Lidé neznají česká regionální jídla, změnit to má nový festival

"V České republice není regionální potravina pojem, pod kterým si každý něco představí. Každý zná olomoucké syrečky, hořické trubičky, ale to je všechno," konstatoval Adam Weber z pořádající společnosti.

V zahraničí, kde se organizátoři inspirovali, je přitom podle něj situace odlišná. V německém Stuttgartu se každoročně koná velký veletrh, kde jednotlivé regiony Německa prezentují, co je u nich dobrého k jídlu a pití.

"Existují samozřejmě veletrhy potravin, které jsou zaměřené spíše na průmyslovou výrobu, či regionální slavnosti," uvedl Weber. Ty se však podle něj odehrávají pouze v regionu, kam mnoho turistů nezavítá, a zasahují většinou jenom místní obyvatele. Praha má podle něj výhodu, že může nalákat větší množství návštěvníků a napomoci jednotlivé regiony zviditelnit.

Problém může Česká chuťovka mít kvůli kolizi s podobně zaměřeným festivalem Znojemský hrozen, s nímž se zčásti časově překrývá; odebrat jihomoravské přehlídce návštěvníky však prý organizátoři nového festivalu nechtěli. Naopak si myslí, že oba festivaly ze sebe mohou navzájem těžit.



Součástí festivalu bude mimo jiné vyhlášení druhého ročníku soutěže o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek "Česká chuťovka". Cílem je zviditelnit menší výrobce dobrých potravin, které obsahují minimální množství chemických přípravků a barviv, uvedla předsedkyně pořádající pražské pobočky organizace Slow Food Blanka Turturrová.

Výrobky dále musí být z českých surovin a vyrobené v ČR, musí také chutnat spotřebitelům. Hodnotit se proto nebude obsah soli či cholesterolu. "My potravináři víme, že v malém množství neškodí nic," řekla ředitelka Výzkumného ústavu potravinářského Praha Slavomíra Vavreinová, která stojí v čele poroty. Člověk ovšem podle ní samozřejmě nemůže sníst kilo sádla na posezení.

Kromě Vavreinové v porotě zasednou i vysokoškolští učitelé, znalci v oboru masa a tuků či zástupci Agrární komory. Naopak v ní nebude žádný výrobce, aby byla zaručena nezávislost poroty.