„Dříve bývaly typické louky plné modrásků. Pamatuji, že se motýly jen hemžily. Dnes je najdeme možná na Šumavě a v horách,“ řekl LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sucho vyhání z Česka i další živočichy. Na úbytek upozorňuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Nárůstem teploty a ubýváním srážek jsou podle materiálu nejvíce ohroženy horské oblasti, ale také jižní Morava.
Už teď se kvůli suchu stěhují někteří ptáci. „Negativně se změna klimatu odráží například na populacích čejky chocholaté nebo vodouše rudonohého, což jsou bahňáci vázaní na vlhká místa v zemědělské krajině. Dlouhá období sucha, především v jarním období, je připravují o vhodná hnízdiště,“ napsala mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková. Globální oteplování podle ní přináší pro ptačí populace další důsledky: změny migračního chování, načasování hnízdění, přesouvání do severnějších poloh a vyšších nadmořských výšek. Tyto změny jsou pomalé, postupné a nenápadné.
  |
Úbytek některých drobnějších živočichů má z širšího pohledu negativní vliv i na další druhy. „Proměny teploty a množství vody mohou vést ke změně společenstev vodních rostlin a bezobratlých, kteří tvoří základ potravinového řetězce,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Z vysychajících řek mizí ryby, které jsou zdrojem potravy pro vydry. I ty se tudíž stěhují pryč.
O důsledcích pro vydry dnes vědci zatím spekulují. Potvrzují však, že v budoucnu budou mizet. Už teď je totiž na určitých místech patrný úbytek populace některých ryb. Týká se to například chráněné střevle potoční, která sídlí v horních úsecích menších toků, jež jsou náchylné k vysychání.
Problém se aktuálně týká také perlorodky říční. „Během velkého sucha se musely populace perlorodky přenášet z potoků na Ašsku do vhodnějších podmínek. V Německu jim pouštěli do potoka pitnou vodu,“ sdělil LN Petr Pařil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pařil se svými kolegy čtyři roky zkoumal, jak se v důsledku sucha mění osídlení vodním hmyzem a dalšími bezobratlými ve vybraných potocích a říčkách.
Nepomáhají ani lidé. Ti mají například vliv na úbytek původních raků. „V dobré víře a z obavy před tím, že by mohli raci zahynout kvůli nedostatku vody, je přenášejí do jiných povodí. Často ale nepoznají, že jde o invazní druhy severoamerických populací, které přenášejí račí mor. A ten je pro původní druhy smrtelný,“ vysvětluje Pařil.
Nový domov nenajdou
„Nejvíce ohroženy jsou samozřejmě druhy, které mají specifické nároky na prostředí a jsou vázané na stanoviště, která se vlivem klimatické změny budou výrazně měnit či dokonce zanikat,“ doplňuje Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Konkrétním příkladem je tetřev hlušec, tetřívci a druhy, které jsou vázané například na vlhké louky. Těmi jsou v úvodu zmiňovaní motýli – modrásek očkovaný, bahenní nebo hořcový.
Životní prostředí se loni nezhoršilo, řadu potíží způsobilo sucho |
Výsledky mapování motýlů, za kterými stojí Entomologický ústav Akademie věd, ukazují, že z celkového počtu 161 druhů denních motýlů uváděných v České republice je 18 považováno za vyhynulé nebo nezvěstné. Dalším šestnácti druhům bezprostřední vyhubení hrozí. V různém stupni ohrožení je pak 73 druhů.
„Problém se netýká jen horských oblastí a druhů, ale prakticky všech vzácných druhů živočichů a izolovaných populací. Pokud změny povedou k zániku podmínek pro druh na jednom místě, tak při izolovaném výskytu samozřejmě hrozí, že nebude schopen najít nově vhodné podmínky ani v případě, že někde vzniknou,“ upozorňuje Pospíšilová.
Druhy, které jsou mezi jarem a létem vázané na periodické tůně, jsou například někteří korýši.
„Neskutečně rychle ubývá biotopů pro určité druhy, vedle sucha jsou na vině i další faktory. Ale všechno je to důsledek klimatické změny, která postupuje rychleji, než jsme mysleli. Kdysi jsme se domnívali, že se maximálně v televizi podíváme, jak vysychá Afrika, jak tají ledovce v Arktidě, ale ještě naše generace bude reálně řešit problémy České republiky,“ říká ministr Brabec.
Česko se tak teď soustředí na opatření proti suchu, které neohrožuje jen živočichy, dopad má i na zemědělství. Jedním z opatření je zadržování vody v krajině, aby byla vůči výkyvům počasí odolnější. „Tuto schopnost v posledním století kvůli řadě necitlivých zásahů ztrácela. Potoky a řeky byly zaváděny do trubek, jejich břehy opevňovány. Pole byla odvodňována a důležité drobné vodní prvky, jako jsou tůně a mokřady, zanikaly,“ popisuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Řeky a potoky jsme podle ní zkrátili technickou regulací o třetinu. Hustota říční sítě se snížila na polovinu. A zmenšila se i rozloha rybníků. Z 1800 metrů čtverečních na necelou třetinu.
Jedni tam, druzí sem
Změny klimatu mohou mít nicméně i pozitivní dopad, a tak zatímco jedni živočichové odcházejí, druzí si českou krajinu oblíbí. „Tento vývoj se pochopitelně projevuje i v lokálním měřítku. I na jižní Moravě zaznamenáváme pozitivní posuny. Mezi ně patří šíření druhů, které jsme zde dříve zahlédli jen vzácně, příkladem mohou být ptáci – vlha pestrá, dudek chocholatý nebo káně bělochvostá,“ tvrdí mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.
