„Chceme, aby se o GM plodinách rozhodovalo na základě vědeckých poznatků, a ne politických zájmů,“ shrnuje cíle autorů jeden z hlavních tvůrců Bílé knihy Jaroslav Drobník. „Žádné vědecké důkazy o škodlivostiGMplodin nejsou,“ říká druhý editor publikace František Sehnal, ředitel Biologického centra.
Hlavní návrhy Bílé knihy* Rozhodování o GM organismech by neměla odporovat vědeckým důkazům *Nové šlechtitelské postupy by měly být hodnoceny hlavně podle výsledku, nikoli použité metody (konec diskriminace GM) * Technologie by měly být hodnoceny i z ekonomického hlediska |
Jako konkrétní příklady uvádí Jaroslav Drobník zákaz evropskými orgány schválené GM kukuřice MON810 ve Francii. Podle informací, které jako první přinesl francouzský deník Le Figaro, se zdá, že šlo o politický obchod. Prezident Nicolas Sarkozy si zákazem patrně získal podporu zelených.
Obrana zaostalých
„Negativní postoj k prvnímGM plodinám byl výsledkem evropských ekonomických zájmů spíše než objektivního zhodnocení možností technologie,“ domnívá se Sehnal. Převážná většina těchto plodin byla patentována ve Spojených státech a produkovaly je tamní firmy.
Podle Sehnala se situace na úrovni evropských orgánů patrně mění. Evropská agentura pro bezpečnost potravin například nedávno požádala odborníky z jednotlivých zemí o stanovisko k problematice GM plodin. „Právě tato výzva byla bezprostředním impulzem k sepsání zprávy,“ říká Sehnal.
Zatím ovšem platí, že proces schvalování GM plodin je podstatně přísnější než pro jinak vyšlechtěné plodiny. A to i když jde o plodiny připravené například ozařováním nebo chemickým ošetřením. „Přitom jde ovšem o techniky, které přímo poškozují a mění genetickou informaci rostliny, a to nepředvídatelným a náhodným způsobem,“ vysvětluje František Sehnal.
Pod publikaci se podepsalo několik desítek dalších českých odborníků, kteří soustavně pracují s geneticky modifikovanými organismy – včetně bývalého předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese.