Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Z krátkodobé atrakce dominantou hlavního města. Pražská dáma slaví narozeniny

Pohled Zdeňka Lukeše

  6:04
Už jeden a čtvrt století se na pražském Petříně tyčí jedna z dominant české metropole – populární rozhledna. Jde o mimořádné technické dílo, které vzniklo doslova bleskově jako reakce na pařížskou Eiffelovu věž – hlavní atrakci tamní světové výstavy z roku 1889.

Pražský hrad zpřístupnil veřejnosti přísně střežené a nepřístupné části hradních zahrad foto:  František Vlček, Lidové noviny

Pařížská expozice na sklonku 19. století přilákala davy a navštívila ji i řada českých architektů a inženýrů. Železné konstrukce v té době naprosto nevídaných rozměrů návštěvníky nadchly, i když měly samozřejmě také své odpůrce, kterým se surové železné prvky spojené nýty zdály málo vznešené a považovali je za barbarskou odpověď na ušlechtilé slohy, odvozené z antiky nebo středověké architektury.

K osobnostem, které věž naopak okouzlila, patřil český architekt a průkopník turistiky Vratislav Pasovský. A byl to nakonec právě on, kdo měl na vzniku petřínské dominanty lví podíl. Byť jeho „dítě“ zná dnes každý obyvatel i návštěvník Prahy, Pasovského jméno bylo bohužel neprávem dosti pozapomenuto.

Uhranuti železem a nýty

Narodil se v roce 1854v Kostelci nad Orlicí. Studoval na tamní reálce a pak na pražské technice. V letech 1879–1880 byl žákem slovutného dánského architekta Theophila von Hansena na vídeňské umělecké akademii.

Hansen byl dokonalým znalcem řecké antiky – působil několik let v Aténách, kde navrhl řadu významných staveb. Později se stal jedním z architektů vídeňské Ringstrasse a projektantem císařského parlamentu. Pasovský patřil k několika jeho českým žákům, společně s Janem Koulou, Václavem Roštlapilem a dalšími.

Po návratu do Čech se stal východočeský rodák významným představitelem historismu, zejména neorenesance. Zúčastňoval se soutěží – například na divadlo v polském Krakově –, projektoval školní i úřední budovy. Prosadil se také v Praze, kde se stal později dokonce stavebním radou. K jeho výrazným realizacím z osmdesátých a devadesátých let 19. století patří v metropoli první palác obchodního domu U Stýblů na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice, dále nárožní dům v Náplavní ulici číslo 6 nebo řadový palácový dům v Havlíčkově ulici číslo 11 (vše v katastru Nového Města). Jde vesměs o ušlechtilé stavby ve stylu historismu s bohatou štukovou dekorací průčelí.

Takto svítila petřínská rozhledna v roce 2001

V roce 1890 se stal Pasovský spoluzakladatelem a předsedou Klubu českých turistů. Již o rok dříve navštívil pařížskou výstavu, kde jej nadchla Eiffelova věž. Údajně už během své zpáteční cesty ve vlaku spřádal se svými přáteli plány, jak podobné dílo vybudovat v Praze. Tam se mezitím připravovala velká akce – na území vyčleněném z Královské obory bylo založeno nové výstaviště, které mělo hostit velkolepou Zemskou jubilejní výstavu. Ta měla připomenout sté výročí první expozice v Praze z éry císaře a krále Leopolda. Urbanistický projekt vypracoval architekt Antonín Wiehl a hlavní dominantu areálu – Průmyslový palác – navrhl další významný projektant éry historismu Bedřich Münzberger, mimo jiné také autor obří Strojovny, jež byla také součástí pražské výstavy.

Průmyslový palác měl mít původně zděnou konstrukci, ale právě na nátlak mladých obdivovatelů železných staveb Münzberger projekt narychlo přepracoval. Na návrzích četných expozic se pak podílela plejáda dalších architektů, mezi nimi i Pasovský, který navrhl pavilon Helios.

Některé stavby z této první velké pražské výstavní akce sklonku 19. století se zachovaly do dnešních dnů. Vedle průmyslového paláce jsou to také Wiehlovy vstupní budovy a umělecký pavilon (dnes slouží restaurátorským a grafickým oborům AVU) a plzeňská restaurace architekta Františka Buldry. Dvě stavby byly později přemístěny jinam – v Letenských sadech najdeme Hieserův Hanavský pavilon z litiny a na Petříně dřevěný objekt s diorámou bratří Liebscherů (a později zbudovaným bludištěm). Výstaviště s řadou technických vynálezů, atrakcí pro děti i dospělé a Křižíkovou světelnou fontánou mělo fenomenální úspěch.

Koruna a anténa

K němu přispěla i jedna stavba budovaná od počátku mimo areál – Petřínská rozhledna. Ta vznikla právě z podnětu Klubu českých turistů a za osobní účasti architekta Pasovského.

Během necelých pěti měsíců železnou konstrukci, navrženou inženýry Františkem Prášilem a Ludvíkem Součkem, smontovala Českomoravská strojírna. Výška dosahovala „pouhých“ pětašedesáti metrů, ale protože vznikla na temeni kopce, ční nad městem výše než pařížská Eiffelova věž nad francouzskou metropolí. Na ochoz vede 299 schodů, ale lze použít i obnovený výtah. Celkové rekonstrukce se před několika lety ujal architekt Václav Aulický – tvůrce moderní Žižkovské věže. Připomeňme ještě, že k Petřínské rozhledně vedla od počátku lanovka (tu původní navrhl rovněž Pasovský) a že věž měla třikrát namále – to když ji v roce 1938 poškodil požár výtahu; dále poté, co její demolici navrhl Adolf Hitler, neboť prý ničí panoráma města; a konečně ji chtěli technici na konci sedmdesátých let minulého století nahradit moderním televizním vysílačem (který nakonec vznikl právě na Žižkově).

Stará dáma byla původně zakončena pozlacenou královskou korunou, již v komunistických padesátých letech nahradil anténní nástavec. Tak jako její starší pařížská sestra měla být i Petřínská rozhledna jen krátkodobou atrakcí. Naštěstí je na svém místě dodnes.

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Mohlo by vás zajímat