třeba po dvou nebo třech letech. Média se o vraždy a domácí násilí nestarají a pachatele obvykle vykreslují jako muže, kteří zažívají mentální krizi. Problematické jsou podle nich naopak ženy, které nosí minisukně, smějí se nahlas a jinak provokují,“ dodává aktivistka.
Rozhořčení veřejnosti ale nesdílely některé známé osobnosti. Například blogerka Cemile Bayraktarová, která píše do deníku Yeni Safak (list blízký AKP), tři dny po vraždě tweetovala: „Muslimská země, znásilnění... zkuste nebýt oportunisty, v USA znásilní ženu každé dvě minuty. Tak mlčte.“ Její tweet vyvolal stovky rozhořčených reakcí. Ve stejný den se ozval i Nihat Dogan, známá televizní hvězda. Dogan napsal, že ženy nosící minisukně nemají právo dělat povyk, když je obtěžují „zvrhlíci, kteří ztratili morálku kvůli sekulárnímu systému“. Výsledkem Doganova výlevu bylo vypovězení několika profesionálních smluv a propírání na sociálních sítích. Snad vůbec poprvé se lidí, kteří vinu za zločin „házeli“ na oběť, nikdo nezastal – vraždu totiž odsoudil i prezident Erdogan, který prohlásil, že se taková věc mohla stát „kterékoliv z našich dcer“.
Jsi žena, zemři! V Afghánistánu hrozí policistkám smrt |
Znepokojení sekulární veřejnosti a ženských organizací ale vyvolává i vládní politika, jež se snaží vytlačit ženy z ekonomického a sociálního života a nechat je jen doma, kde se mají starat o děti. Dělá se to chytře – pomocí peněžních stimulů. Jak nedávno informoval server al-Monitor, vláda premiéra Ahmeta Davutoglua nabízí finanční výhody dívkám, které se vdají už během studia. K tomu je už loni ve svém projevu vyzval Erdogan: „Neodkládejte sňatky. Rozhodněte se rychle a vdejte se už během studia nebo ihned po jeho ukončení...“
Studentský sňatek se vyplatí
Krátce poté nabídlo ministerstvo pro rodinu a sociální politiku prémii 10 000 tureckých lir (asi 100 tisíc korun) párům, které se brzy vezmou. Studující manželé také nebudou muset splácet půjčky na studium a stát jim odpustí i platbu za ubytování na kolejích. Za prvních pár měsíců od této nabídky se vzalo už tři tisíce párů.
Zbyly nám jen ženiny šperky. Syřané v Turecku rozjeli nový byznys |
Premiér Davutoglu navíc nabídl mladým párům další peníze, které jim stát přidá na spořicí konto. Když se mladému páru narodí dítě, může si pro něj otevřít bankovní konto a v den, kdy dítě dosáhne plnoletosti, přidá vláda dalších 15 procent z naspořené částky. Premiér také oznámil, že ženy mohou po porodu pracovat na čtyři hodiny denně za plnou mzdu po dobu minimálně roku. Pokud tedy žena porodí tři děti, může s poloviční pracovní dobou brát plný plat tři až čtyři roky. Cena za ženskou práci tak rapidně vzroste a jen málokterá firma si bude moci dovolit ženy zaměstnávat.
„S tím zákonem nesouhlasíme, vláda sice myslí na rodinu, ale ne na ženy. Chtějí, aby ženy jen seděly doma, pracovat mohou jen na nekvalifikovaných místech, například v textilkách, kde tráví dlouhé hodiny za minimální mzdu,“ říká Özelçiová, jejíž dobrovolnická organizace právě dokončila integrační kurz pro kurdské ženy a podobný projekt chystá is uprchlicemi ze sousední Sýrie.
„Tady v provincii Gaziantep jsou někdy paradoxně v lepší si tuaci ženy žijící na venkově. Ženy, které pracují ve zdejších textilkách, dřou deset hodin denně, ani pak nemají čas na děti. Žijí tak sice ve městě, na jeho výhody ale nedosáhnou. Vláda by měla dát ženám šanci najít si dobrou práci a kvalifikaci,“ uzavírá Cigdem Özelçiová.
