29. ledna 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman ztratil v pohraničí, dokázal ale zmobilizovat voliče v chudých regionech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 39Diskuse
Modře zabarvený pás okresů, v nichž Jiří Drahoš zvítězil nad Milošem Zemanem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Modře zabarvený pás okresů, v nichž Jiří Drahoš zvítězil nad Milošem Zemanem. | foto: Lidovky.cz

PRAHA Miloši Zemanovi se v letošním druhém kole prezidentské volby podařilo přitáhnout k urnám lidi, kteří se o politiku obvykle příliš nezajímají. V regionech, jež opanoval, převyšovala volební účast první kolo místy až o sedm procentních bodů. A tak současnou hlavu státu nemusela mrzet ani skutečnost, že část svého elektorátu v pohraničí „přepustil“ Jiřímu Drahošovi. Vyplývá to z unikátní podrobné volební mapy.

Stejně jako v úvodním klání prezidentské volby dokázal Miloš Zeman ve druhém kole přitáhnout na svou stranu voliče nejen na vesnicích a v malých městech, ale též ve vybraných částech velkých měst, především pak na sídlištích.

Podle uznávaného sociologa Jana Herzmanna nejde o překvapivý úkaz, nýbrž historicky daný trend, kdy sídliště velkých měst často volila směrem doleva, přičemž Miloš Zeman, coby bývalý dlouholetý předseda ČSSD, je stále vnímám jako převážně levicová osobnost.

Jak hlasovali vaši sousedé

„Současně platí, že levicovost mimo Prahu je trochu jiného typu než levicovost v hlavním městě. Sídliště v Praze jsou levicová ve smyslu, čemu se v Evropě říká moderní levice, zatímco v menších městech podporují tradiční levici,“ vysvětluje Herzmann, proč jsou mimopražská sídliště natolik prozemanovská.


Stávající hlava státu sice v hlavním městě dokázala v prvním kole získat několik volebních obvodů, včetně jednoho z nejrozsáhlejších pražských sídlišt na Jižním městě, v druhém kole ovšem o většinu z nich přišla. A to především proto, že hlasy protizemanovského proudu, které byly před dvěma týdny rozdrobeny mezi další uchazeče, nyní připadly Drahošovi.

V hlavním městě zvítězil Miloš Zeman pouze v několika volebních okrscích.

V hlavním městě zvítězil Miloš Zeman pouze v několika volebních okrscích.

Miloše Zemana naopak volilo tradičně velké množství občanů z pohraničí. Jenže zatímco před pěti lety, kdy v historicky první přímé volby porazil Karla Schwarzenberga, si přivlastnil vesměs všechny tamní regiony, letos musel některé z nich „přenechat“ Jiřímu Drahošovi.

„Tehdy proti Zemanovi stál ministr neoblíbené vlády a člověk, který zejména v pohraničí neudělal nejlepší dojem svými výroky na adresu prezidenta Beneše a Benešových dekretů,“ říká uznávaný sociolog s tím, že Drahoš žádnou takovou chybu neudělal a pohraničí si proti sobě nepopudil.

Jiří Drahoš „přetáhl“ Miloši Zemanovi voliče v pohraničních regionech v Libereckém, Královéhradeckém i Jihočeském kraji.

Jiří Drahoš „přetáhl“ Miloši Zemanovi voliče v pohraničních regionech v Libereckém, Královéhradeckém i Jihočeském kraji.

Zeman zároveň oslaboval ve městech. Drahošovi se jich na svou stranu podařilo dostat více než Schwarzenbergovi v roce 2013. Herzman to připisuje tomu, že městské obyvatelstvo touží po politicích nové generace, zatímco to venkovské chce zůstat u tradice, kterou představuje právě Zeman.

Zeman dostal k volbám „chudé“ nevoliče

Jako klíčový aspekt letošních voleb se ukázalo být, že Miloš Zeman zvládl k druhému kolu hlasování přivést lidi, kteří běžně nevolí a o politiku se příliš nezajímají. Zejména šlo o občany v „chudších“ regionech.

Například v Bohumíně nebo Karviné v Moravskoslezském kraji stoupla volební účast oproti úvodnímu kolu až o sedm procentních bodů, zatímco v Praze nebo Brně „pouze“ o čtyři.

Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby.
Volební štáb Miloše Zemana oslavuje prezidentovo vítězství.

„Kdyby v těchto okresech byla volební účast třeba o patnáct nebo dvacet procent nižší než v Praze, což se někdy stává, tak by Zeman jen těžko vyhrál. Ale jelikož účast v chudších regionech byla menší třeba jen o deset nebo dvanáct procent než, tak tím se redukovala Zemanova prohra v Praze,“ vysvětluje Daniel Prokop z výzkumné agentury Median.

„Zdá, že předvolební atmosféra mezi prvním a druhým kolem dokázala mobilizovat voliče, kteří zvolili jednak sázku na jistotu, a jednak člověka, který, neřekl bych politicky, ideologicky nebo hodnotově, ale typologicky a lidsky, vyhovuje více. Konvenoval jim spíše Miloš Zeman než Jiří Drahoš,“ tvrdí sociolog Daniel Kunštát.

Drahošův pás, který rozdělil Česko

Pomineme-li výjimky, mezi než se řadí Plzeň, Brno a Ústí nad Orlicí, Jiří Drahoš zvítězil pouze v pásu táhnoucím se od Jihočeského kraje, přes střední Čechy, Prahu po kraj Liberecký a Královehradecký. Podle Kunštáta v těchto regionech panuje nižší nezaměstnanost a žijí v nich lidé s lepší vzdělanostní strukturou a vyššími příjmy.

Modře zabarvený pás okresů, v nichž Jiří Drahoš zvítězil nad Milošem Zemanem.

Modře zabarvený pás okresů, v nichž Jiří Drahoš zvítězil nad Milošem Zemanem.

„O volbách tak do značné míry nerozhodl ‚konflikt‘ mezi městy a venkovem, ale dělící linie šla po ekonomicky vyspělejších částech Česka, tedy kulturní, politická a hospodářská centra versus periferní oblasti,“ vysvětluje vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut.

To stejné lze ovšem říci i o okrajových částech v rámci měst, přechod mezi jejich vnitřní a vnější periférií byl mnohdy velmi ostrý. Lidé v těchto okrscích hlasovali buď ve velké míře pro Zemana, nebo naopak pro Drahoše. V malém množství obcí byly výsledky kandidátů vyrovnané.

Přechod mezi vnitřní a vnější periférií měst byl mnohdy velmi ostrý. Lidé v těchto okrscích hlasovali buď ve velké míře pro Zemana, nebo naopak pro Drahoše.

Přechod mezi vnitřní a vnější periférií měst byl mnohdy velmi ostrý. Lidé v těchto okrscích hlasovali buď ve velké míře pro Zemana, nebo naopak pro Drahoše.

„Ukazuje se, že v kampani zafungovala jakási sociální nápodoba, kdy se vytvářela prostředí, která byla příznivější pro jednoho a druhého kandidáta. Když byla někde podpora pro určitého kandidáta silná, tak měla tendenci se dále zesilovat,“ tvrdí Herzmann.

Takový jev dle jeho slov nastává v okamžicích, kdy je rozpor mezi dvěma variantami, z nichž si společnost vybírá, příliš velký. Lidé se pak přiklání k tomu, co je přijatelné v jejich sociálním okolí.

Herzman v této souvislosti zmiňuje ještě jednu rovinu, jež se na voličské mapě nepromítá, a to sociálních sítě. Zmiňuje, že skupiny uživatelů, které se jejich prostřednictvím stýkají, mají velkou tendenci ve volbách volit stejně.

  • 39Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Grafton Recruitment Praha
Specialista BOZP a PO

Grafton Recruitment Praha
Kraj Vysočina
nabízený plat: 25 000 - 35 000 Kč