Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Když zrovna nehraju, užívám si windsurfing v českých podmínkách, říká herec Veselý

Lidé

  6:17
Televizní diváci ho znají jako Jardu Franze ze seriálu Vyprávěj, ti divadelní z Divadla pod Palmovkou, kde hostuje nové v roli Dona Juana. „Musím přiznat, že s postavou Don Juana se vůbec neztotožňji. Nevím jestli bihudík, nebo bohužel,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz herec Ondřej Veselý.

Vyhrajte vstupenky na premiéru inscenace Don Juan foto: David Turecký

Lidovky.cz: V Divadle pod Palmovkou vás čeká premiéra Don Juana, kde ztvárňujete hlavní roli. Jak probíhá zkoušení a jak se ztotožňujete s rolí věčného lamače srdcí, Dona Juana?
Je to těžké a náročné zkoušení. Možná i právě proto, že se s postavou Dona Juana neztotožňuji vůbec. Bohužel?

Lidovky.cz: O Michalu Langovi se říká, že své herce příliš nešetří a často je kritický. Tak se zeptám vás - jak se vám s ním spolupracuje?
S Michalem se známe léta a myslím si, že jsme stali dobrými přáteli, takže práce s ním je pro mne asi jednodušší. Jsem zvyklý na jeho perfekcionalismus. Má přesnou koncepci, ze které nerad uhýbá, nicméně výsledek vždycky stojí za to.

Lidovky.cz: Nejvíce jste se proslavil seriálem Vyprávěj, je vám popularita milá?
Moc ji nevnímám, žiju v Českých Budějovicích a tam se známe všichni. Má role ve Vyprávěj nebyla kladná, a čím méně lidí mne poznává tím lépe pro mne. Občas jsem se setkal i s nepříjemnými reakcemi. Diváci si občas herce ztotožňují s postavami, které hrají.

Neznámí násilníci zmlátili herce Ondřeje Veselého. Nejspíš se jednalo o sparťany

Lidovky.cz: Bavilo vás natáčení seriálu Vyprávěj? V jakých dalších rolích je možné Vás vidět na obrazovkách?
Bavilo, byla to moje první velká zkušenost před kamerou, je to jiná práce než divadlo. Je to obohacující. Soustředění na detail, je jedním z rozdílů mezi prací v divadle a před kamerou. Odlišný způsob koncentrace a celková práce s napětím jak vnitřním, tak fyzickým. Dále jsem natáčel Svatby v Benátkách, které se teď reprízují, a o prázdninách jsem dotočil film, premiéra by měla být v únoru, více prozrazovat zatím nesmím. Konečně jsem si zahrál také komickou postavu. Atmosféra při natáčení byla báječná a lidé ze štábu skvělí. Opravdu jsem si to užil.

LIdovky.cz: Co vám vyhovuje víc? Natáčet, nebo hrát v divadle?
Jak kdy, jak s kým a jak co.

Lidovky.cz: Letos se vám také stala nemilá věc, kousek od divadla vás přepadli neznámí útočníci. Jak celá věc dopadla?
Díky dobré práci policie, zvláště policisty Chalupy, který se celým případem zabýval, byli útočníci dopadeni, a případ je v soudním řízení.

Lidovky.cz: Setkal jste se nakonec s útočníky? Víte, proč na vás zaútočili?
S útočníky jsem se nesetkal. A důvod, proč mě napadli? Byl hokejový zápas a parta chlápků v hospodě vedle Divadla pod Palmovkou, řešili, komu fandím, jestli Plzni nebo Spartě. Vyrušili mne při schůzce, kterou jsem v hospodě měl a řekl jsem, že nikomu. Podle jejich mínění jsem měl fandit Spartě. Když jsem vyšel ven, přepadli mne zezadu. Dostal jsem ránu, šel jsem k zemi a kopali mne do hlavy. Takové chování je nepochopitelné a neomluvitelné.

Lidovky.cz: Kde jste letos trávil dovolenou?
Žádnou dovolenou jsem neměl, protože jsem točil film. Také jsem účinkoval v představení Robin Hood, které probíhalo na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Bylo to ovšem nádherné, zcela jiná atmosféra, herec se tam opravdu „vyřádí“, jezdil jsem tam na koni, šermoval, prostě nádhera. Také jsme se připravovali na přírůstek do rodiny. Narodil se mi syn.

Lidovky.cz: Co rád podnikáte ve volném čase?
Když mám volný čas, což se mi dlouho nestalo, velmi rád sportuji. Docela slušně wind-surfuji, zatím jen u nás. Jednou jsem to vyzkoušel u moře, ale je to něco úplně jiného, jiná technika. Hodně mě to baví. Ale také se umím jenom tak válet. Nebo si zajdu rád s kamarády na pivo. Mám stálou partu přátel, nejrůznějších profesí. Jsem rád, když si povídám i o profesích druhých. Třeba speciálně kamarádi, kteří jsou záchranáři, to je síla. Scházíme se pravidelně a je to strašná sranda.

Lidovky.cz: Jaké knihy rád čtete?
Nejsem velkým čtenářem, to je různé, podle nálady. Většinou čtu na dovolené, když ji zrovna mám.

Lidovky.cz: Četl jste třeba Laskavé bohyně, ve kterých v Divadle pod Palmovkou také hrajete?
Nečetl.

Lidovky.cz: Fiktivní paměti Maxmiliána Aueho zachycují s otevřeností, přesností a historickou věrností osudy mladého, vzdělaného a „slušného esesáka“, který se stal masovým vrahem. Jak na vás zpověď bývalého nacisty zapůsobila?
Je to silný příběh. Je až neskutečné, jak se z inteligentního člověka může stát pod sílou ideologie nacistická zrůda. Být jen kolečko v soukolí, ti kolem mne poslechli a dělají, co se po nich chce, a já nemohu vybočovat, to je děsivé, ale všude kolem nás přítomné.

Lidovky.cz: O prázdninách jste se stal otcem, jak vám jde vyhovuje tato role?
Je to krásné. Máme dítě a jsme rodina. Syn je mi prý velice podobný, ale nejdřív se podobal na ženu. Prožili jsme těžký porod a jsem šťastný, že vše dopadlo dobře. Je to náš Otesánek, už ani nemá bradu. Bohužel teď jsem na synka neměl moc času, ale vše se teď po premiéře Dona Juana změní. Konečně si ho budu moci začít užívat naplno.