Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

'Jako na severu. V první veřejné sauně v Hradci se bude topit dřevem'

Lidé

  6:57
Jako u finského jezera v lese nedaleko Helsinek. Sauna, kavárna i zajímavé kulturní akce. To všechno na jednom místě po vzoru skandinávských zemí. Díky nadšení dvou žen vyroste na podzim v Hradci Králové první přírodní sauna i s klubem. „NUKK bude vlastně kulturní sauna a osvěžovna na břehu řeky Orlice. Chceme rozvířit stojaté vody Hradce a vytvořit místo, kde se budou lidé rádi scházet,“ říká v rozhovoru jedna ze zakladatelek projektu Natálie Barcalová.

Natálie Barcalová a Aneta Kohoutová, které stojí za projektem veřejné sauny foto: Archiv Nukk

Lidovky.cz: Slezská plovárna patřila za první republiky mezi nejoblíbenější v Hradci Králové. Chcete přírodní saunou navázat na tradici?
V létě bychom na tu plovárenskou, povalečskou a třeba i taneční tradici rády navázaly. Přeci jen je to prostor, do kterého se snad nic jiného ani nehodí. Sauna tam, ale pokud dobře prohledávám internet, nikdy nebyla, tuhle tradici si tak tedy vytvoříme samy. Těším se, že třeba za 50 let bude někdo navazovat na “tradici saunování v Hradci Králové”.

Lidovky.cz: Jak vás napadlo spojit veřejnou saunu s coworkingovým centrem?
Asi jednoduše tak, že jsme to viděly a zažily třeba ve Finsku. Kdo to jednou zažije, už nechce jinak. Je to totiž hodně příjemné: v klidu si například projekt nebo jinou práci promyslet v sauně, nechat si zamotat hlavu vůní dřeva a pak se posadit do části, kterou jsme nazvaly “osvěžovna”, kde bude samoobslužné občerstvení ve formě konve s kávou. Chybět nebudou ani domácí sirupy. Já osobně mám s tímto modelem hodně efektní zkušenost. Někdy se mi podaří někoho přesvědčit a jdeme do sauny i na pracovní schůzku. Následné uvolnění je znát na celé komunikaci i lehkosti další spolupráce.

Natálie Barcalová a Aneta Kohoutová, které stojí za projektem veřejné sauny

Lidovky.cz: Kde jste se inspirovaly?
Aneta strávila ve Skandinávii (Švédsku a Finsku) nějaký čas, a to jak studijní, tak pracovní. Pro tyto země je přirozené mít saunu přímo doma. Jednou jsem se za ní do Finska vypravila a navštívily jsme spolu přírodní saunu nedaleko Helsinek v lesích u jezera. V dřevěnkách se tam potily všechny generace a lidé různých zaměření, kteří se pak společně sešli v přidruženém “bistru” nad překapávanou kávou, malým občerstvením, džusem a my si říkaly, jak by bylo super mít něco podobného u nás v Hradci.

Lidovky.cz: Jak by měla sauna vypadat? Bude se v ní po vzoru severních států topit dřevem?
Samotná sauna bude pojízdná a bude stát přímo u břehu řeky, kde je zatím dost rákosu. Mimo přímého vstupu do Orlice bude další výjimečností i velká prosklená část sauny, z níž se budete moci při pořádném pocení dívat na krajinu kolem, kde často běhají zajíci a kachny. V sauně nebude elektřina a topit se bude dřevem. Rády bychom, aby si návštěvníci topili sami a plánujeme i slevu při naštípání dřeva.

Lidovky.cz: Máte v plánu pořádat v kavárně také kulturní akce?
Koncept spojení kultury, kavárny, přírody a sauny je naším kompasem na celém NUUKovém putování. Mým snem bylo spojit právě přírodu a kulturu. Netvořit kompromis s kolektivem, který něco pořádá, ale vymyslet si to komplet sám a podle svého. Aneta pak přihodila nápad sauny a už se to spojilo, vyrylo na kůru a posvátně spálilo v ohni. V zimním období chystáme akce navázané na prostor “osvěžovny”, která nebude mít velkou kapacitu. V hlavách nám běží myšlenka na pravidelný cyklus rozhlasových her, promítání studentských filmů, dopolední čtení pro děti. V letní sezóně bychom rády pokračovaly v naší akci “Korzo kremžská”, což jsou táborákové koncerty, které nyní nabízíme skrz kampaň na Hithitu. Na srpen chystáme třeba táborák s kapelou DVA nebo Wabi Daňkem. Plovárna nabízí spoustu možností a využití a nám se z toho rodí stále více a více nápadů a myšlenek. Samozřejmě bude také záležet na tom, jak provoz “pofrčí”, nebo jak se dohodneme o dalších krocích s majitelem Slezské plovárny.

Kobzovy Poesiomaty míří do Británie. Uvádět budou básně z celé Evropy

Lidovky.cz: Úzce spolupracujete s kavárníkem Ondřejem Kobzou, který stojí například za projektem Piana na ulici. Jak vám pomáhá?
Ondřej a “jeho banda” nám především dali onen prvotní impulz, poplácali nás po zádech a ujistili, že se jedná o skvělý projekt, který stojí za to zrealizovat. V současné době spolupracujeme jak s Piány na ulici, tak s BU2R, kteří společně produkují projekt Kulturní jádra a na produkčních záležitostech.

Lidovky.cz: Je těžké s NUUKem oslovit obyvatele Hradce Králové a přesvědčit je, že projekt má smysl?
Obecně se setkáváme s hodně kladnými a povzbudivými reakcemi. Lidé nám píší i volají třeba jen tak, že informaci o NUUKu zaregistrovali, že se jedná o originální projekt, a že určitě přijdou. Na druhou stranu je tu určitě spousta lidí, co si klepe na čelo a nevěří nám. V některých věcech mají určitě pravdu. S Anetou se však v Hradci už dlouhodobě snažíme dokázat, že to vždy jde. Pokud chce někdo dělat něco a je o tom přesvědčený, tak že to dělat má a ono si to najde své návštěvníky samo. Je ale fakt, že se pohybujeme ve své sociální bublině, kde tyto negativní reakce prostě nezaznamenáváme.

Slezská plovárna

Slezská plovárna v Hradci Králové se nachází u vodní elektrárny Na Mlejnku. Populární byla především za první republiky, postupně však její sláva upadala. V posledních letech se ji snaží znovu vzkřísit hradečtí vodáci. Dalším projektem, který plovárnu oživí, bude právě první veřejná sauna NUKK.

Lidovky.cz: S vaší kolegyní Anetou již několik let v Hradci Králové úspěšně organizujete kulturní akce. Jak hodnotíte současný stav kulturní scény v Hradci Králové? Co vás v Hradci baví a co je třeba zlepšit?
Úplně nechci odpovídat za Anetu, tak uvádím, že odpovídám hlavně sama za sebe. Nejsem původně hradecká, a tak se na město dívám zcela odlišnou optikou než Aneta, která je přímo odsud. Současný stav kulturní scény, když pominu dvě výborná divadla, je zcela komunitní. A to doslova a uzamčeně. Určitá komunita chodí do kina, určitá pak do klubu Náplavka, jiná pořádá blešáky pod Bílou věží. To samotné by bylo v pořádku, problémem pak je, že už se neprotínají. Každý si jede to své a z bůhvíjakého důvodu už nejdou na akci jinou. Snažím se to nějak smazávat, například akcemi jako je Zaber Hradec, v rámci kterého organizujeme sousedská setkání, pikniky a třeba design markety. Baví mě, že se lidé pomalu nabalují, a že se objevují průsečíky a dokonce i noví tvůrčí lidé. Velkými mezerami jsou pak v Hradci například aktivní vysokoškoláci nebo opravdu kvalitní hudební klub jako je třeba PRAHA v Brně nebo MeetFactory v Praze.

Lidovky.cz: Jaká další města v Česku vás, co se týče kultury, v nedávné době oslovila?
Asi nebudu konkrétní, ale přijde mi, že nastala revoluce v kultuře ve veřejném prostoru. Zakládá se hrozně moc nových kaváren a skvělých projektů třeba i v malých městech, kde by to člověk nečekal. Od tančíren přes jednorázová venkovní promítání, komunitní zahrady až ke koncertům v lese. Prostě paráda. Jednou budeme svým vnoučatům o téhle době vyprávět jako o takových “šedesátkách”. Lepší termín mě asi nenapadá.

Lidovky.cz: Jaké nejbližší zajímavé akce se v Hradci budou konat, a které bychom si neměli nechat ujít?
Nevím, jestli to nebude příliš sebestředné, ale například táborák s Wabi Daňkem na konci srpna bude úplná rarita. Z těch větších plánujeme zážitkové kino Kino 2.0 v rámci josefovského Špitál Artu nebo pak 18. září další sousedské setkání Zaber Hradec. Jinak tu máme hodně krásnou přírodu řeky, parky, les, kam si člověk zajde udělat táborák a rovnou si zaplave v rybníce a posbírá pár borůvek. Hradec má obrovský potenciál, jen je třeba, aby ho někdo začal naplňovat. A o to my se docela snažíme, tedy alespoň doufám.

Autor: