3. prosince 2013 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Když se stromy stanou inspirací i
součástí. Dům-chobotnice v Lipencích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Dům v Lipencích | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dům v Lipencích | foto: Benedikt Markel,Pavel Pszczolka a Radka Janková.
Aby mohl vyrůst dům, stromy většinou padají. Dá se to ale udělat naopak: nechat stromy a rozhodnout o tom, kde bude dům stát a jaký bude mít půdorys.

Architekt Petr Hájek si před několika lety prošel vážnými zdravotními problémy. Jeden z lékařů – kardiolog, který mu hodně pomohl – se stal následně jeho klientem. Stavěl totiž dům, ale nemohl se se svým původním architektem shodnout ani na návrhu, ani na realizaci. Už to vypadalo, že nad architekty a jejich profesí zlomí hůl definitivně, ale nakonec se rozhodl dát jim ještě šanci. (Mimochodem, špatná zkušenost s jedním architektem bývá nejčastějšímzdrojem averzí vůči celé profesi – a tedy všem ostatním architektům. Ne nadarmo výborní architekti říkají, že nejlepší klient je ten, který už zažil alespoň jednu špatnou zkušenost při stavění.) Lékař tedy oslovil „svého pacienta“ Petra Hájka s jednoduchým zadáním. Dům, který jejich spoluprací vznikl, vyhovuje zadavateli a jeho rodině, a navíc zapadá do série pozoruhodných experimentů architekta. Jak tedy zadání znělo? Navrhnout dům pro čtyřčlennou rodinu, zachovat zahradu s dlouhou historií a četnými vzrostlými stromy a dodržet rozpočet.

Třešeň, líska, jabloň, smrk a ořech

Řešením se stal objekt, kterému architekt přezdívá chameleon, půdorysně však připomíná spíše chobotnici. Při návštěvě místa si architekt uvědomil, že vzrostlé stromy představují největší hodnotu pozemku, a rozhodl se jim návrh přizpůsobit. Jednopodlažní nepodsklepená budova je umístěna doprostřed zahrady, do místa, kde dříve stávala malá chatka. Skládá se z centrálního obdélníkového prostoru, do něhož architekt umístil kuchyň a jídelnu s krbem, a šesti „prstů“, vybíhajících do stran. První z nich – vstupní–míří směrem k bráně, pět dalších na jednotlivé stromy na zahradě. Ložnice je orientována na třešeň, koupelna na lísku, rozšíření obytné části na jabloň, pokoj pro hosty na stříbrný smrk a dva sousedící dětské pokoje na ořech.

I v interiéru tak hraje prim zahrada, od které je možné se odpoutat pomocí bílých závěsů.

Stěny i strop jsou betonové, podlaha dřevěná, členěná na jednotlivé desky, které odpovídají deskám bednění obtisklého do betonového stropu. Dva ze šesti „prstů“ – vstupní a obývací prostor – jsou propojeny s centrální kuchyňskou částí, která je jako jediná přisvětlena světlíkem ve stropě. Ten velmi napomáhá i odvětrávání kuchyně při vaření. Zbylé čtyři výběžky – tedy ložnice, koupelna, pokoj pro hosty a dětské pokoje – jsou od společenské části odděleny prosklenou příčkou s prosklenými dveřmi. Intimitu zaručují vnitřní bílé závěsy, míru soukromí si může nastavit každý sám: buď je oddělen vizuálně i akusticky, nebo pouze akusticky, nebo při otevření dveří tvoří dům jeden celek. Podobně je možné se pomocí závěsů oddělit od zahrady anebo se alespoň pocitově koupat přímo v ní.

Na skleněných příčkách a jejich rámech a kování je vidět subtilnost a preciznost, kterou architekt vtiskl celému domu. Volně stojícího nábytku je poskrovnu, většina technických a skladovacích částí je schována ve stěnách.

Čela jednotlivých výběžků jsou kompletně prosklená, což zvenku působí nesmírně subtilně. Je toho dosaženo prostým efektem seříznutí stěn a stropu do nejužšího možného břitu. Skrze dvě z čel můžete projít do zahrady, ostatní obsahují úzké vertikální větrací části – detail, který známe z architektova vlastního bytu, o němž jsme v této rubrice psali již před třemi lety (přečíst si ho můžete zde). Větrací části jsou dostatečně široké na to, aby se jimi protáhly děti – a ty toho také hojně využívají. Zvláště u jejich sousedních pokojů tak vzniká vítaná zkratka, jak se navštívit, aniž by musely vstupovat do obýváku. Kromě prosklených čel jsou všechny ostatní obvodové zdi plné a neobsahují jediný další okenní otvor. Dá se tedy říci, že dům člení zahradu na dvě části: na tu, již je možné pozorovat zevnitř, a na tu, která zůstává návštěvníkům a obyvatelům domu skryta, dokud do ní nevstoupí.

Stínohra v obýváku

Anglicky mluvící lidé takovýto druh konceptu nazývají one liner, tedy jednovětný, jednomyšlenkový koncept (tady zhruba „rozčlením dům na jednotlivé části, které namířím na stromy“). Ve skutečnosti však realita jistě předčila architektovu fantazii. Dům se proměňuje s měnící se atmosférou za okny, stromy vstupují dovnitř – nejen jako obrazy za sklem, ale svými stíny, které se promítají na zdi interiéru. Budova je jen jakousi schránkou, která nabývá různých podob v závislosti na vnější situaci.

Čela jednotlivých výběžků jsou kompletně prosklená, což zvenku působí nesmírně subtilně.

Pracovní název projektu – chameleon – měl odkazovat i k jeho zrcadlivé fasádě, která odráží zahradu a tím ještě více stírá hranici mezi přírodou a lidským příbytkem. Fasáda však zatím chybí a je otázkou, zda bude někdy dokončena. Polyuretanový nástřik v podobě tepelné izolace, který architekti z týmu HŠH využili již u své jiné známé realizace – tzv. vily Hermína – je i zde momentálně vnější viditelnou vrstvou. Zda se to v budoucnu změní (konstrukční uchycení pro vnější plášť je na fasádě připraveno), záleží pouze na majitelích. I v tomto nedokončeném stavu je však možné najít zalíbení: kontrast mezi hladkým, přesným sklem a hrbolatou, nepřesnou fasádou je působivý sám o sobě.

FAKTA:

Autor: Petr Hájek, Hájek architekti

Spolupráce: Tomáš Hradečný, Martin Stoss, Cornelia Klien, Ondřej Lipenský www.hajekarchitekti.cz

Projekt: 2011

Realizace: 2013

Foto: Benedikt Markel,Pavel Pszczolka a Radka Janková.

Architektonické studio HŠH, pod jehož třemi písmeny se skrývá trojice architektů Hájek-Šépka-Hradečný, za patnáct let společné existence vytvořilo nemálo výrazných realizací. V naší rubrice jsme psali například o rekonstrukci a dostavbě Arcidiecézního muzea v Olomouci nebo o rodinném domě v Berouně. Už jsou to čtyři roky, co se jeho členové vydali vlastními směry, ale i po rozdělení realizují krásné a precizně dotažené domy. Ten v Lipencích u Prahy je jedním z nich.

Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz