Impozantní mauzoleum, které za Franka postavilo 15 000 lidí odsouzených k nuceným pracím, ukrývá pozůstatky diktátora a jeho mentora, zakladatele Španělské falangy Josého Antonia Prima de Rivery a také 40 000 až 60 000 lidí zabitých na obou stranách během občanské války v letech 1936 až 1939.
Madrid přistoupil k depolitizování Údolí padlých v roce 2007, kdy tam zakázal akty k uctění Franka, a teď zamýšlí přemístit pozůstatky diktátora a Prima de Rivery do rodinných hrobek.
Cíl? Udělat z tohoto mauzolea, nad nímž se tyčí z dálky viditelný stometrový kříž, který stále jakoby připomínal diktaturu z let 1939 až 1975, neutrální místo vzpomínání na všechny oběti frankismu. Ale ukazuje se, že jde o obtížný manévr.
Vláda vytvořila komisi expertů, která má pět měsíců na to, aby se vyslovila k budoucnosti mauzolea, ležícího 60 kilometrů severozápadně od Madridu, a hlavně k ožehavé otázce diktátorových pozůstatků.
"Pokud o tom komise rozhodne, bude vláda musit vyjednávat s rodinou o převozu pozůstatků do rodinného mauzolea v El Pardo u Madridu, kde je pohřbena jeho vdova", prohlásil vedoucí úřadu vlády Ramón Jáuregui, který má v referátu uchovávání "historické paměti".
Podle Frankovy pětaosmdesátileté dcery Carmen o tom ale nemůže být řeč. "Nesouhlasím. Mínění rodiny je, že (otec) musí zůstat tam, kde je," reagovala.
"Bez souhlasu rodin nelze tělesné pozůstatky přemístit. Musejí zůstat tam, kde jsou," řekl také předseda sdružení na obranu Údolí padlých Pablo Linares. Jáuregui ale tvrdí, že vláda "je schopna přijmout tento druh rozhodnutí" i bez souhlasu rodin.
Sdružení pro historickou paměť (ARMH) už léta žádá, aby byly tělesné pozůstatky Franciska Franka, který zemřel 20. listopadu 1975, exhumovány.
"Nelze tolerovat, aby se z našich peněz platil hrob toho, kdo způsobil utrpení tolika rodin," řekl jeho předseda Emilio Silva. "Ale vláda měla přijmout rozhodnutí sama, ne se schovávat za nějakou komisi," dodal.
Jaká tedy bude budoucnost této strohé baziliky, kterou v letech 1940 až 1958 vyhloubili ve skále vězni z republikánského tábora a kde se zdá, že se čas zastavil? Podle Emilia Silvy se památník "musí stát místem připomínajícím památku politických otroků, kteří tento kamenný přízrak vybudovali. Tady je všecko naopak.
Zatímco ve střední Evropě jsou koncentrační tábory zasvěceny obětem, Údolí padlých je zasvěceno katům." Historik Julián Casanova, který se specializuje na frankismus, ale pro vyzvednutí diktátorova těla není. Mauzoleum podle něho "musí zůstat tak, jak je, protože dějiny ho tak chtěly".
|
Valle de los Caídos |
"Mohlo by se stát místem informací, vysvětlování historie, které by vyprávělo pravdu o všech tělech, která jsou tady pohřbena, poté co sem byla přenesena pokoutně," soudí tento profesor historie z univerzity v Zaragoze.
Značná část těl obětí, které byly zprvu pohřbeny v různých oblastech Španělska, byla po válce exhumována a pak přenesena do památníku Valle de los Caídos, který byl původně zamýšlen jen jako místo posledního odpočinku obětí z vítězného tábora.
