Obě zmíněné osobnosti měly překvapivě hodně společného. Šimon Peres pomáhal rodícímu se Izraeli obstarat moderní zbraně i technicky vyspělé stíhací letouny. A, jak zdůrazňují autoři knihy Start-up Nation, i díky němu se z nehostinné země obklopené nepřáteli v 90. letech stal technologický lídr plný inovací a firem, které se je pokoušejí zpeněžit.
Peres byl během svého života dvakrát premiérem, třikrát ministrem zahraničí a dvakrát ministrem obrany. Poslední - prezidentskou - funkci, zastával až do roku 2014 a přes stupňující se zdravotní potíže byl společensky aktivní i v posledních letech svého života. 13. září prodělal mrtvici, která se mu nakonec stala osudnou. Zemřel nad ránem v Tel Avivu ve věku 93 let.
Na páteční státní pohřeb se mají podle očekávání sjet světoví státníci, kteří ocenili Peresovo úsilí o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu - za historickou mírovou dohodu s Palestinci nakonec v roce 1994 získal společně s tehdejším premiérem Jicchakem Rabinem Nobelovu cenu za mír.
Americký prezident předal medaili svobody někdejšímu prezidentovi Izraele Šimonu Peresovi.
Za Česko se v Izraeli po boku amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho německých a francouzských souputníků Joachima Gaucka a Françoise Hollanda pokloní Peresově památce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Prezident Miloš Zeman se totiž v době pohřbu zúčastní konference Dialog civilizací na Rhodosu, kterou pořádá blízký spolupracovník ruského prezidenta Putina Vladimir Jakunin.
Vesmírná loď velká jako dva boeingy
Pokud byl Peres průkopníkem moderního státu Izrael a vnímal modernizaci země jako nezbytnost, jsou ambice amerického miliardáře Elon Muska v lecčems srovnatelné. Moderní technologie jsou totiž jeho druhé jméno. Založil výrobce elektromobilů Tesla, provozuje firmu Space X, která dopravuje náklad na vesmírnou stanici ISS, podporuje projekt dopravy budoucnosti Hyperloop - a nyní spřádá plány, jak co nejdříve dopravit na Mars statisíce lidí.
Osidlování Izraele se přitom zdá být proti kolonizaci Marsu jako malý regionální projekt. Za všechno mluví už jen počáteční náklady na pasažéra. Cenu „letenky“ na rudou planetu, která by dnes vyšla na zhruba 240 miliard korun, chce Musk postupem času díky použití nových technologií snížit přibližně na 5,5 milionu korun (tedy cenu dražšího sportovního auta).
Raketa společnosti Space X
Součástí Muskova plánu je výstavba meziplanetárního vesmírného plavidla velkého jako dva Boeingy 747, které by mezi oběma planetami pendlovalo vždy jednou za 26 měsíců, kdy je Mars k Zemi nejblíž. Vesmírnému modulu už dal i jméno - Heart of Gold (Srdce ze zlata). Tak se jmenovala kosmická loď z knižní série Stopařův průvodce Galaxií od spisovatele Douglase Adamse.
Po stovkách pasažerů by měl k „druhému domovu“ dopravit první osadníky. Startovní mise by se mohla podle Muskova optimistického plánu vypravit k Marsu už v roce 2022, přičemž do roku 2060 by na planetě podle Muskových velmi optimistických odhadů mohl žít až milion lidí. Jedinou nedořešenou otázkou není jen financování (start chce financovat částečně ze svých soukromých zdrojů, částečně výběrem peněz přes Kickstarter), ale i to nejzásadnější: jak na nehostinném povrchu Marsu v dlouhodobém horizontu přežít.
Přijel z Ruska, vystřelil, vrátil se do Ruska
Ale zpátky na zemský povrch. Mezinárodní tým vyšetřující sestřelení Boeingu 777 malajsijských aerolinek nad územím Ukrajiny v létě 2014 se po dvou letech dobral závěru - je jisté, že letadlo sestřelila raketa ze systému BUK, potvrdilo se, že byla vystřelena z území tehdy kontrolovaného povstalci, že systém pochází z Ruska a že se po sestřelení na ruské území opět vrátil. Existují stovky fotografií, videí výpovědí i hmatatelných důkazů.
Konference, během níž mezinárodní tým vyšetřovatelů uvedl, že let MH17 byl sestřelen z území ovládaného proruskými separatisty.
Na vinu Rusů však komise nepoukázala, konkrétní viníky nejmenovala. „Určit, kdo je za to zodpovědný, bude ještě běh na dlouhou trať,“ konstatoval vrchní nizozemský vyšetřovatel Wilbert Paulissen. Ruské reakce na sebe přesto nenechaly čekat - vlastně se objevily ještě před zahájením tiskové konference, na které vyšetřovatelé prezentovali své závěry.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel jakýkoliv podíl Ruska na sestřelení civilního letadla s odvoláním na nová radarová data, která údajně prokazují, že raketa nebyla odpálena z území ovládaného povstalci. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí následně po tiskové konferenci doplnil, že je mezinárodní vyšetřování „zkreslené a politicky motivované“. Zdá se, že informační „zákopová válka“ v případu letu MH-17 bude pokračovat i do budoucna.
Requiem za mobilní klávesnici
Svůj boj o dravý trh se smartphony ve středu oficiálně vzdal jeden z legendárních průkopníků v oboru, kanadská společnost BlackBerry. Rozhodla se, že nadobro opustí vývoj a výrobu chytrých telefonů. Pro uživatele, zvyklé na pohodlí fyzické klávesnice a netradiční čtvercový displej, to je špatná zpráva.
Pro BlackBerry je to naopak velká šance prosadit se v okrajovějším, ale neméně lukrativním, sektoru softwaru a služeb, jež používají podniky a vlády ke správě mobilních zařízení. Smartphony byly pro firmu dlouhodobě ztrátové a její rozhodnutí kvitoval i trh - akcie na oznámení zareagovaly silným růstem. Takže sbohem, BlackBerry.
BlackBerry (ilustrační foto)
