16. února 2017 5:44 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Dvojčata na Letné. Trnitá cesta ke stavbě technického a zemědělského muzea

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Vize. Architekt a hudebník Milan Babuška (údajně jednou řídil i Českou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vize. Architekt a hudebník Milan Babuška (údajně jednou řídil i Českou... | foto: NTM

Dvě ctihodné instituce – Národní zemědělské muzeum a Národní technické muzeum – sídlí ve dvou architektonicky takřka shodných budovách v letenské Kostelní ulici v Praze -Holešovicích. Obě projektoval dnes již nepříliš známý architekt Milan Babuška. Cesta od prvotního záměru k definitivním stavbám však byla trnitá.

Technické muzeum pro Království české bylo založeno v roce 1908, první expozice se dočkalo o dva roky později v zapůjčeném Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Prostory cenné renesanční stavby však měly omezenou kapacitu a neumožňovaly představit velké exponáty. Už na prahu let dvacátých tak vznikla idea novostavby. Profesor pražské techniky Alois Čenský navrhl neoklasicistní objekt na pozemku při Bělského třídě (dnešní Dukelských hrdinů), kde byl později vybudován Veletržní palác.

Další studie umísťovaly muzeum na letenskou parcelu do místa, kde je dnes blok činžovních domů Molochov při ulici Milady Horákové (tehdy Belcrediho třídě v katastru Bubenče). Na stavbu však chyběly finanční prostředky. Tehdy vznikl nápad postavit společný stánek pro dvě instituce – vedle muzea technického též pro Československé muzeum zemědělské, o jehož pražské sídlo usilovala vlivná Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, známá spíše pod názvem Agrární strana.

Spolu proti sobě

Agrárníci měli peněz dost, padlo tedy rozhodnutí vykoupit pozemky a vybudovat na Letné společný objekt pro obě instituce. V roce 1928 tak vznikla například studie Bohumila Hübschmanna, později i dalších prominentních architektů. Společná stavba dvou institucí však začala přinášet problémy, neboť každá z nich měla poněkud odlišné představy o vnitřním uspořádání. Nakonec zůstala idea dvou provozně oddělených křídel se společnou střední vstupní částí, ale i z té poté pro různé rozpory sešlo.

Další problém představoval odkup pozemků při Belcrediho třídě, a proto posléze došlo na novou parcelu v lokalitě o něco jižnější – při Kostelní ulici v katastru Holešovic, kde se už předtím počítalo s výstavbou dvou velkých úředních budov. Nakonec byla v roce 1935 vypsána architektonická soutěž, která měla více kol. Nejlépe byly hodnoceny návrhy Ferdinanda Fenclaa Milana Babušky. Zatímco první z nich porota velebila za hezké architektonické řešení, druhý chválila za lepší uspořádání vnitřních prostor. Oba týmy dostaly ještě šanci upravit svůj projekt na základě připomínek poroty, ale to ve výsledku vedlo jen k vzájemnému obviňování, že jeden autor převzal některé myšlenky toho druhého.

Sny a skutečnost. Babuškova nerealizovaná symbolická brána mezi budovami NTM a NZM (40. léta); instalace letadel do Dopravní haly NTM (1949) a sádrový model obou muzejních budov (1937).

Vítězným se nakonec stal Babuškův návrh. Město ale požadovalo, aby dlouhatánský monoblok byl přerušen komunikací, a tak došlo ve finále k úplnému oddělení obou staveb, jež pak v definitivním projektu symbolicky spojila nad uličkou Muzejní jakási brána, tvořená kamennými pilíři nesoucími překlad, který spojoval obě stavby. I tento prvek ale z finálního projektu nakonec zmizel. Jako by sílící spory mezi oběma institucemi vedly k totální separaci, kvůli níž i to symbolické gesto spojení muselo být přetrženo... Obě budovy se začaly stavět postupně v letech 1937–1938. Hlavní – tedy jižní průčelí obou staveb jsou identická.

Oba hranoly mají hnědý keramický plášť, plochou střechu a symetricky situované vstupy, akcentované štíhlými pilíři. Byla to taková kompromisní varianta mezi funkcionalismem a moderním klasicismem. Ale je tu jeden důležitý rozdíl. Technické muzeum má směrem na sever přistavenu velkou halu s ocelovou konstrukcí, kde je dnes pověstná expozice dopravních prostředků. V padesátých letech ještě přibyly téměř půl kilometru dlouhé chodby rudného a uhelného dolu, což je další skvělá atrakce.

... a zemědělci čekali na „úrodu“

Vraťme se však zpět do let válečných. Ještě nedokončené stavby tehdy zabavili nacisté. Zatímco budova technického muzea (od počátku 50. let fungujícího pod názvem Národní technické muzeum – NTM) byla po válce vládním výnosem přidělena této instituci (sídlil tu ale také geodetický ústav a pracoviště ministerstva vnitra), zemědělské muzeum se do dokončené stavby nikdy nenastěhovalo, místo toho zde pak vznikla projekční studia. Teprve rok 1989, resp. následující léta přinesla definitivní řešení: obnovené Národní zemědělské muzeum konečně získalo do správy svou stavbu a právě nyní postupně otevírá své expozice, NTM získalo zbylé prostory a prošlo rekonstrukcí (arch. Žilka a Němec).

Na závěr pár slov o architektu Milanu Babuškovi (1884–1953). Po studiích na pražské technice působil jako profesor stavebních průmyslovek v Jaroměři a Praze. Navrhl řadu venkovských škol, nemocnic i továren, byl autorem léčebného pavilonu v lázních Velichovky. V Praze projektoval několik rodinných domů a na konci dvacátých let známý obchodní dům ARA na nároží Perlové ulice a ulice 28. října s elegantní stupňovitou fasádou zakončenou věží. Byla to taková reminiscence amerických a londýnských obchodních paláců ve stylu art deco.

Definitivní podoba domu byla později architektem Františkem Řehákem poněkud pozměněna a ztratila určitou lehkost, nicméně jde o cennou stavbu, kterou nyní čeká rekonstrukce. Ve válečných letech ještě Babuška projektoval přístavbu NTM s planetáriem na sousední – dodnes volné parcele. Koho historie muzejních budov na Letné zajímá více, má nyní příležitost zakoupit drobnou publikaci Průvodce budovou Národního technického muzea z pera Jana Hozáka a Michala Novotného, kterou NTM vydalo v loňském roce. Nabízí krom jiného i řadu dosud nepublikovaných historických fotografií a archivních dokumentů. Ač jsem sám v této instituci v 80. letech pracoval a historie moderní architektury je mou profesí, řada shromážděných faktů byla pro mne novinkou.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz