23. října 2016 13:34 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Brady přežil holocaust a vypráví příběh své sestry: Poslali ji rovnou do plynu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 30Diskuse
Sourozenci Bradyovi před válkou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sourozenci Bradyovi před válkou. | foto: Projekt Hanin kufřík
PRAHA Příběh Jiřího Bradyho a jeho mladší sestry Hany by možná zůstal zapomenut mezi mnoha jinými válečnými osudy. Inspiroval však tisíce dětí po celém světě i u nás díky knize Hanin kufřík a vzdělávacímu programu ve školách.

Rodina Jiřího Bradyho pocházela z Nového Města na Moravě. „Nijak jsme se neodlišovali od ostatních dětí, ale v roce 1938 se všechno začalo měnit jen kvůli tomu, že jsme Židé. Najednou přibývalo zákazů a příkazů. Nemohli jsme chodit do školy, přišli jsme o kamarády,“ vzpomínal Brady v rozhovoru, který s ním v roce 2009 natočili studenti z osmiletého gymnázia Přírodní škola.

V roce 1941 byla Jiřího maminka deportována do Ravensbrücku. O několik měsíců později musel odjet i tatínek. Sourozence si k sobě vzal strýc, v roce 1942 dostali předvolání do transportu. „Bydlel jsem v Terezíně v jedné místnosti s kluky mého věku.“

„Můj kamarád Petr Ginz se rozhodl, že budeme vydávat časopis Vedem. Taky jsem tam přispíval, ale brzy se naskytla šance, že jsem šel na práci, tak už jsem neměl tolik času,“ vzpomíná Brady.

Po dvou letech v terezínském ghettu musel nastoupit do transportu směr Osvětim. „Vůbec jsem netušil, co je s mojí mladší sestrou. Až po válce jsem se dozvěděl, že odjela pár týdnů po mně, v Osvětimi ji poslali rovnou do plynu,“ říká osmaosmdesátiletý pamětník, který měl štěstí v neštěstí.

V táboře smrti se dostal do skupiny lidí, kteří šli na práci. V lednu se musel Jiří Brady vydat na pochod smrti. Po třech dnech dorazili do bývalého zajateckého tábora Blechhammer.

Jiří Brady s dcerou Larou na právnické fakultě v roce 2005.
Vzdělávací projekt Hanin kufřík s Jiřím Bradym.

„Každý jsme měli jeden bochník chleba na celou cestu. Když jsme přišli do lágru, tak tam byla konečně teplá voda. To bylo pro nás něco neskutečného, že jsme se mohli aspoň umýt. Najednou jsme slyšeli obrovskou ránu, to byl ruský tank, který prostřelil díru do toho našeho baráku, tak jsme utekli,“ vzpomíná Brady na chvíli, kdy se dostal na svobodu.

Týden po válce se vrátil do Nového Města na Moravě. Strýc mu řekl, že rodiče zahynuli, a brzy zjistil, že ani jeho sestra nepřežila. Jiří se musel vyrovnat nejen se ztrátou svých nejbližších, ale také řešil, co dál. Vystudoval obchodní akademii a v roce 1948 odjel k příbuzným do Kanady.

Příběh jeho mladší sestry v roce 2000 náhodou objevila lektorka Fumio Išioka z tokijského muzea holokaustu. V expozici měli několik předmětů z Osvětimi, mimo jiné kufřík s nápisem Hana Brady. Návštěvníci muzea se lektorky často ptali, zda neví, co se s Hanou stalo. Išioka hledala informace po celém světě a objevila Jiřího Bradyho v Kanadě. Její doslova detektivní pátrání popsala v knize Hanin kufřík kanadská novinářka Karen Levinová. Kniha vyšla v Česku v roce 2003 a získala si srdce čtenářů ve čtyřiceti zemích.

Příběh rodiny Bradyových

Příběh rodiny Bradyových

Hanin osud zaujal také lektory z pražského Židovského muzea. Marie Smutná, která vedla vzdělávací oddělení, vzpomíná na přípravu edukačního programu slovy: „Příběh pátrání i osud Bradyových jsou velmi dobře využitelné pro výuku, protože díky nim lze i menším dětem, tak od 11 let, nějakým způsobem zprostředkovat, co se dělo Židům za války. Program si objednávají školy po celé republice, používají ho také zahraniční vzdělávací instituce.“

Jiří Brady se podílel nejen na přípravě vzdělávacího programu, ale již sedm let spolupracuje se studenty pražského osmiletého gymnázia Přírodní škola. „Pomohl s vydáním knihy básní kamaráda z Terezína Hanuše Hachenburga. Předmluvu psala Madeleine Albrightová.

Natočili jsme s ním několik videí, například Terezínské toulky, kde vypráví o jednotlivých místech v bývalém ghettu,“ říká ředitel školy František Tichý. Dodává, že Brady poskytl cenné informace při tvorbě webových stránek se všemi ročníky časopisu Vedem.

Bradyho sbírka pomohla porevolučním Lidovým novinám

  • Jiří Brady se zasloužil také o rozjezd obnovených Lidových novin po listopadu 1989.
  • Tehdejší ředitel deníku Michal Klíma se během své cesty do Kanady v roce 1990 sešel s krajany a potkal i Bradyho. Tehdy už velmi úspěšný podnikatel slíbil, že LN pomůže. List totiž vycházel za komunismu pouze jako samizdat a v deníkových začátcích mu chyběly peníze na technologie pro výrobu novin.
  • „Na základě toho se mi Brady ozval a nabídl, že zorganizuje sbírku. S přáteli a různými exulanty z Československa založil Společnost přátel Lidových novin. Ta asi tři čtvrtě roku vybírala peníze v Kanadě a podařilo se jí shromáždit zhruba sto tisíc dolarů. Byl to nakonec největší příspěvek do začátku,“ líčí Klíma, který v současné době vede vydavatelství Vltava Labe Media.
  • Brady se svými přáteli pořádal různé dobročinné akce, zorganizoval koncert a jeho úsilí vyvrcholilo vydáním inzertní přílohy, do níž přispěli podnikatelé českého původu. Vyšla v LN a zároveň v krajanských novinách v Kanadě.
  • Brady po válce emigroval do Kanady. Tam mimo jiné pomáhal svým krajanům, sám začínal jako instalatér. Postupně se mu podařilo vybudovat významnou firmu podnikající právě v tomto odvětví
  • Od doby, kdy Brady pomohl LN, se s ním Klíma vídá pravidelně. „Je to úžasný člověk, svým osudem i tím, jak se s ním dokázal vyrovnat,“ říká.
  • 30Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz