24. října 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Chybí v Praze kvalitní architektura?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Dvě tisícovky Pražanů v anketě pořádané sdružením Arnika vybíraly také stavby... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dvě tisícovky Pražanů v anketě pořádané sdružením Arnika vybíraly také stavby... | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny
Za historickou architekturou do Prahy jezdí miliony turistů. Stále častěji ale slýcháme, že na poli té současné se nemáme čím chlubit. Jaký odkaz tu budoucnosti zanecháme? O tématu diskutovali Jana Tichá, teoretička architektury, Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera, Adam Gebrian, teoretik architektury a Jakub Cigler, architekt.


* LN Souhlasíte s názorem, že v Praze nevzniká dostatečné množství kvalitní současné architektury? Co tento stav způsobuje?


Adam Gebrian: Souhlasím. Ještě více ale zaostáváme v množství kvalitních současných staveb, které objednal, zaplatil a zrealizoval veřejný sektor. V této kategorii strčí Prahu do kapsy i průměrná švýcarská vesnice. V Česku pak Litomyšl. V desetitisícovém městě vzniklo po roce 1989 více kvalitních veřejných staveb než v Praze. Co tento stav způsobuje? Od žádného politika v Praze jsem nezaznamenal systematickou snahu vytvářet kvalitní stavby. Vždy je řeč pouze o nákladech a jejich možném snižování. Praha není jen historické město. Praha je město. Momentálně do něj vkládáme vrstvu, která kvalitativně zaostává. Nevytváříme hodnoty, na které by někdo mohl být v budoucnosti hrdý.

Jakub Cigler: Mám pocit, že pojem architektura veřejnost spojuje pouze s architekty nebo developery. Ale architektura je něco, co konzumuje každý člen společnosti! Je to totéž co oblečení nebo jídlo. Buď je kvalitní, nebo nekvalitní. Mám dojem, že dnes se u nás lidem převážně nabízejí levná trička, fastfoodove jídlo a banální stavební produkty. Vše to souvisí s úrovní té které společnosti. Kdyby dnešní míra úpadku panovala v období baroka, tak by do Čech nepřijelo oněch cca 20 italských architektů, kteří spolu s místními vytvořili obrovské množství úžasných děl, díky jimž k nám jezdí turisté. Adolf Loos kdysi řekl něco v tom smyslu, že společnost je jako pyramida. Pokud nemá kvalitní „špičku“, je celá společnost podprůměrná. Otázka zní: Má naše společnost kvalitní „špičku“? A je u nás vůbec poptávka, aby existovala? To s architekturou úzce souvisí!


Budova DOXu


* LN Proč to v Litomyšli šlo, a v Praze ne? Hraje tu vedle úsilí jednotlivců svou roli i legislativa a tvorba územních plánů? Nebudou jednou naši potomci obdivovat účelnost a třeba i krásu právě budovaného městského okruhu?


Jana Tichá: Účelnost a krása jsou dvě různé věci, které se leckdy ocitají v protikladu. O účelnosti tunelu, který silniční dopravě zkrátí cestu přes město, není pochyb. S krásou je to složitější. Nejsem si jistá, jestli bude co obdivovat na výjezdu z tunelu v Břevnově, který Patočkovu ulici přeťal obrovským kráterem. Funguje jako černá díra, která pohlcuje energii. Úprava jeho okolí je náročný architektonický úkol. Bohužel architekti mají na velké infrastrukturní stavby jen minimální vliv, nebývají zkrátka přizváni.

Adam Gebrian: K tunelu obecně. Ve Spojených státech mě naučili, že zesilování silných stránek je vždy úspěšnější koncept než odstraňování nedostatků. Individuální automobilová doprava nikdy nebude pražská silná stránka, je to – na rozdíl od MHD – slabina. Proto bych do ní nikdy 37 miliard neinvestoval. Pokud vím, v Litomyšli se podařila zcela výjimečná věc. Touhu po kvalitě se podařilo přenést ze starosty Miroslava Brýdla nejen na jeho nástupce, ale především na úředníky. Architekt Antonín Novák – spoluautor velmi ceněného litomyšlského bazénu –mi řekl, že Litomyšl je jediným městem v Česku, kde se mohl soustředit pouze na svoji práci. Nemusel vyvíjet sekundární činnost jinde zcela běžnou: přesvědčovat, že stavět kvalitně má smysl a že se vyplatí investovat do trvanlivosti. Ano, soukromý sektor dosáhl v oblasti architektury řady výborných výsledků (v Praze například galerie DOX nebo hotel Metropol), ale laťku kvality má nastavovat veřejný sektor. Ten soukromý se má snažit se mu přiblížit. U nás je to obráceně. Soukromý investor tvrdě tlačí na architekta a všechny zúčastněné, hlídá efektivní vynakládání finančních prostředků. Veřejný sektor nemá zkušené a motivované hlídače stavebních procesů. Navíc ani nevyvíjí snahu vyhledat nejvhodnějšího architekta na daný úkol. Poptávkou po nejlevnější projektové dokumentaci toho rozhodně nedosáhne.

Dan Merta: Adam uvedl ty nejznámější příklady staveb iniciovaných ze soukromého sektoru, ale je třeba zmínit i větší architektonické komplexy: Revitalizace Vítkovic, za kterou stojí Jan Světlík. V pražském Karlíně operoval Serge Borenstein, který na širší urbanistické vztahy vypisoval mezinárodní workshopy. V současnosti připravujeme s novinářem Petrem Volfem výstavu, která bude prezentovat současné české industriální stavby. Je to asi čtyřicet staveb, vše od renomovaných architektů a vše financováno soukromým sektorem. Těžko by se dala sestavit výstava, která by v takové šíři prezentovala určitý segment veřejných staveb.


* LN Není úspěchem Prahy alespoň renovace památek? A dále: jak pověst Prahy jako architektonicky konzervativního místa prolomit? Bude stačit jedna symbolická superstavba typu odpískané Národní knihovny?


Jakub Cigler: Superstavby potřebují města, jako je španělské Bilbao. Nebo rozvojové země, které na sebe chtějí upoutat pozornost. My jsme rozvinutá země se skvělou tradicí a měli bychom v ní současnými prostředky pokračovat. Osobně preferuji kvalitně opravený veřejný prostor, každý parčík a rozšířený chodník před bombastickými stavbami. Prostor mezi domy vytváří život města. Ale veškerou architekturu i úpravu městských prostor musí někdo objednat.

Adam Gebrian: Je třeba říct, že občané i odborníci si na podobu města a jeho investiční politiku v oblasti architektury stěžují v podstatě všude na světě. Což neznamená, že nemá smysl se pokoušet o změnu. Na to, jak důležité jsou pro Prahu historické památky, věnuje do jejich oprav a údržby neskutečně malou část rozpočtu. Vrátím se znovu k tunelu Blanka. Představte si investovat 37 miliard právě do oprav a provozu památek. To by byla investice do silné stránky města. A přestože to není v gesci Prahy, současné rekonstrukce Národního muzea a Klementina považuji za národní ostudu. Když ani zde nehledáme kvalitu a nehodláme tyto komplexy doplnit o současnou kvalitní vrstvu, tak už nevím kde. Jedna superstavba to samozřejmě nezlomí. To se nestalo nikde. Ani v tom tisíckrát dezinterpretovaném Bilbau. Stavba Guggenheimova muzea byla třešničkou na dortu dvacetiletého úsilí veřejného a soukromého sektoru. To zahrnovalo masivní změny v oblasti infrastruktury – například přesun přístavu či stavbu nového letiště a nového metra, přičemž obojí měli na starost špičkoví architekti. Muzeum bylo až na samém konci. Proto ten transformační projekt uspěl. Když je snaha ho kopírovat od konce, výsledek se nikdy nedostaví.

Dan Merta: I ve střední a východní Evropě lze najít pár pozitivních příkladů: Bregenz, Graz. Asi je zbytečné hovořit o Vídni – dnes jedné z největších kulturních metropolí, která pochopila, že podpora výjimečné architektury je pro ni stěžejní. Praha má i v současnosti dost lokalit, které by se mohly stát místy, kam se budou turisti jezdit dívat na současnou architekturu: Území bývalých nádraží – Žižkov, Bubny, Smíchov, Masaryčka. Ale nesmí o nich rozhodovat developer či zkorumpovaní politici, ale odborníci.

Adam Gebrian: Skvělý americký „landscape“ architekt Mark Johnson říká, že když někam veřejná správa vloží 50 milionů dolarů, není pak problém sehnat dalších 500 od soukromých firem. Obráceně to ale nefunguje. Veřejná správa musí být iniciátorem. Když se v Paříži objevil záměr postavit Národní knihovnu, diskutovalo se o správném výběru místa tak, aby to co nejvíce pomohlo Paříži a jejímu rozvoji. Tato diskuse, aspoň pokud vím, se u nás v Praze nevedla a výsledek tomu zákonitě odpovídal.

Jana Tichá: Soukromý i veřejný investor může významně přispět ke kvalitě městského prostředí, pokud vytvoří ohnisko dalšího rozvoje širší oblasti. Jedná se o projekty, které nemusí být velké objemem, ale mají významný dopad, vytvářejí nové vztahy a dodávají městu životaschopnost. V Praze takhle zapůsobila třeba Národní technická knihovna, která otevřela kampus technických vysokých škol veřejnosti, a to nejenom chytrým návrhem a umístěním budovy, ale také její náplní. Je tam kavárna, pobočka městské knihovny, galerie...



Křišťálová lupa - hlasování 2011


* LN Jak tedy můžeme pomoci politikům poznat důležitost architektury? Existují na to nějaké návody?


Adam Gebrian: Ráno se probudíte v architektuře. Pracujete v architektuře. Když chodíte po ulici, jste obklopen architekturou. Když jdete do restaurace, do baru, na fotbal, stále jste v architektuře. A večer se zase vrátíte do architektury vyspat. Jsme jí obklopeni neustále. Prakticky 24 hodin denně. Je potřeba přesvědčovat o jejím významu? Architekt Roman Koucký napsal a vydal krátkou, ale úžasnou knihu, jmenuje se Úřad kreátora. Každý politik v ní najde propracovaný způsob, jak situaci změnit k lepšímu. Stačí se na pár hodin začíst a přemýšlet. Dan Merta: A italský architekt Renzo Piano zase řekl: Špatnou knihu nemusím číst, na špatný film se nemusím dívat, ale když se postaví špatný dům, nastává problém. Politici si neuvědomují, že architektura ovlivňuje celý náš život a je důležitým nástrojem kultivace společnosti. Vůbec jsem netušil, že v roce 2011 budeme politiky přesvědčovat, aby se jeli podívat do zahraničí, jak se tam pracuje s městem. Paradoxem je, že partnerskými městy Prahy jsou Berlín, Hamburk, Vídeň a Rotterdam. I když je každé město specifické, lze demokratické postupy při jeho tvorbě uplatňovat obecně.

Jakub Cigler: Podle mne je politik součástí společnosti stejně jako architekt. U nás nejsou jen samí špatní politici a samí dobří architekti, toužící po dobrém politikovi. Mám dojem, že celá naše společnost je nedospělá. Postupně se vytváří, jde pomalu, ale správným směrem. Jen jsme netrpěliví a nechápeme, proč politikům tak dlouho trvá jejich mentální vyzrání. Proč proboha ještě nejsou těmi osvícenými starosty, primátory, ministry? Na druhou stranu si přiznejme, že zdejší architektonická komunita je také v jisté křeči. Urputně usilujeme o vytvoření svébytně české architektury, potom zase přísné architektury. Chceme od 90. let navázat na funkcionalismus, přičemž je jasné, že mezi 20. a 90. lety je rozdíl třičtvrtěstoletí něčeho, co se nedá jen tak vymazat nebo prostě přeskočit. Jsem přesvědčený, že za vším je buď mravnost nebo nemravnost. A jestli se nám každý den bude víc a víc dělat špatně z nemravnosti, tak věřím, že jednoho dne ty nemravy vypudíme pryč.

Adam Gebrian: Ještě k těm politikům: Mám pocit, že se mnohem raději věnují nehmotným a neviditelným věcem (zákony, vyhlášky, nařízení, plány...) než těm viditelným (stavby). Pokud má Praha a Česko někde potenciál v oblasti architektury, je to v oblasti rekonstrukcí a rekonverzí. V oblasti propojení starého a nového. Na co navazovat máme. Teď ještě mít ochotu, nechápat to jako uzavřený vývoj a snažit se to doplnit o neméně skvělou vrstvu.

Jana Tichá: Architektura je kulturní tvorba, a tím pádem její ocenění vyžaduje jistý kulturní kapitál. Tím nemám na mysli, že architekturu oceňují jen elity, které na to mají vzdělání. Je to stejné jako zmiňované kvalitní šaty a jídlo. Vědět, že dobrý chleba s máslem je víc než instantní polévka. Je to takhle jednoduché.


  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz