Makedonie, balkánské jablko sváru. Chapadla protivládních bouří sahají i do Česka

Již několik měsíců demonstrují tisíce Makedonců proti vládě stávajícího premiéra Nikoly Gruevského. Na pozadí obří odposlechové aféry odhalené opozicí ji obviňují z korupce a zneužívání moci a požadují její demisi. Gruevski si už devět let, od roku 2006, udržuje svou pozici v čele vlády, která byla během té doby dokonce dvakrát rozpuštěna, aby opět zvítězila v předčasných parlamentních volbách. A klíčové posty v přibližně dvoumilionové zemi (poslední sčítání lidu proběhlo v roce 2002 a hodnověrná databáze rodných čísel neexistuje) jsou obsazeny lidmi z jeho rodinného klanu.

Česká stopa

V centru pozornosti se kromě premiéra samotného nachází (od minulého týdne již bývalý) šéf makedonské tajné služby Saša Mijalkov. Nedávný investigativní materiál zveřejněný nevládní organizací Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) rozplétá rodinnou ságu Mijalkova, jež je úzce spjatá s jeho „volnočasovou“ a nepříliš transparentní aktivitou úspěšného byznysmena v České republice. Mijalkov je činný především v Praze, kde má milionové majetky, mimo jiné byt na Starém Městě či rozlehlý lukrativní pozemek na Veleslavíně. Obchodní styky na českém území mu zabezpečil ještě jeho otec Jordan Mijalkov, který v éře Titovy Jugoslávie působil v Praze jako obchodní představitel společnosti Makoteks a později se stal prvním ministrem vnitra v novodobé historii Makedonské republiky.

Saša Mijalkov je navíc bratrancem premiéra Gruevského. Stejně jako jeho bratr Vladimir Mijalkovský, který zastává post poradce na Generálním ředitelství makedonského celního úřadu. A současný vicepremiér a ministr financí Zoran Stavrevski svědčil Gruevskému na svatbě.

Makedonský premiér Nikola Gruevski.

Inscenované násilí?

Regionální analytici poukazují na pozoruhodnou shodu náhod mezi sílícím odporem opozice a nedávnými násilnými incidenty, spojovanými s nejpočetnější menšinou v zemi - Albánci. Koncem dubna média informovala o přepadení stanice makedonské policie na hraničním přechodu mezi Makedonií a Kosovem. Útočit měla skupina asi čtyřiceti maskovaných ozbrojenců, kteří do země údajně pronikli ze sousedního Kosova a zajali 4 makedonské policisty.

Krveprolití v Makedonii: teror albánských separatistů, nebo zástěrka politické krize?

S etnickou kartou se opět hrálo nedlouho poté, při ozbrojených střetech v druhém největším makedonském městě Kumanovu. Při přestřelce mezi desítkami údajných teroristů a makedonskými bezpečnostními silami zahynulo 22 lidí, z toho osm členů speciálních policejních jednotek. Po těchto událostech padlo na žádost premiéra již několik demisí: minulé úterý (12. května) složila funkci jak ministryně vnitra Gordana Jankulovská, tak výše zmíněný šéf tajné služby Sašo Mijalkov.

Podle vyjádření makedonského ministerstva vnitra vtrhla na makedonské území „ozbrojená, více než čtyřicetičlenná skupina“, a to z teritoria „sousedního státu“. Znovu se jemně naznačuje, tentokrát bez zdůrazňování etnické příslušnosti, že za vším je albánské etnikum, usilující o destabilizaci země. Přičemž nejrychlejší a zároveň nejlepší cesta na území Makedonie ze sousedního státu (Kosovo, Srbsko, Bulharsko) je ze Srbska, jehož hranice leží pouhých deset kilometrů severně od Kumanova. Město s početným albánským obyvatelstvem je v šoku a etničtí Albánci se od prvního dne od útoku distancují.

Po boji. Obyvatelé Kumanova ve čtvrti, kde se střetla skupina ozbrojených mužů s policií.

Rodina zemřelého policisty Kuzmanovského truchlí nad jeho rakví.

Zdroj z ministerstva vnitra, který si nepřál být jmenován, tvrdí, že ozbrojenou skupinu z Kumanova tvořili žoldáci se zkušenostmi ze zahraničních misí, kteří do Makedonie přišli z jižního Srbska. Zdroj dodává, že se tak stalo přibližně dva týdny před bitvou v Kumanovu, přičemž během té doby nerušeně pobývali v jedné z vesnic v okolí města, kde vyčkávali do zahájení útoku. Makedonské hranice jsou navíc přísně střežené, a proto je nepravděpodobné, že by vstup těchto osob, navíc v takovém počtu, nebyl příslušnými úřady zaznamenán.

Kosovská tajná služba spojila násilí v Makedonii s komplotem vlády

I z toho důvodu se stále častěji objevují názory, že se jednalo o zinscenovanou provokaci, o němž věděla nejen makedonská vláda, ale také její spojenci v Srbsku, a který měl odvrátit pozornost od politické krize. Po přestřelce v Kumanovu a tlaku zahraničních diplomatů na vládu Gruevského vydala srbská tajná služba vydala oficiální prohlášení, že tajné služby Makedonie, v čele s jejich šéfem Sašem Mijalkovem, o chystaném incidentu v Kumanovu věděly. (Obdobné informace minulý týden zveřejnila také tajná služba v sousedním Kosovu - pozn. red.)

Protesty pokračují

Opoziční lídr, sociální demokrat Zoran Zaev.

Opozice vedená Zoranem Zaevem na neděli 17. května svolala do ulic Skopje další z řady protestů proti vládě Nikoly Gruevského. Svoji účast s předstihem oznámili také představitelé zahraničních diplomatických misí v Makedonii (mj. Itálie, Německa, Francie či USA), kteří po Kumanovu zahájili otevřenou kampaň za ukončení nepokojů v zemi. Vláda reagovala ad hoc vyhlášením neděle za pracovní den a následného pondělí za den volna.

Přesto se v neděli v hlavním městě Makedonie sešlo několik desítek tisíc lidí z celé země i ze zahraničí, aby pod heslem „Sbohem, Nikolo“ vyjádřili nesouhlas s „tyranií Gruevského vlády“. Kromě požadavku transparentnosti žádali rovněž svobodu a demokratická a rovná práva pro všechny obyvatele země. 

V této souvislosti je vhodné připomenout nepříliš známý fakt, že v makedonském vězení si odpykává pětiletý trest politik a někdejší ministr vnitra Ljube Boškovski, jenž byl před čtyřmi roky odsouzen za údajné přijetí úplatku a kterého zpráva Macedonian 2012 Human Rights Report charakterizuje jako „exemplární případ politického vězně“.

Bulharská, albánská a makedonská vlajka pohromadě na protestech ve Skopje.

Na tribuně, jež se tyčila nad záplavou makedonských, albánských, bulharských, tureckých a romských vlajek, vystoupilo kromě Zorana Zaeva a představitelů makedonských studentů také mnoho umělců, intelektuálů, novinářů a aktivistů; svoji podporu vyslovila také řada zahraničních diplomatů. Kulminačním bodem se stalo odvysílání zvukových záznamů rozhovorů vládních představitelů.

Navzdory masovým demonstracím zůstávají Nikola Gruevski, Vladimir Mijalkov a Zoran Stavreski na svých klíčových postech a odmítají odstoupit. Premiér Gruevski ovšem v úterý míří do Brueslu, kde bude muset vysvětlovat vyjádření ministra zahraničních věcí Nikoly Popovského, že za politickou krizi a nepokoje v zemi zodpovídá Evropská unie, jež se údajně snaží zbrzdit vstup Makedonie mezi členské státy.

Sašo Mijalkov svou funkci složil a je otázka, zda se nyní bude plně soustředit na svůj nepříliš čistý byznys v Česku, nebo zatím zůstane v rodné Makedonii. Každopádně se může spolehnout na úsměv policistů zpoza služebních skel vozů z automobilky Škoda, které pro Makedonii osobně zabezpečil. Cenu úspěšného obchodu odhalí budoucnost. A ta nemusí být tak vzdálená.

Makedonie po demisi Saši Mijalkova:

#Macédoine après la démission de Mijalkov, le portrait d'un pilier du régime #Gruevski http://t.co/x5uwN3cmXR pic.twitter.com/Ypzcdo92ks

— Courrier des Balkans (@CdBalkans) 13. květen 2015

Vše totiž nasvědčuje tomu, že opoziční sociální demokrat Zaev má kromě podpory PES (Strana evropských socialistů) i sympatie EU. A navíc se zdá, že jeho vzrůstající popularitě postupně podléhají také četní činitelé z okruhu Nikoly Gruevského. Na druhou stranu: „otevřená náruč“ pro členy vlády, jejíž praktiky Zajev kritizuje, může být příliš tvrdým oříškem na cestě Makedonie k plnoprávnému členství v EU.