29. ledna 2017 11:59 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi přetápějí své domovy na 24 stupňů. Není to dobré pro zdraví, tvrdí odborníci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 56Diskuse
Ilustrační foto, topení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto, topení. | foto: Korado
PRAHA „Lojzíčku, nezdá se ti, že je tady dnes nějaké teplo?“ ptá se Nataša Gollová Oldřicha Nového v české filmové klasice Kristián. „Nezdá, Mařenko, je tu šestnáct stupňů, jako obvykle.“ Dnes by byl film se stejným dialogem jen těžko uvěřitelný. Češi totiž přetápějí. V tuzemských interiérech běžně naměříte až 24 stupňů Celsia.

A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.

Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.

Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.

Česi doma topí příliš.

Česi doma topí příliš.

Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů.

Snížení teploty o jeden stupeň může omezit i emise oxidu uhličitého v ovzduší, a to také až o šest procent. V tomto případě ale záleží na tom, čím se v domácnostech topí. Největší emise způsobuje uhlí. „U nás máme také velký podíl uhelné elektřiny, takže v Česku je znát i to, když snížíme spotřebu elektřiny,“ tvrdí Gaillyová.

Domácností, které používají pevná paliva, tedy i uhlí, je v Česku přes půl milionu. Právě ty také negativně přispívají ke smogovým situacím. A Češi se tak paradoxně točí v kruhu. Čím větší zima, tím víc topí a tím víc také ve špatných rozptylových podmínkách smog přiživují.

Na to, čím lidé topí, mají přitom výrazný vliv ceny energií. Podle Radima Šráma z Ústavu

Přetápění má špatný vliv na dýchání i kůži

Ideální teplota je kolem 20 stupňů, říká přednosta Kliniky a plicní chirurgie Nemocnice Na Bulovce v Praze Norbert Pauk.

LN Jak přetopený interiér ovlivňuje lidské zdraví?
Suchý teplý vzduch v bytě má jednoznačně negativní vliv. Vysychají horní a dolní cesty dýchací, způsobuje to dráždivý kašel, pocity ucpaného nosu, škrábání v krku. Vede to také k chronickým zánětům nosohltanu, dýchacích cest, zhoršuje to bronchitidu. U dětí pak také laryngitidu(zánět hrtanu). Má to i negativní vliv na pokožku, která je vysušená a podrážděná nebo na pálení očí, suchost rtů. A samozřejmě také na celkový pocit, tedy nevolnost, únava, žízeň. Ten, kdo přetápí, by měl jednoznačně zvlhčovat.

LN Vliv má tedy i vlhkost?
Optimum je kolem padesáti procent. Neříkám, že by si každý měl kupovat drahé zvlhčovače. My třeba doma dáváme vlhký ručník na ústřední topení.

LN Jak časté jsou obtíže z přetápění?
Spíš je to víc faktorů dohromady. Například nám záchranka vozí dospělé s chronickou obstrukční plicní nemocí, v těchto případech může být suchý a teplý vzduch spouštěčem.

LN Mluvil jste o optimální vlhkosti, jaká je ideální teplota?
Kolem dvaceti stupňů, může to být i 21 stupňů při padesátiprocentní vlhkosti.

LN A jaký vliv mají na člověka přechody mezi prostředími?
Vliv mají především rychlé přechody. Když člověk spěchá z teplého, suchého prostředí, neobleče se a nekryje si ústa, je vliv změny teploty na lidský organismus velký.

experimentální medicíny Akademie věd to ukázala například kontrolní stanice v Prachaticích, kde byly historicky koncentrace nebezpečného benzo(a)pyrenu nižší. „Když se začal zdražovat zemní plyn, lidé od něj ustupovali a vraceli se k pevným palivům, nebo dokonce ke spalování odpadků. Takže ovzduší v Prachaticích bylo nakonec na stejné úrovni jako v Teplicích nebo Praze,“ říká Šrám. Podle něj je právě vliv lokálních topenišť na špatné ovzduší v lokalitě až 70procentní.

Naproti tomu podle ředitele Vlacha ze společnosti Enbra mladí lidé stále více sázejí na nové technologie, jako jsou tepelná čerpadla, či moderní regulace otopné soustavy. Čechy k šetrnějšímu zacházení vedou právě peníze. „Zvyšující se náklady na energie stále více nutí obyvatele k úsporám. Velkou roli hraje také osvěta a spravedlivější rozúčtování nákladů,“ tvrdí Vlach.

To potvrzuje i Jiří Beranovský z poradenské společnosti pro energetiku EkoWATT. „Když se nainstalují termoregulační ventily a poměrové měřiče tepla, začnou lidé topit méně,“ tvrdí.

Stejné teplo v létě i zimě

A tak zatímco nové technologie Čechy přesvědčují, na staré zvyky zapomínají. Dříve bylo normální chodit i doma v zimě ve svetru, dnes chtějí lidé v obývacím pokoji sedět v krátkém rukávu. „Nebývalo zvykem, že administrativní pracovnice chodí ve stejných halenkách v létě i zimě. Promítá se to ale i do letního chování. Japonský premiér začal v létě ostentativně nosit košile s krátkým rukávem a bez kravaty. Dresscode, kterým je oblek, košile a kravata, totiž přispívá k tomu, že v kancelářích v létě víc chladíme,“ tvrdí Gaillyová.

Podle ní je to podobné jako chování „24/7“, tedy že se například kvůli světlu stírá po 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozdíl mezi dnem a nocí. Stejně tak lidé počítají s tím, že jsou teploty v interiérech stejné v zimě i v létě.

Kvůli přetopenému prostředí navíc lidé zažívají větší teplotní šok při přechodu ven. „A to není normální. Normální to nesmí být ani v kontextu spotřeby energie. Ano, můžeme říct, že spotřebujeme tolik a tolik a že na to máme. Ale i kdybychom na to měli peníze, otázka leží někde jinde, a to ve zdrojích či změně klimatu. Je proto záhodno, abychom si na takto vysoké teploty odvykali. Z vlastní zkušenosti vím, že díky stále se vylepšujícím oknům například méně vysychá kůže. Zdá se vám, že je tepleji, a to díky dobré vlhkosti,“ vysvětluje ředitelka institutu Gaillyová.

Právě vlhkost je podle ní stejně důležitá jako teplota obydlí. Té pak v interiéru lidé nejlépe dosáhnou dobře utěsněnými okny a pravidelným větráním. I v tomto případě platí, že opouštíme staré zvyky. Zatímco dřív bylo běžné, že hospodyně ráno šokově vyvětrala a peřiny vynesla na vzduch, dnes to příliš časté není. Téměř žádný vliv pak podle Gaillyové nemá otevření okna jen na ventilačku.

S vlhkostí se lépe vypořádávají takzvané pasivní domy, které mají přísná kritéria energetických úspor při provozu. O větrání se postarají samy.

„Kvalita domů se v Česku zlepšuje. Čím dál více stavíme pasivní nebo nízkoenergetické domy. Stále je ale neumíme postavit dobře. Lidé si například myslí, že pasivní a nízkoenergetický dům je to samé. Nechápou nucenou výměnu vzduchu a že se v pasivním domě nemusí dusit, když se tam nuceně větrá. Stejně tak si myslí, že nezáleží na detailech a že právě na nich ušetří,“ vyjmenovává Beranovský.

Opisují a máte přetopeno

Přitom kvalita domů je jedním z důvodů, proč právě Britům často teploměr naměří i 18 stupňů Celsia. Oproti nám totiž mají podle Gaillyové špatné domy. „Marie Terezie u nás zřídila dvojité zasklení oken, což bylo velmi moudré. To v Británii nemají, takže když tam klesnou teploty, promítne se to i na teplotě doma. Jejich výstavba na to není nachystaná,“ tvrdí.

Právě zahraniční hosté podle ní často poukazují na to, že je v Česku přetopeno. K dobru dává historku s princem Charlesem, který v březnu 2010 zavítal do Prahy. A přestože byl ještě zimní měsíc, muselo se celou noc větrat, aby pro něj byla teplota únosná.

Problémy s vedrem ale neměl jen následovník britského trůnu. „Hostující profesoři na fakultě sociálních věd nám do zprávy napsali, že studenti opisují a všude je neuvěřitelně přetopeno,“ vzpomíná Gaillyová, která externě učí na brněnské Masarykově univerzitě.

  • 56Diskuse


Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz