„Evet“, nebo „Hayir“, tedy ano, nebo ne? Celkem 55 milionů Turků rozhodne v neděli v ústavním referendu o zavedení prezidentského systému v zemi.
MACHÁČEK: NATO, Turecko a demokracie |
Změny prosazuje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan a vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Díky nim by prezident napříště předsedal vládě, mohl řídit zemi pomocí dekretů a měl by i rozhodující slovo při jmenování soudců. Prezidentské a parlamentní volby by se navíc konaly současně. Vedle AKP podporuje posílení prezidenta i vedení nacionalistické strany MHP.
Jako další důvod vládní tábor uvádí, že dosavadní základní zákon pochází ještě z dob, kdy Turecku vládla armáda, a je tudíž překonán.
Naopak kritici úprav, kteří pocházejí hlavně z řad opozičních stran, poukazují na to, že změny, které se dotknou osmnácti z celkového počtu 177 článků ústavy, povedou k oslabení parlamentní kontroly vlády a Turecko bude mít nakročeno k diktatuře. Obávají se navíc, že Erdoganova AKP by mohla dostat do rukou nástroj na likvidaci dosavadního světského charakteru státu.
  |
Poslední průzkumy zveřejněné před hlasováním naznačovaly, že výsledek bude těsný. Odpůrcům změn ale nahrává předpoklad, že ne všichni oponenti prezidentského systému jsou ochotni se ke svým postojům otevřeně přiznat a mohou tak učinit až ve volební místnosti.
Vládní strana AKP vyhlásila referendum poté, co ztroskotaly její snahy získat v parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinu, která by stačila na přijetí nové ústavy.
Plebiscitu předcházela i cílená předvolební kampaň mezi příslušníky tureckých komunit v zahraničí. Na řadu z nich, jako do Německa, Švýcarska nebo Nizozemska, přijeli i členové vlády, aby prezidentský systém podpořili.
To vyvolalo i ostré diplomatické spory. Například nizozemská vláda zakázala v březnu vystoupení tureckých politiků v zemi a nechala vyhostit ministryni pro rodinné záležitosti Fatmu Betül Sayan Kayaovou a za dramatických okolností ji eskortovala na hranici s Německem.
V případě neúspěchu v nedělním hlasování je pravděpodobné, že se Erdogan a jeho strana pokusí co nejrychleji vyvolat předčasné parlamentní volby s cílem dosáhnout v nich dvoutřetinové ústavní většiny, jež by dovolila původní návrhy schválit.
Poničil jim města, zatknul politiky, teď chce Erdogan od Kurdů podporu. A může ji dostat |
To by bylo s největší pravděpodobností doprovázeno zintenzivněním represí hlavně vůči politikům opozičních stran, jako například prokurdské Lidově demokratické strany (HDP).
Pod záminkou boje proti terorismu by zřejmě zesílila i vojenská kampaň proti Kurdům na jihovýchodě země, což by mohlo vyvolat atmosféru nahrávající obavám z chaosu v zemi.
AKP se chce zbavit „spolujezdce“
Změna současného parlamentního systému na prezidentský je dlouhodobým cílem vládní AKP i jejího zakladatele Erdogana.
Místopředseda strany Mustafa Sentop nedávno přirovnal v rozhovoru se zahraničními novináři Turecko k autu, kde sedí vedle řidiče již mnoho desítek let na místě spolujezdce armáda, což mají ústavní změny odstranit.
Policie v Istanbulu zatkla 41 cizinců. Měli plánovat ‚velký‘ teroristický útok |
Sám Erdogan usiluje o posílení prezidentských pravomocí od roku 2014, kdy opustil úřad premiéra a nechal se zvolit do čela státu. Svým stoupencům slibuje, že silný prezident dokáže nastartovat „znovuzrození“ země, již čeká „velká budoucnost“.
V kampani označoval odpůrce reforem jako „teroristy“ nebo „pučisty“, a to v narážce na neúspěšný pokus o státní převrat z července loňského roku.
Pokud by voliči změny podpořili, většina z nich by začala platit okamžitě. První společné volby prezidenta a parlamentu by se pak konaly až v listopadu 2019, kdy by vypršel stávající mandát prezidenta Erdogana.
Pokud by pak byl opět zvolen do čela státu, bylo by to považováno za jeho první období, a mohl by proto po pěti letech usilovat o znovuzvolení.
