28. října 2016 6:51 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Havlíčkovy pyramidální vize.
Výškové stavby budí vždy kontroverzi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
„Indián“ pro Letnou. Josef Havlíček a Karel Neumann – studie radnice Prahy 7 a... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Indián“ pro Letnou. Josef Havlíček a Karel Neumann – studie radnice Prahy 7 a... | foto: REPRO LN
Málokteré stavby budí ve městech takovou kontroverzi jako ty výškové. Lidé o nich často mluví negativně, na druhé straně je ale přitahují, mají výhodu v tom, že nezabírají v centrech tolik místa a v neposlední řadě je na nich také něco romantického. Jen je pro ně – zejména v městech, jako je Praha – třeba vybrat vhodnou lokalitu.

Historie výškových budov v Československu je spojena zejména se jmény dvou architektů–Vladimíra Karfíka a Josefa Havlíčka. Za pozornost přitom stojí zejména vizionářské projekty druhého ze jmenovaných, ovšem i několik zajímavých a průkopnických budov a projektů dalších autorů.

Z období první republiky nelze například zapomenout na školní projekt dvacetipatrové budovy Kotěrova žáka Jaromíra Krejcara z počátku dvacátých let. Na jejich sklonku pak měl zase v Brně vyrůst osmnáctipodlažní Baťův mrakodrap. Zajímavé jsou návrhy Josefa Gočára nebo Vladimíra Karfíka. Karfíkův dům se dokonce začal stavět, ale realizována byla jen šestipatrová báze, výstavbě věžové části bohužel zabránila krize.

V Ústí nad Labem byl ale v roce 1930 postaven 43 metrů vysoký jedenáctipatrový palác Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Tuto krásnou, byť bohužel nepříliš známou dominantu s artdecovým interiérem navrhl projekční ateliér německé firmy Lossow&Kühne. O šest let později pak byla dokončena moderní dominanta Bratislavy – 45metrů vysoký dvanáctiposchoďový palác pro velkouzenáře Rudolfa Menderlu, navržený Christianem Ludwigem a Emerichem Spitzerem.

K výškovým budovám z tohoto období patří také další Baťův obchodní dům, tentokrát devítiposchoďový v Liberci, opět dílo Vladimíra Karfíka. Tamtéž – na Soukenném náměstí – zase na sklonku třicátých let vyrostl takzvaný liberecký mrakodrap, který měl ještě o patro víc. Pro pojišťovnu Assicurazioni Generali ho navrhl profesor pražské německé techniky Fritz Lehmann.

Vidím město vysoké... Josef Havlíček: Návrh na přestavbu pražské city,1943–1959. Studie tří výškových dominant v oblasti Nového Města, nahoře pohled z Petřína – současný stav, dole navrhovaná studie.

Vidím město vysoké... Josef Havlíček: Návrh na přestavbu pražské city,1943–1959. Studie tří výškových dominant v oblasti Nového Města, nahoře pohled z Petřína – současný stav, dole navrhovaná studie.

Soutěž o nejvyšší budovu Československa pak v roce 1938 dotáhl k vítězství opět Karfík, svou čtrnáctiposchoďovou dominantou Zlína. Stavebníkem byl samozřejmě znovu Jan Baťa. Administrativa měla poprvé v Evropě systém pro čištění fasády ze závěsné plošiny po vzoru amerických mrakodrapů, jež autor poznal důvěrně během svého pobytu ve Spojených státech. Senzací byla samozřejmě i pojízdná pracovna v kabině výtahu. Jedině tato budova snese svou výškou 78 metrů srovnání s tehdy nejvyššími stavbami Evropy. Těmi byly 87 metrů vysoká (25 pater) Boerentower v belgických Antverpách od architekta Jana van Hoenackera z let 1929 až 1932 a od roku 1940 pak ještě o něco vyšší Piacentini Tower v italském Janově.

Týpí, válce, hranoly

A Praha? Kupodivu nic moc, co se týče realizací. Za zmínku stojí snad jen obchodní dům ARA na rohu ulic Perlové a 28. října od architektů Milana Babušky a Františka Řeháka z přelomu dvacátých a třicátých let. Budova s nárožní stupňovitou věží, inspirovaná americkými stavbami, dosáhla devíti poschodí. Ještě o patro vyšší pak byla funkcionalistická Bílá labuť společnosti Brouk a Babka v ulici Na Poříčí, dokončená na prahu druhé světové války (architekti Josef Hrubý a Josef Kittrich).

Za první pražský mrakodrap pak byla trochu nadneseně označována administrativní budova Všeobecného penzijního ústavu (dnes Dům odborů) na Žižkově), dokončená v roce 1934. Její mladí projektanti Josef HavlíčekaKarel Honzík se nechali inspirovat Le Corbusierem a navrhli moderní křížový půdorys, progresivní skeletovou konstrukci i samoomyvatelný keramický plášť. Důmměl americkou klimatizaci a 12 podlaží. Pro Josefa Havlíčka (1899–1961) to ovšem nebyl první výškový projekt. Už v roce 1927 zaujal soutěžním návrhem na Nuselský most, na němž nese mostovku řada čtrnáctipatrových obytných domů.

Tématu vysokých budov, ba i skutečných mrakodrapů zůstal dosud nedoceněný vizionář věrný i po druhé světové válce. Byl doslova posedlý stavbami, které se tvarově inspirují indiánským kuželovitým stanem týpí, věže se tedy směrem vzhůru zužují a mají minimálně třicet podlaží. Kónický tvar mají četné Havlíčkovy studie z konce čtyřicátých a padesátých let. Jde o návrh budovy OSN v New Yorku (1947), mrakodrap pro Bratislavu, tři věžové domy pražského city (tady neváhá architekt radikálně zasáhnout do urbanismu městského centra, kde ponechává jen nejvýznamnější stavby a vytváří centrální park v oblasti kolem Václavského náměstí).

Dále je třeba jmenovat jeho soutěžní návrh na radnici v Torontu z roku 1958; studii zástavby pankrácké pláně z téže doby, jíž dominuje dvojice pyramidálních věží, studii nové zástavby v okolí jeho starší žižkovské dominanty – paláce VPÚ, kde opět vyrostla charakteristická kónická věž pro Technickou knihovnu, nebo budovu pro Obvodní národní výbor Prahy 7 v Holešovicích, v jejímž sousedství umístil válcovitý Parkhotel.

Tvar válce má i studie hotelu pro Vysoké Tatry. Padesátým letům ovšem vládla stalinská sorela, kterou Havlíček upřímně nesnášel, stejně jako jedinou tehdejší pražskou výškovou dominantu – hotel International. Není tedy divu, že všechny uvedené stavby zůstaly jen na papíře. Přesto tu byla jedna výjimka – realizace se dočkaly věžové domy v Kladně-Rozdělově, na nichž Havlíček spolupracoval s Karlem Filsakem a Karlem Bubeníčkem. Ty mají ale tvar hranolu. I tak představovaly na tehdejší dobu – konec padesátých let – zajímavý příklad výškových staveb. Otevřely cestu dalším podobným experimentům v následujících dekádách.

Toho se však vizionář Havlíček už bohužel nedožil, zemřel v roce 1961. Naštěstí posmrtně vyšla alespoň jeho knížka Návrhy a stavby (SNTL, Praha 1964), z níž pocházejí i ilustrace na této straně.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz