Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Jak za socialismu, zakažte kojenecké ústavy, tlačí 60 organizací znovu na vládu

Česko

  5:00
PRAHA - Přehodnoťte ještě jednou svůj postoj a zrušte kojenecké ostudy, vyzývá asociace více než šedesáti organizací, které mají dlouholeté zkušenosti na poli péče o ohrožené děti, vládu. Nesouhlasí s rozhodnutím z tohoto týdne, který znamenal nepřijetí záměru ministerstva práce a sociálních věcí o uzákonění věkového limitu pro umísťování nejmenších dětí do ústavní péče.

Plačící miminko. foto: Shutterstock

Asociace Dítě a rodina se vymezuje proti rozhodnutí vlády. Kvůli jejímu zamítavému stanovisku se totiž nezačne psát zákon o zákazem posílat malé děti do ústavů a o sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort.

Kritika Česka z OSN

Česko přitom za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví hojně kritizoval nejen Výbor OSN pro práva dítěte, ale i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například sousední Slovensko to zakázalo už před lety.

V Česku dosud dokázal zrušit kojenecké ústavy zatím jen Zlínský kraj. K zastavení činnosti došlo loni v září. Pro děti do tří let kraj zajišťuje pěstouny.

V Česku se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Pokud by nemohly zůstat ve vlastní rodině, měli se o ně postarat pěstouni či náhradní rodiče.

„Vláda taktéž přijala v listopadu 2016 svým usnesením podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ke sjednocení služeb pro ohrožené děti a k úpravě podmínek pro poskytování služeb těmto dětem a uložila ministryni ministerstvu práce a sociálních věcí předložit návrh, který má mimo jiné omezit možnost umísťování dětí do sedmi let věku do ústavní péče,“ uvedla Bubleová.

Kojenecké ústavy skončí. Ale co bude místo nich?

Návrh ministerstva, který měl toto zajistit, ale na svém zasedání 21. srpna vláda nepřijala. Asociace dítě a rodina, která sdružuje zhruba šedesát organizací zabývajících se péčí o ohrožené děti, se proti nepřijetí návrhu MPSV ostře ohrazuje.

„Nepřijetím zákona jdeme proti vývoji v demokratických zemích a setrváváme v socialistickém a zastaralém modelu péče o děti. Téměř celý demokratický svět nás ve vývoji a pohledu na ochranu ohrožených dětí předběhl a my nechceme zůstat stranou. Nepřijetí zákona v den výročí okupace sovětskými vojsky je téměř symbolické“, říká předsedkyně Asociace Věduna Bubleová.

Cílem asociace je změnit systém tak, aby české zákony naplňovaly opakovaně deklarovaný nejlepší zájem dítěte a umožnily každému dítěti vyrůstat v rodinném prostředí. „Pokud budou stále existovat instituce pro ty nejmenší děti, nebude toto právo všem dětem přiznáno. Je třeba, aby český stát konečně přijal nejnovější vědecké poznatky o dopadech ústavní péče na vývoj dětí a stal se moderní společností, která v první řadě myslí na děti a chrání je,“ uvedla v prohlášení Petra Kačírková, ředitelka Lumosu v ČR, která je jednou z členských organizací.

Tím naráží na nedávný výzkum psychologa Radka Ptáčka a jeho kolegů, který porovnával děti v různých typech péče a sledoval jejich vývoj po dobu několik let. Ukázal, že děti vyrůstající v dětských domovech zaostávají za těmi, které mohou vyrůstat v rodinách, a to ve všech oblastech vývoje. Mají nižší IQ, ale i horší výsledky v socioemoční oblasti. Častěji také trpí depresemi a pocity samoty. Děti vyrůstající u pěstounů se dětem z biologických rodin naopak v mnohých aspektech přibližují. Soustavná péče náhradních rodičů u nich navíc časem vede k výraznému pokroku.

Odmítání ze strany kritiků

Navrhované změny ovšem měly i řadu odpůrců. Patřili k nim i někteří poslanci sociálního výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív uvedla, že v Česku se bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem samotných dětí.

Původní plán kabinet od loňského prosince projednával třikrát. Se záměry nakonec souhlasil. Uložil ministerstvu práce, aby navrhlo možné změny legislativy. Později navrženou verzi ale neschválil.

Podle resortu práce měla nová právní úprava platit od roku 2021, změnit či zrušit se mělo 15 zákonů a vyhlášek. Od roku 2022 se neměly do dětských domovů posílat děti do jednoho roku, od roku 2023 děti do tří let a od roku 2025 pak děti do sedmi let. Vzniknout měla skupina profesionálních pěstounů pro postižené, starší děti či víc sourozenců.

Co dále by obsahovala nová úprava

Péči mělo nově mít na starosti jen ministerstvo práce, část agendy mělo převzít od resortů školství a zdravotnictví. Dětské domovy pro děti od sedmi do 18 let měly patřit mezi sociální služby. Chlapci a děvčata v tísni by v nich mohli zůstat nejvýš tři roky, doba by se ale případně dala prodloužit. Rodiče by v určitých případech za stravu a péči platili, maximální cenu by stanovila vyhláška. Děti by chodily do spádové školy. Odměny pěstounů se měly v zákoně upravit jako určitý násobek průměrné mzdy, s jejím růstem by se tak pravidelně valorizovaly.

S převedením péče pod jeden resort a se zařazením dětských domovů mezi sociální služby by se změnilo financování. Peníze mělo získat ministerstvo práce, kraje by na domovy dostávaly dotace. Po útlumu ústavů by se prostředky daly také víc využít na podporu rodin, služby a na prevenci.

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....