Car Mikuláš II., jeho žena a pět dětí byli bez soudu zastřeleni v roce 1918 v uralském městě Jekatěrinburgu, kde byli internováni po carově abdikaci. Na rozdíl od milionů dalších obětí pronásledovaných za sovětské éry, nebyli nikdy oficiálně uznáni za oběti represí.
O rehabilitaci usilovala zejména velkokněžna Maria Vladimirovna z rodu Romanovců, která v současné době žije v Madridu a tvrdí, že je nástupkyní Mikuláše II. Její žádost, kterou podala u ruské generální prokuratury v prosinci 2005, byla zprvu zamítána mimo jiné s odůvodněním, že car s rodinou nebyli zabiti z politických důvodů.
Loni nejvyšší ruský soud rozhodl, že rehabilitace carské rodiny není z právního hlediska možná. Nebyla totiž nikdy obviněna z žádného zločinu a nebyl vydán oficiální verdikt, kterým by byla rodina odsouzena k trestu smrti. Podle soudu ji tedy z právního hlediska nebylo ani možné zbavit obvinění.
Včera ovšem nejvyšší soud svůj předchozí verdikt zrušil. Vydal nakonec nové rozhodnutí, podle něhož „poslední ruský car, jeho žena a jejich pět dětí byli neodůvodněně pronásledováni“, a nařídil, aby byli rehabilitováni.
Rozporuplná kapitola dějin
Podle advokáta Marie Vladimirovny je nyní velkokněžna mimořádně šťastná, protože prý vždy věřila, že se otázka rehabilitace nakonec vyřeší v Rusku, a odmítala se obrátit na mezinárodní soudy. „Rozhodnutí bylo přijato po několika letech právní bitvy a svědčí o tom, že Rusko je právní stát,“ nechal se slyšet advokát velkokněžny. Zdůraznil, že pro ruskou společnost je velmi důležité, že byl odsouzen zločin spáchaný před devadesáti lety a že nespravedlivé a nesmyslné obviňování cara a členů jeho rodiny z nepřátelství lidu bylo zrušeno. Marie Vladimirovna prý rozsudek soudu, který snad pomůže Rusku uzavřít jednu z rozporuplných kapitol jeho historie, uloží k dalším historickým dokumentům do carských archivů v Madridu.
O rehabilitaci usilovala zejména velkokněžna Maria Vladimirovna z rodu Romanovců, která v současné době žije v Madridu a tvrdí, že je nástupkyní Mikuláše II. Její žádost, kterou podala u ruské generální prokuratury v prosinci 2005, byla zprvu zamítána mimo jiné s odůvodněním, že car s rodinou nebyli zabiti z politických důvodů.
Loni nejvyšší ruský soud rozhodl, že rehabilitace carské rodiny není z právního hlediska možná. Nebyla totiž nikdy obviněna z žádného zločinu a nebyl vydán oficiální verdikt, kterým by byla rodina odsouzena k trestu smrti. Podle soudu ji tedy z právního hlediska nebylo ani možné zbavit obvinění.
Včera ovšem nejvyšší soud svůj předchozí verdikt zrušil. Vydal nakonec nové rozhodnutí, podle něhož „poslední ruský car, jeho žena a jejich pět dětí byli neodůvodněně pronásledováni“, a nařídil, aby byli rehabilitováni.
Rozporuplná kapitola dějin
Podle advokáta Marie Vladimirovny je nyní velkokněžna mimořádně šťastná, protože prý vždy věřila, že se otázka rehabilitace nakonec vyřeší v Rusku, a odmítala se obrátit na mezinárodní soudy. „Rozhodnutí bylo přijato po několika letech právní bitvy a svědčí o tom, že Rusko je právní stát,“ nechal se slyšet advokát velkokněžny. Zdůraznil, že pro ruskou společnost je velmi důležité, že byl odsouzen zločin spáchaný před devadesáti lety a že nespravedlivé a nesmyslné obviňování cara a členů jeho rodiny z nepřátelství lidu bylo zrušeno. Marie Vladimirovna prý rozsudek soudu, který snad pomůže Rusku uzavřít jednu z rozporuplných kapitol jeho historie, uloží k dalším historickým dokumentům do carských archivů v Madridu.
