Asi hodinu jízdy od centra Pekingu se betonová džungle mění v zástavbu chatrčí obklopenou malými kukuřičnými a pšeničnými políčky. Velká část z nich brzy ustoupí ranvejím a silnicím jednoho z největších letišť na světě, které na předměstí Ta-sing vyroste v následujících letech. Zatím ještě bezejmenný projekt má velikostí předčit londýnské letiště Heathrow s ročním počtem pasažérů více než sedmdesát milionů.
beijing new airport terminal building by zaha hadid and ADPI http://t.co/XZyj6fpscQ pic.twitter.com/KrxXvlddjw
— Ian Thompson (@ianthompson) 21. Únor 2015Ta-sing je ale zajímavý ještě něčím jiným než projektem dalšího obřího letiště. Osud tamních farmářů, jejichž pole brzy zmizí pod tunami asfaltu, totiž v mnohém ilustruje situaci čínského zemědělství. To se potýká s tak závažnými problémy, že jej komunistické vedení zařadilo mezi hlavní agendu nadcházejícího roku.
Zanedbávaný venkov
Tři poslední dekády neřízené urbanizace, znečištění životního prostředí nebo i rozšiřování pouští si na něm totiž spolehlivě vybraly svou daň. Malé farmy a drobná políčka, která jsou (zatím) stále k vidění v Ta-singu, mizí.
PSALI JSME: |
Ačkoliv je Čína co do velikosti třetí největší zemí na světě, pouhých sedm procent půdy je vhodných pro zemědělství a podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN téměř polovina z toho byla během posledních dekád znehodnocená.
Navíc vzácná úrodná půda často leží ladem, protože na zaostalém venkově chybí pracovní síla. Masivní emigrace do měst kvůli vyššímu výdělku, vzdělání i sociálnímu statusu už dnes patří k notoricky známým obrazům Číny.
Právem si tak Čína dělá starosti, zda dokáže být potravinově soběstačná.
Nakrmit nejlidnatější národ světa
A tak zatímco obyvatelé vesnic stejných jako Ta-sing vymýšlí, co budou dělat, až přijdou o živobytí, Peking řeší otázku, jak nakrmit nejlidnatější populaci světa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Navíc zatímco stále více lidí požaduje stále více jídla (konzumace masa stoupla za třicet let čtyřikrát), zdrojů ubývá.
Jistě, potraviny lze dovážet. Ale je vždy lepší být soběstačný. A hlavně, jak prohlásil zkraje týdne premiér Li Kche-čchiang, „modernizace zemědělství pomůže vypořádat se s pomalejším ekonomickém růstem.“ Problémem, s nímž se země aktuálně potýká.
Modernising China’s agriculture key to tackling slower economy, says Premier Li Keqiang http://t.co/lMjwpvfXxx pic.twitter.com/CPbcf3ZfXO
— George Chen (@george_chen) 17. Únor 2015A tak se dlouhodobě zanedbávaný venkov dostal takřka do centra pozornosti Pekingu. Každoročně vydávaný dokument o strategii v zemědělství dokonce označil za dokument „číslo jedna“ roku 2015. Slibuje v něm přelomovou ochranu využitelné půdy. Oblasti zasažené těžební činností mají být vyčištěny a vzniknout má i takzvaná „permanentní orná půda“, jež bude před továrnami či rozšiřováním měst nedotknutelná.
Uvolnění pravidel
Stát bude podporovat vznik větších zemědělských družstev a rodinných podniků s velkým záběrem půdy, které by měly být produktivnější než drobní farmáři. Ti sice půdu nevlastní, mají ji v pronájmu, ale práva na její obdělávání mohou podle nových pravidel prodat. To znamená další uvolnění zemědělství.
Někteří odborníci ale varují, že velkovýroba způsobí nejméně tolik problémů, kolik vyřeší. Většina farmářů hospodaří na pozemcích menších než dva akry, a protože jde často o půdu druhé kategorie, používají hnojiva. A ne málo.
Přesto je chemická kontaminace relativně zvládnutelná, což ale nemusí platit při velkoplošném zemědělství. Už jen kvůli absenci kontrolního mechanismu. Z lokální kontaminace se pak jednoduše stane celonárodní (viz skandál s kontaminovaným mlékem, které je dnes často produkováno ve velkých korporacích). Navíc to prý dále povede k odlivu lidí z venkova. Stejně jako mechanizace, jelikož další lidé přijdou o práci.
China eyes food safety, modern farms in 2015 rural policy http://t.co/ha49Vsw6Kx @reuters pic.twitter.com/B4Zc4THmtA
— Danielle Nierenberg (@DaniNierenberg) 22. Únor 2015Nicméně zastánci nové strategie tvrdí, že všechny tyto překážky se nakonec překonají. Shoda panuje v tom, že změna je nutná a starý způsob neudržitelný stejně jako stále se zvětšující propast mezi venkovem a městy.
Pozornost Pekingu upřená pro změnu právě na zaostalý venkov je proto vítaná i přelomová.
