Amerika má Donalda Trumpa, Filipíny zase svého Rodriga Duterteho. Přinejmenším co do kontroverznosti si ti dva spolu nezadají.
Prostořecí, výstřední, neberou si servítky. Oba bažící po nejvyšším úřadu. Ovšem s tím rozdílem, že druhý z nich se prezidentem už stal. Posledního června se Rodrigo Duterte ujal vedení stomilionové asijské země. Muž, který přitom na převážně katolických Filipínách nešetřil sprostými slovy i na adresu samotného papeže a za největší zlo označil církev. A přesto vyhrál.
Zkorumpovaný novinář si zaslouží zabít, prohlásil nový filipínský prezident |
Jednasedmdesátiletý Duterte se totiž dušoval nesmlouvavě zamést s korupcí a zločinem a zvlášť s drogovou kriminalitou. Od drobných dealerů v ulicích až k narkobaronům a policistům či politikům kryjícím jim záda. Bez slitování, byť za cenu toho, že při tom poteče krev.
Pouliční smrt bez soudu
S nekompromisním tažením proti drogám má bohaté zkušenosti. Za více než dvě dekády, které strávil jako starosta filipínského města Davao, se z někdejší bašty překupníků drog a zločinců všeho druhu stalo jedno z nejbezpečnějších míst nejen v zemi, ale vůbec v regionu.
Podle kritiků však v pozadí nebylo žádné zázračné vymáhání práva, ale guerilly, které dealery a kriminálníky likvidovaly. Bez soudu, jen tak je na ulici zpravidla neznámí útočníci zastřelili.
Sám Duterte připustil, že je kvůli své politice nulové tolerance k drogám dlouhodobě terčem kritiky lidskoprávních organizací. Měnit na tom prý však v žádném případě nic nehodlá, což zopakoval v ostře sledovaném televizním prohlášení před pár dny.
„Nepřestaneme, dokud se poslední narkobaron, poslední překupník a dealer na ulici nevzdají či nebudou za mřížemi – anebo pod zemí, pokud si to tak přejí,“ prohlásil. Duterte už záhy po vítězství v přímé prezidentské volbě počátkem května také avizoval, že chce opětovně zavést trest smrti, zvláště právě v případě drogových deliktů.
Roste obliba pervitinu
S jeho inaugurací jako by se pak rázem přešlo od slov k činům. Dosud sice zůstává trest smrti zrušen. Ulice Filipín ale zachvátila totální válka proti drogám.
J e to jen pár dní, co na titulní stránce filipínských deníků vyšly fotografie údajných drogových dealerů. Mrtvých na ulici, ležících v krvi, s končetinami svázanými páskou a s kartonovými cedulemi popisujícími jejich domnělé zločiny.
„Jsem dealer,“ stojí na jedné takové na snímku, který zachycuje mladou ženu, jak drží v náručí svého mrtvého přítele. Zastřelili ho na ulici neznámí útočníci.
Ona tvrdí, že s drogami neměl nic společného. Byl to prý jen řidič tricyklu, obdoby indických rikš a thajských tuktuků. Duterte a jeho lidé jsou však jiného názoru, což vzkázali přes média.
"Rodrigo Duterte campaigned hard on a no-nonsense approach to crime" You can do better CNN. It's murder. https://t.co/9ToEaPhaHL
— CAPUD (@CAPUD2016) 5. srpna 2016
Nejde přitom o ojedinělý případ. Pouhý měsíc od inaugurace nového prezidenta zabily buď přímo bezpečnostní složky při ra ziích, nebo různé polovojenské jednotky přes 400 takovýchto údajných drogových dealerů (některá média a nevládní organizace ale hovoří takřka o dvojnásobku). Na 5400 dalších skončilo za mřížemi a těžko uvěřitelných bezmála 570 tisíc narkomanů se podle vlády dobrovolně vydalo úřadům.
‚Svět bez drog - dokážeme to‘ je propadák. Co teď? láme si hlavu OSN |
Filipíny, podobně jako i některé další asijské země, uplatňují mimořádně přísné tresty byť jen za malé množství držených drog. Navzdory tomu ostrovní stát zažívá v posledních letech prudký vzestup počtu narkomanů. Na oblibě získává zejména pervitin. Odhady hovoří o bezmála sedmi milionech uživatelů drog.
Duterte nedávno avizoval, že hodlá brzy zveřejnit seznam čítající desítky jmen vládních činitelů, kteří jsou údajně zapleteni do obchodu s drogami. Chce prý ale předtím nechat všechna jména dvakrát prověřit. Jeho kritici nicméně varují, že se země pod jeho vedením vydává s totální válkou na nebezpečnou cestu. Současné krveprolití v ulicích by totiž mohlo být jen začátek.