Účast ve volbách byla jako tradičně ve Švédsku vysoká, k volebním urnám přišlo 84,4 % oprávněných voličů. Doposud byly sečteny hlasy v 99,8 % okrsků. Započítat ale zbývá také zhruba 200 000 hlasů Švédů žijících v zahraničí, což se stane ve středu. Jejich hlasy by mohly výsledek ještě změnit. Švédský tisk připomíná, že v minulosti švédští voliči v zahraničí volili převážně strany středopravého bloku.
Švédsko Švédům? Vítězství protimigrantské strany by bylo překvapením, míní politolog |
„Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít,“ komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson. „Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona,“ dodal.
Kristersson, předseda Umírněné koaliční strany a kandidát středopravé aliance na premiéra, ovšem zopakoval: „Během celé kampaně jsme se vyjadřovali jasně: (Středopravá) aliance nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude formování vlády projednávat.“ Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.
Kristersson zároveň vyzval premiéra Stefana Löfvena k rezignaci, ten to ale odmítl. „Máme dva týdny, než zasedne parlament. Budu v klidu pokračovat v práci jako premiér, respektovat voliče a švédský volební systém,“ řekl Löfven, jehož Švédská sociálnědemokratická dělnická strana získala ve volebním klání 28,4 procenta hlasů, což je nejvíc ze všech jednotlivých stran.
Opozici vyzval premiér k jednání o spolupráci. „Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky,“ reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se stranou Zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok. Löfven podotkl, že volby se rovnají „pohřbu politiky bloků“, a apeloval na „morální odpovědnost“ středopravé aliance.
  |
V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitější roli téma migrace. Ta je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5milionovém Švédsku požádalo o azyl 163 000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Napětí, které ve švédské společnosti vyvolala migrační vlna, využila strana Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa. Strana pod mladým vůdcem Åkessonem v posledních letech zmírnila rétoriku, požaduje ale nadále razantní opatření vedoucí k zastavení přílivu migrantů do Švédska. Předvolební průzkumy předpovídaly, že strana získá zhruba pětinu hlasů švédských voličů, nakonec to bylo 17,6 %. I to je ale podstatně víc ve srovnání s necelými 13 % v předchozích volbách.
Švédská koruna po volbách posílila vůči euru a dolaru.
