Komunisté poslali nástřel své předlohy do dolní komory parlamentu letos v lednu. Její těžiště spočívá ve dvou bodech: politický přeběhlík by měl přijít o své křeslo poslance či senátora, funkci by pak měl automaticky složit i zákonodárce odsouzený za úmyslný trestný čin. KSČM prý k návrhu donutila praxe posledních let, kdy řada politiků ve sněmovně převlékla stranické dresy, ale ve svém křesle setrvala.
‚Necítím se jako přeběhlík, mandátu se nevzdám,‘ říká ‚rebel‘ z TOP09 |
„Mandát poslance je svázaný s politickým programem, za který ten člověk kandidoval. Volbu vnímáme jako udělení plné moci občanem. A představte si, že byste udělil plnou moc advokátovi a ten by ji zneužil. Proto to v případě poslance považujeme za zneužití plné moci, kterou mu udělil občan ve volbách,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz podstatu návrhu předseda KSČM Vojtěch Filip, vedle nějž jsou pod předlohou podepsaní jeho straničtí kolegové Stanislav Grospič nebo Zdeněk Ondráček.
Zcela z odlišného úhlu nahlíží na zmíněnou problematiku stávající kabinet premiéra Andreje Babiše. Předlohu KSČM shodil ze stolu. Novela je členům vlády proti mysli z toho důvodu, že by brala zákonodárcům možnost naplnit svou funkci svobodně. „Podle Ústavy vykonávají poslanci a senátoři svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy,“ stojí ve stanovisku vlády, které poslanci obdrželi minulý týden.
Pravomocný trest jako stopka kandidatuře
Jako podnětnou sice vnímá vláda novelu v kapitole o zbavení funkce poslance či senátora v případě pravomocného trestu, ale i tuto část by pojednala jinak. V první řadě by podle ní takto potrestaný člověk měl přijít o možnost ucházet se o hlasy voličů. Kabinet také předloze z dílny KSČM vyčítá absenci ustanovení, podle něhož by se novela vztahovala až na nově zvolené poslance.
„Ztotožňuji se s vládním stanoviskem,“ řekl k tomu serveru Lidovky.cz ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Robert Pelikán (ANO). Šéfa komunistů postoj kabinetu rozladil, argumenty o neústavnosti jsou prý liché. „To nemůžou myslet vážně, to by se musel (ministr Robert) Pelikán stydět a vrátit diplom,“ kontroval Filip s narážkou na to, že šéf spravedlnosti je vystudovaný právník s advokátními zkouškami.
  |
Nicméně s postojem vlády souzní i jeden z nejrespektovanějších odborníků na ústavní právo u nás, profesor z pražské právnické fakulty Jan Kysela. Upozorňuje totiž, že nejvyšší tuzemský zákon není konstruovaný tak, aby jednání poslance absolutně podřídil stranické disciplíně. Naopak pro zákonodárce předpokládá svobodné rozhodování.
Přeběhlíci přicházeli o křeslo za první republiky
„Naše ústava je založena na tom, že mandát je volný. Voliči ho tedy dávají poslanci k tomu, aby ho vykonával podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ve prospěch všeho lidu. Kdyby se učinil výkon mandátu závislý na tom, že je s poslancem či senátorem strana zadobře, nebo není zadobře, tak je to v rozporu s koncepcí ústavy,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Kysela, podle kterého tuto zásadu ctí v celé Evropě.
Političtí přeběhlíci Ústava zná v současnosti šest způsobů, jak může zákonodárce přijít o mandát. Jsou jimi například odepření slibu při ustavující schůzi jeho komory, v případě poslance rozpuštění sněmovny nebo vzdáním se křesla. |
Na druhou stranu historie praxi navrhovanou komunisty pamatuje. V období první československé republiky skutečně zákonodárci přicházeli o mandát, když opustili svůj klub. Podle Kysely to však vedlo k zatuhnutí politického systému, jenž byl v tomto ohledu protiústavní. „Právě proto, že jsme měli za první republiky neblahé zkušenosti, tak je současná ústava proti tomu chráněna,“ poznamenal.
Vládní políček komunistické novele je především symbolický, poslanci se ji i přes kabinetní nesouhlas budou zabývat. Postoj vlády je spíše signálem, jak by se k novele mohli postavit poslanci za vládní ANO, kteří tvoří nejsilnější poslanecký klub. S obdobným návrhem přišli komunisté už v minulém volebním období, ale neprotlačili ho až do posledního čtení. V tomto období by na něj mohlo dojít.
